|
INFORMAČNÍ PORTÁL – STAVEBNÍ VÝROBKY ZÁKLADNÍ POŽADAVEK Č. 7 – UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ (Aktualizováno – leden 2026) Tento požadavek je nově uveden až v CPR-2011 a jeho definice je následující: „Stavba musí být navržena, provedena a zbourána
takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a
zejména: a) opětovné využití nebo
recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání; b) životnost staveb; c) použití surovin a
druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.“ Nařízením Komise v přenesené
pravomoci (EU) č. 2024//2769 se mění příloha V CPR-2011 tak,
že se zavádí se nový systém posuzování a ověřování stálosti vlastností
(POSV): Systém 3+.Týká se posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků ve
vztahu k jejich základním charakteristikám
souvisejícími s environmentální udržitelností. Systém 3+ se
použije pro výrobky, pro které neexistuje platný evropský právní základ k
určení toho, že je lze považovat za výrobky dosahující určité úrovně nebo
třídy vlastností bez zkoušek nebo výpočtů nebo bez dalších zkoušek nebo
výpočtů. Pokud takový právní základ existuje, použije se systém 4. Poznámka:
Systém 3+ bude
použitelný pouze tehdy, pokud bude uveden v harmonizované technické
specifikaci pro daný výrobek v Anexu ZA, kde bude uvedena speciální
skupina základních charakteristik. Jedná se zatím pouze o výrobky pokryté
harmonizovanými normami řady EN 16510-2- Spotřebiče pro domácnost na pevná
paliva pro výrobky ze skupiny „Zařízení pro vytápění vnitřních prostor“ na
základě normalizačního požadavku M/577 a tyto normy již byly harmonizovány k
nařízení CPR-2011 (odkaz na ně byl zveřejněn v Úředním věstníku EU dne 9. 11.
2023). Tyto normy obsahují environmentální požadavky v rozsahu EN 15804+A2,
které si vyžadují nezávislou validaci Environmentálního prohlášení výrobce
(tzv. EPD) třetí stranou. EN 15804+A2 byla zařazena mezi horizontální specifikace Z hlediska udržitelných výrobků platí nařízení (EU) 2024/1781 o ekodesignu udržitelných výrobků. Hlediska udržitelného rozvoje je třeba sledovat u
výrobků od jejich návrhu pro materiály, výrobu, zabudování až po jejich
likvidaci a u budov od zadání zakázky po návrh, provedení, užívání až po
jejich demolici. Významné jsou přitom otázky ochrany životního prostředí a
úspory energií, proto se základní požadavek č. 7 prolíná se základními
požadavky č. 3 a 6. Stavební výrobky musí splňovat limity pro
odpovídající kvalitu vnitřního prostředí a zároveň minimálně zatěžovat vnější
životní prostředí. Dále je nutno volit vhodné zdroje energie (s využitím
obnovitelných zdrojů energie) a také uvažovat o odpovídající kvalitě výrobku
po zabudování do stavby a brát v úvahu ekonomické souvislosti potřebné pro
návrh, provoz a likvidaci (recyklaci). Stavební výrobky zabudované do stavby musí
respektovat požadavek vysoké funkční kvality v rámci dlouhodobé životnosti
objektu. Při návrhu konstrukce a jeho optimalizaci je proto třeba posuzovat
chování konstrukce v rámci celého životního cyklu a uvažovat předpokládané
cykly údržby, oprav a výměn jednotlivých konstrukčních částí. K tomu je třeba
sladit životnosti jednotlivých konstrukčních prvků a zajistit snadnou výměnu
prvků s menší životností. Současný stav rychlého zhoršování životního
prostředí vyžaduje výrazné změny technických řešení vedoucí k
několikanásobnému snížení environmentálních dopadů. Technické komise CEN (CEN/TC) a pracovní
skupiny WG jsou zodpovědné za způsob, jakým mohou normy ovlivnit dopady kromě
jiných také stavebních výrobků na životní prostředí. Proto technická komise
CEN/TC 207 zpracovala dokument ISO Guide 64 Pokyn pro začlenění
environmentálních problémů do norem produktů, který byl
zaveden v ČR do TNI 010964. V současné době se připravují
