|
INFORMAČNÍ PORTÁL – STAVEBNÍ VÝROBKY VYBRANÉ
PRÁVNÍ PŘEDPISY ČR VZTAHUJÍCÍ SE KE STAVEBNÍM VÝROBKŮM (Aktualizováno – leden 2026) Obsah: 1 Předpisy
ČR z hlediska požární ochrany 2 Předpisy
ČR z hlediska nebezpečných látek 3 Předpisy ČR
z hlediska radioaktivity 4 Předpisy
ČR v oblasti vodní politiky 5 Předpisy
ČR z hlediska biocidních látek 7 Předpisy
ČR z hlediska uvolňování nebezpečných částic a plynů do vnějšího ovzduší 8 Předpisy
ČR pro stavební výrobky přicházející do styku s vodou určenou
k lidské spotřebě 10 Předpisy
ČR z hlediska výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na
površích uvnitř stavby 11 Další
předpisy ČR související s dopady na životní prostředí 12 Předpisy
ČR z hlediska emisí hluku předpisy ČR z
hlediska hospodaření energií 1. Předpisy ČR z hlediska
požární ochrany
Zákon
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (ve znění
pozdějších předpisů) rozvádí požadavky požární bezpečnosti staveb. Definuje
pojem požární bezpečnosti, požárně bezpečnostní zařízení, požární nebezpečí. Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském
záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o
hasičském záchranném sboru); V návaznosti na zákon o požární ochraně se
stanovují podmínky požární bezpečnosti právnických a fyzických osob
a způsob výkonu státního požárního dozoru. Dalšími navazujícími prováděcími předpisy, které
mohou souviset se stavebními výrobky, jsou: ·
Vyhláška MV č. 34/2016 Sb. o čištění,
kontrole a revizi spalinové cesty ·
Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci, ve
znění poslední změny 221/2014 Sb.) (ve znění
pozdějších předpisů); ·
Vyhláška MV č. 69/2014
Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany (ve znění
pozdějších předpisů, ruší vyhlášku MV
č. 255/1999 Sb.); ·
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb.
k provedení zákona o požární ochraně (ve znění pozdějších předpisů); ·
Vyhláška MV č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných
dveří a kouřotěsných požárních dveří; ·
Vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany
staveb (ve znění pozdějších předpisů včetně poslední
novely 232/2023 Sb.); ·
Vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou se
stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v
tavných nádobách. ·
Vyhláška MV č. 460/2021 Sb. o
kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva Pro požární bezpečnost staveb byly v rámci ČR vydány čistě národní ČSN (třídicí znak 7308..), které nepřebírají evropské ani mezinárodní normy. 2.
Předpisy ČR z hlediska nebezpečných látek
Nařízení REACH a nařízení CLP jsou přímo použitelnými evropskými předpisy. Od r. 2011 platí v ČR chemický zákon č. 350/2011 Sb. (ve znění pozdějších
předpisů) o chemických látkách a chemických směsích a o změně
některých zákonů (chemický zákon). Tento zákon navazuje na tyto přímo
použitelné evropské předpisy a upravuje povinnosti právnických osob.
K tomuto zákonu platí následující prováděcí předpisy: ·
Vyhláška č. 61/2013 o rozsahu informací poskytovaných o chemických
směsích, které mají některé nebezpečné vlastnosti, a o detergentech (podle sdělení MZ se účinnost odkládá do 1. 3. 2014,
k vyhlášce byl vydán Metodický pokyn MZ včetně Přílohy 1 a Přílohy 2); ·
Vyhláška č. 163/2012 Sb., o zásadách správné laboratorní
praxe. Důvodem zpracování nového
chemického zákona byla nutnost dosažení plné kompatibility české legislativy
v oblasti chemických látek a směsí s evropskými právními předpisy.
Zákon adaptuje do českého právního řádu několik přímo použitelných předpisů
ES. Zákon přispívá ke zvýšení chemické bezpečnosti při výrobě a dovozu
chemických látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech a směsí a při
jejich uvádění na trh a používání. Při posuzování stavebních
výrobků, které mají charakter nebezpečné látky (a především při nakládání
s nimi), je třeba v ČR brát v úvahu požadavky zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů)
a některých prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu: ·
Vyhláška
MZ č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti
k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické; ·
Nařízení
vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím
zářením; ·
Vyhláška
MZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických
expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění
biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem
a biologickými činiteli (ve znění pozdějších předpisů); ·
Vyhláška
č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou
a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé
expozice těchto prací (ve znění pozdějších předpisů); ·
Nařízení
vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci (ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední novely č. 20/2025
Sb., která má účinnosti od 15.2.2025.) 3.
