Informační portál ÚNMZ specializovaný na právní a technické dokumenty v oblasti uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh

INFORMAČNÍ PORTÁL

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVEBNÍ VÝROBKY PODLE DOKUMENTŮ ES A ČR

(aktualizováno - květen 2012)

20 ZÁKLADNÍ POŽADAVEK Č. 7 - UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

Tento požadavek je nově uveden až v CPR a jeho definice je následující:

„Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

a) opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání;

b) životnost staveb;

c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.“

Hlediska udržitelného rozvoje je třeba sledovat u výrobků od jejich návrhu pro materiály, výrobu, zabudování až po jejich likvidaci a u budov od zadání zakázky po návrh, provedení, užívání až po jejich demolici. Významné jsou přitom otázky ochrany životního prostředí a úspory energií, proto se základní požadavek č. 7 prolíná se základními požadavky č. 3 a 6.

Poznámka: Trvale udržitelný rozvoj byl definován ve zprávě komise OSN z roku 1987 jako „rozvoj , který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by omezoval možnosti budoucích generací uspokojovat vlastní potřeby“.Obecný programový dokument OSN Agenda 21 byl schválen v roce 1992 na konferenci v Rio de Janeiro. Pro oblast výstavby (stavební materiály, výrobky, budovy, města) jej rozpracoval CIB ve svých pracovních skupinách (CIB Report Publication237).

Stavební výrobky musí splňovat limity pro odpovídající kvalitu vnitřního prostředí a zároveň minimálně zatěžovat vnější životní prostředí. Dále je nutno volit vhodné zdroje energie (s využitím obnovitelných zdrojů energie) a také uvažovat o odpovídající kvalitě výrobku po zabudování do stavby a brát v úvahu ekonomické souvislosti potřebné pro návrh, provoz a likvidaci (recyklaci).

Stavební výrobky zabudované do stavby musí respektovat požadavek vysoké funkční kvality v rámci dlouhodobé životnosti objektu. Při návrhu konstrukce a jeho optimalizaci je proto třeba posuzovat chování konstrukce v rámci celého životního cyklu a uvažovat předpokládané cykly údržby, oprav a výměn jednotlivých konstrukčních částí. K tomu je třeba sladit životnosti jednotlivých konstrukčních prvků a zajistit snadnou výměnu prvků s menší životností. Současný stav rychlého zhoršování životního prostředí vyžaduje výrazné změny technických řešení vedoucí k několikanásobnému snížení environmentálních dopadů.

Technické komise CEN (CEN/TC) a pracovní skupiny WG jsou zodpovědné za způsob, jakým mohou normy ovlivnit dopady kromě jiných také stavebních výrobků na životní prostředí. Proto technická komise CEN/TC 207 zpracovala dokument ISO Guide 64 Pokyn pro začlenění environmentálních problémů do norem produktů, který byl zaveden v ČR do TNI 010964.

V průběhu procesu tvorby norem CEN/TC a WG identifikují a hodnotí environmentální dopady. Návrhy norem pak musí v souladu s politikou a pravidly CEN směřovat k minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. TC jsou přísně vedeny k tomu, aby aplikovaly tato pravidla na všechny normy.

Jako vodítko byl zpracován tzv. Environmental checklist týkající se environmentálních aspektů, které mohou připadat v jednotlivých normách v úvahu. Pro zavedení environmentálních vlastností do norem má také sloužit tzv. CEN Environmental Helpdesk (CEN/EHD) (pomocná služba pro životní prostředí). Podrobně je tato problematika popsána v CEN brožuře..