v jednotlivých skupinách CEN/TC pro stavební výrobky návrhy norem
implementující základní požadavek č. 7 k CPR-2011 na základě EPD (Environmental Product Declaration). Tento
postup vychází z mandátu M/350 a norem zpracovaných ve skupině CEN/TC 350 (+ program) a také v ISO TC 59/SC 17 (viz také program ISO/TC 59/SC 17). V této skupině již byly zpracovávány následující dokumenty,
které jsou postupně zaváděny do ČSN (viz také normy ČSN s třídicím
znakem 7309..) a další se připravuji:
Výrobkové skupiny, pro které se zpracovávají TC
jsou vedeny k tomu, aby aplikovaly tato pravidla na všechny normy. Jako
vodítko byl také zpracován tzv. Environmental checklist týkající se
environmentálních aspektů, podrobně je tato problematika popsána v CEN brožuře. Přehled norem, které konkretizují
požadavky na udržitelnost vzhledem k ZP 7:
Ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Strategie
pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků v kapitole 3.3 „Zlepšení účinnosti zdrojů, vlivu na
životní prostředí a možností podnikání“ jsou vytyčeny úkoly, mezi které
patří že Komise vypracuje harmonizovaná pravidla pro vykazování vlivu
vlastností stavebních produktů na životní prostředí, pokud jde o udržitelné
využívání přírodních zdrojů v rámci nařízení o stavebních výrobcích. a) EIA (Environmental Impact Assessment –
posuzování vlivů na životní prostředí) – směrnice Rady 85/337/EHS
o posuzování vlivů některých
veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (EIA) (v platném
znění), která se vztahuje především na posuzování staveb. b) Směrnice EP
a Rady 2008/1/ES o integrované prevenci
a omezování znečištění (v platném znění), neboli IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) obsahuje především ustanovení o žádosti
o integrované povolení na technologická zařízení, která by mohla mít
vliv na emise a znečištění (např. zařízení na výrobu cementového slínku,
zařízení na výrobu azbestu, zařízení na výrobu pálených výrobků, zejména
střešních tašek). Při posuzování jednotlivých stavebních výrobků se
vychází z analýzy životního cyklu (Life
Cycle Analysis – LCA), což
je jeden z nástrojů systémového řízení a spočívá
v inventarizaci vstupů do a výstupů ze systému (Life Cycle Inventory – LCI). Jde o jednu z nejznámějších a mezinárodně
přejímaných metod. Cílem této metody je provést ocenění zatížení životního
prostředí výrobkem, procesem nebo činností, a to identifikací nebo
kvantifikací vložené energie a vstupních materiálů i množství odpadu
uvolněného do životního prostředí, a identifikovat a zvážit
možnosti, jimiž lze přispět ke zlepšení stavu. Velké množství stavebních
výrobků se vyrábí z ropy, a proto mohou být recyklovány nebo
použity jako zdroj energie. Díky velkému množství surovin, které jsou
používány při výrobě stavebních výrobků, je velmi těžké odhadnout jejich vliv
na životní prostředí. Je však důležité zařazovat při revizi jednotlivých
předmětových norem, je-li třeba, znalosti o vlivu jednotlivých výrobků
na životní prostředí. Pro spolehlivé,
transparentní a srovnatelné údaje, které musí vycházet z jasných ukazatelů
environmentálního profilu budov se připravuje v rámci EU jednotný
legislativní rámec a bylo proto nyní vydáno:
Velmi důležitou součástí posuzování
stavebních výrobků vzhledem k životnímu prostředí jsou normy ISO řady
14000, které se týkají systémů environmentálního managementu zpracované
v komisi ISO/TC 207. V souvislosti
s připravovanou revizí CPR-2011 bude třeba především u základního
požadavku č. 7 nyní také sledovat dokumenty které se zpracovávají
v rámci připravovaného balíčku k oběhovému hospodářství: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_2013 a také česky: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_2013 Další užitečné brožury: BRE - Global products
category rules for Type III EPD (EN 15804) |