Předpisy ČR z hlediska radioaktivity
Vyhláška č.
114/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 377/2016 Sb., o požadavcích na bezpečné
nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení
nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie. S účinností od 1.7.2025. Zákon č.
83/2025 Sb., kterým se mění zákon č.
263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1.7.2025. Atomový zákon č. 263/2016 Sb., a zákon
č.264/2016 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového
zákona od 1.1.2017 částečně ruší a mění č. 18/1997 Sb. a také 183/2006
Sb. (stavební zákon). § 98 a 99 zákona č. 263/2016 Sb. upravuje prevenci proti pronikání radonu do stavby s obytnými
nebo pobytovými místnostmi. V tomto kontextu hraje nepominutelnou roli
„radonový index pozemku“, jehož určení (osobou, která tuto činnost provozuje
na základě povolení SÚJB) je východiskem pro případné další stavební úpravy,
které mají předcházet ozáření z radonu pronikajícího z podloží. Pravidla zde
obsažená fakticky dopadají na všechny obyvatele České republiky, neboť jejich
zdraví je radonem ovlivňováno (v porovnání s jinými zeměmi dokonce více,
neboť české prostředí je na radioaktivní nerosty a radon obzvláště bohaté).
Atomový zákon předpokládá (resp. vyžaduje to), že stavebník nechá stanovit radonový index pozemku držitelem povolení
k této činnosti. V závislosti na výsledku pak musí být stavba v souladu se
zákonem č. 183/2006 Sb. provedena tak, aby odpovídala stavebně technickým
požadavkům. Stavebně technické požadavky pro případ výskytu vysokého
radonového indexu pozemku stanoví technická norma, konkrétně ČSN 73 0601
(730601) „Ochrana staveb proti radonu z podloží“ (závazná na základě obecných
ustanovení zákona č. 183/2006 Sb.). Skutečnost, zda je stavba provedena
v souladu se stavebně technickými požadavky, je následně předmětem dozoru ze
strany stavebního úřadu a je posuzována rovněž v rámci kolaudace stavby. Dle
zákona č. 183/2006 Sb. lze stavebníka i sankcionovat za porušení zákona. V
tomto směru je tedy působnost v oblasti ochrany před radonem a jeho dceřinými
produkty sdílena mezi SÚJB a orgány stavební správy. Navržená právní úprava se
zaměřuje na oblast prevence již v době stavby, resp. rekonstrukce, budov a u
stávajících staveb pak zejména na stavby veřejného charakteru s dlouhodobým
pobytem osob. Také u budov určených k bydlení předpokládá stanovení přijatelných
úrovní, nicméně nenařizuje povinnost aktivně koncentraci radonu zjišťovat,
čímž se snaží vybalancovat zájem ochrany zdraví a ochrany soukromí (obydlí). Dle nového atomového zákona byly
vydány nové prováděcí předpisy, z nichž některé souvisí se stavebními
výrobky souvisí:
Vyhlášky SÚJB
č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně a
č. 146/1997 Sb. týkající se
zvláštní odborné způsobilosti byly zrušeny k
1. 1. 2017 Pro posuzování shody
stavebních výrobků, ve kterých je limitován obsah radionuklidů jsou citované
vyhlášky technickým předpisem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a autorizovaná osoba je povinna se tímto
technickým předpisem řídit. Jedná se např. o následující výrobky
stanovené formou výčtu v příloze č. 2 k NV č. 163/2002 Sb.: ·
výrobky skupiny 1 – stavební výrobky pro
betonové a železobetonové části staveb; ·
výrobky skupiny 2 – stavební výrobky
pro zděné stavby; ·
výrobky skupiny 9 – zásypový materiál,
granulát, dlažební kostky, kamenivo, popílky; ·
výrobky skupiny 11 – stavební
výrobky pro vnitřní a vnější povrchové úpravy stěn, stropů, podlah
(keramické, silikátové a sádrové obklady, dlažby aj.). Pro hodnocení ochrany staveb
proti radonu popřípadě pro stanovení hmotnostní aktivity radionuklidů
popílků lze využít následující ČSN:
Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních
výrobcích spadá mezi činnosti zvláště důležité z hlediska radiační
ochrany a smí je tedy provádět pouze laboratoř, která obdržela od SÚJB
povolení podle § 9 odst. 1, písm. r) atomového zákona a která
musí mít zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle vyhlášky
č. 146/1997 Sb.1) (ve znění změny č. 315/2002 Sb.). Vyhláška 157/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 379/2016 Sb., o schválení typu některých
výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího
záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky. Účinnost od 1.7.2025 4.