Ve skupině CEN/TC 350 (viz také Program prací CEN/TC 350) a ISO TC 59/SC 17 (viz také program ISO/TC 59/SC 17) byly již zpracovávány následující dokumenty, které jsou postupně zaváděny do ČSN a další se připravuji:

Označení EN/ISO	označení ČSN	Název
CEN/TR 15941:2010	v návrhu	Udržitelnost staveb – Environmentalní deklarace výrobku – Metodologie pro výběr a použití generických dat
EN 15643-1:2010	ČSN EN 15643-1:2011 (730901)	Udržitelnost staveb – Posuzování udržitelnosti budov – Část 1: Obecný rámec
EN 15643-2:2011	ČSN EN 15643-2:2011 (730901)	Udržitelnost staveb - Posuzování udržitelnosti budov - Část 2: Rámec pro posuzování environmentálních vlastností
EN 15643-3:2012	v návrhu	Udržitelnost staveb - Posuzování udržitelnosti budov - Část 3: Rámec pro posuzování sociálních vlastností
EN 15643-4:2012	v návrhu	Udržitelnost ve výstavbě - Posuzování udržitelnosti budov - Část 4: Rámec pro posuzování ekonomických vlastností
EN 15804:2012	ČSN EN 15804:2012 (730912)	Udržitelnost staveb - Environmentální prohlášení o produktu - Zásadní pravidla pro produktovou kategorii stavebních výrobků
EN 15942:2011	ČSN EN 15942:2012 (730913)	Udržitelnost staveb - Environmentální prohlášení o produktu - Formát komunikace mezi podniky
EN 15978:2011	ČSN EN 15978:2012 (730902)	Udržitelnost ve výstavbě – Posuzování environmentálních vlastností budov - Výpočtová metoda
prEN 16309 Úkol 00350015 Ukončení 2013/04	není	Udržitelnost ve výstavbě - Hodnocení sociálních vlastností budov - Metody
ISO 15392:2008	ČSN ISO 15392:2012 (730921)	Udržitelnost ve výstavbě - Obecné principy

Využít lze i následující předpisy ES:

a) EIA (Environmental Impact Assessment – posuzování vlivů na životní prostředí) - směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (EIA) (v platném znění), která se vztahuje především na posuzování staveb.

b) Směrnice EP a Rady 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (v platném znění), neboli IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) obsahuje především ustanovení o žádosti o integrované povolení na technologická zařízení, která by mohla mít vliv na emise a znečištění (např. zařízení na výrobu cementového slínku, zařízení na výrobu azbestu, zařízení na výrobu pálených výrobků, zejména střešních tašek).

Při posuzování jednotlivých stavebních výrobků se vychází z analýzy životního cyklu (Life Cycle Analysis – LCA), což je jeden z nástrojů systémového řízení a spočívá v inventarizaci vstupů do a výstupů ze systému (Life Cycle Inventory – LCI). Jde o jednu z nejznámějších a mezinárodně přejímaných metod. Cílem této metody je provést ocenění zatížení životního prostředí výrobkem, procesem nebo činností, a to identifikací nebo kvantifikací vložené energie a vstupních materiálů i množství odpadu uvolněného do životního prostředí, a identifikovat a zvážit možnosti, jimiž lze přispět ke zlepšení stavu. Velké množství stavebních výrobků se vyrábí z ropy, a proto mohou být recyklovány nebo použity jako zdroj energie. Díky velkému množství surovin, které jsou používány při výrobě stavebních výrobků, je velmi těžké odhadnout jejich vliv na životní prostředí. Je však důležité zařazovat při revizi jednotlivých předmětových norem, je-li třeba, znalosti o vlivu jednotlivých výrobků na životní prostředí. Základní metodologie LCA je zpracována na stránkách:

http://www.epa.gov/nrmrl/lcaccess/pdfs/600r06060.pdf

Velmi důležitou součástí posuzování stavebních výrobků vzhledem k životnímu prostředí jsou normy ISO řady 14000, které se týkají systémů environmentálního managementu zpracované v komisi ISO/TC 207.

Další užitečné související odkazy:

· Udržitelná výstavba - úvod do problematiky

· Hodnocení a certifikace budov

· http://www.sbtool.cz – národní nástroj pro certifikaci kvality budov

· Český nástroj pro certifikaci kvality budov SBToolCZ a první certifikovaná budova X-LOFT

· Zelená budova

· Hodnocení udržitelnosti staveb - GBTool v českých podmínkách

· Sustainable construction

· Hodnocení udržitelnosti staveb

· Certifikace udržitelnosti budov

· Cerifikace budov

· Česká certifikace budov