Předpisy ČR
v oblasti vodní politiky
Při posuzování shody některých stavebních výrobků
(armatury, regulátory, zařízení pro dopravu a skladování kapalin,
čistírny odpadních vod atd.) mohou být z hlediska jejich funkční
účinnosti a z hlediska zamezení uvolňování škodlivých látek do
povrchových vod důležité následující předpisy: · Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
a o změně některých předpisů (vodní zákon) (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 182/2024 Sb., který
má účinnost od 1. 1. 2024) ·
Vyhláška č. 437/2025 Sb. Vyhláška o registru výpustí ze zdrojů
znečištění do vod povrchových ·
NV č.
57/2016 Sb., o ukazatelích
a hodnotách přípustného znečištění
odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
podzemních (ruší NV 416/2010 Sb.); ·
NV č. 401/2015
Sb., o ukazatelích a hodnotách
přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových
a do kanalizací (ruší NV 61/2003 Sb. ve znění
pozdějších předpisů); K NV č. 61/203 Sb.
byly vydány následující metodické pokyny MŽP: ·
Metodický pokyn č. 7 odboru ochrany vod MŽP k NV č. 61/2003 Sb.,
o
ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních
vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (uvádí analytické metody stanovení hodnot znečišťujících látek a jejich
skupin v odpadních vodách) ·
Metodický č. 4 pokyn odboru ochrany vod MŽP k NV č.
61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do
kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění NV č. 229/2007 Sb. a NV č.
23/2011 Sb. ·
Metodický pokyn č. 6 odboru ochrany vod MŽP k NV č.
61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do
kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a
č. 23/2011 Sb. (Věstník MŽP č. 3/2012) ·
NV č. 71/2003 Sb.
o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování
a hodnocení stavu jakosti těchto vod (ve znění změny NV č. 169/2006 Sb.) ·
Vyhláška č. 98/2011 Sb.
o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení
ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a
náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední změny vyhláškou č. 154/2016 Sb.) ·
Vyhláška č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a
náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií,
jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků (ve znění
pozdějších předpisů). Účelem zákona č. 254/2001 Sb. o vodách je chránit povrchové a
podzemní vody a stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a
pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. V příloze č. 1 k zákonu je uveden seznam zvlášť nebezpečných látek a
seznam nebezpečných látek. Při stanovení výluhových ·
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
(zákon o vodovodech a kanalizacích) (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 152/2023 Sb., a zákonem
č. 167/2023 Sb., který má dělenou účinnost), který upravuje některé vztahy
vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací
sloužících veřejné potřebě a přípojek na ně a dále působnost orgánů
územních samosprávných celků a správních úřadů. Součástí jsou i obecné
technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací a na jakost
vody, ochranu odběratele, dozor, technický a ekonomický audit
a také sankce při nedodržení tohoto zákona. ·
Významná je především prováděcí vyhláška MZe
č. 428/2001 Sb., kterou se
provádí zákon č. 274/2001 Sb.
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) (ve znění pozdějších předpisů,
včetně poslední změny 390/2024 Sb., která má dělenou účinnost). ČSN pro
vodovody a kanalizace viz 7567..
a 7564... Odhad vlivu stavebních materiálů a staveb na
životní prostředí vyžaduje především podrobnou znalost jejich vlastností,
uplatňujících se v interakci s jednotlivými složkami životního
prostředí. Ve stavebnictví je používáno velké množství různých materiálů
s velmi rozdílnými vlastnostmi s ohledem na jejich možné ovlivnění
složek životního prostředí. Z hlediska posuzování chemických vlivů
staveb a materiálů je velmi důležité hodnocení jejich vlivů na vodní
a zprostředkovatelně půdní prostředí. Z tohoto pohledu je pak
nejdůležitějším vyluhovacím médiem voda, jelikož se jejím prostřednictvím
mohou chemické látky ze stavebních materiálů dále šířit do životního
prostředí. Prostřednictvím vyluhování chemických látek ze stavebních hmot se
posuzuje nebezpečnost stavebních materiálů, přičemž je třeba přihlížet
k životnosti staveb v dlouhodobém horizontu. Pro oblast migrace škodlivých
látek ze stavebních výrobků do půdy a/nebo hydrosféry zpracoval Státní
zdravotní ústav AHEM 3/2001 „Metodické doporučení pro hodnocení
škodlivých a nežádoucích látek uvolňujících se z vybraných skupin
výrobků pro stavby do vody a půdy“. Metodické
doporučení se zabývá přípravou vodných výluhů, jejich chemickou analýzou
(hodnocení vyluhovatelnosti) a především realizací i vyhodnocením (Ruší vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady,
(ve znění pozdějších předpisů)) a dále ekotoxicity jako nebezpečné
vlastnosti H14 v souladu s požadavky vyhlášky č. 94/2016
Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(ve znění pozdějších předpisů) lze využít metodické pokyny MŽP, např.: ·
Metodický pokyn MŽP ke stanovení ekotoxicity odpadů; ·
Metodický návod MŽP pro řízení vzniku stavebních a
demoličních odpadů a pro nakládání s nimi; ·
Metodický pokyn MŽP k hodnocení
vyluhovatelnosti odpadů,. 5.
Předpisy ČR z hlediska biocidních látek
Od 1. 9. 2013 platí
v ČR nařízení EP a Rady (EU) č. 528/2012 dodávání
biocidních přípravků na trh a jejich používání (BPR) (včetně opravy z 28. 10. 2017), které je přímo aplikovatelné do předpisů
členských států. V ČR stavební výrobky, které mají
charakter biocidní látky, podléhají zákonu č. 120/2012 Sb.
o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a
o změně některých souvisejících zákonů (ve znění změn, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 324/2016 Sb.,) který definuje biocidy jako
přípravky obsahující jednu nebo více účinných látek určených k ničení,
odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního
účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým nebo biologickým způsobem.
Mezi příklady biocidů v příloze k zákonu jsou i přípravky, které
jsou stanovenými stavebními výrobky podle NV č. 163/2002 Sb., mj.
konzervační přípravky pro dřevo, konzervanty pro vlákna, kůži, pryž
a polymerní materiály, konzervační prostředky pro zdivo a přípravky
proti hnilobě konstrukcí používaných ve vodě. Změna provedená zákonem č. 324/2016 Sb., (účinnost od 18. 10. 2016; ruší část první, čtvrtou část zákona č. 120/2002 Sb. a jeho přílohu; ruší vyhlášku č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek; vyhlášku č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh; dále ruší vyhlášku č. 343/2011 Sb., o seznamu účinných látek. V případě
stavebních výrobků na bázi dřeva jsou biocidy aplikovány velmi často proti
hnilobě, plísni, dřevokazným houbám atd. V těchto případech AO vyžaduje
od výrobce biocidem ošetřeného výrobku dokument (např. prohlášení)
potvrzující, že přípravek použitý k ošetření proti škodlivým organismům
je registrován a jeho výrobce má k dispozici povolení Ministerstva
zdravotnictví. Toto doporučení má oporu v právních předpisech pouze
nepřímou (povinnost registrace a povolování MZ se vztahuje pouze na
výrobce biocidů, nikoliv na producenty výrobků ošetřených biocidy).
Z bezpečnostního hlediska musí být minimálním požadavkem AO uvedení
obchodního názvu a obchodní firmy dodavatele použitého biocidu
v technické dokumentaci. 6. Předpisy ČR z hlediska stavebního a demoličního odpadu a stavební
výrobky s obsahem recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu
Stavební
a demoliční odpad (dále jen SDO) je odpad vznikající při zřizování, údržbě,
rekonstrukcích a odstraňování staveb. Tyto odpady lze rozdělit buď: a)
jako odpad v souladu
s novým zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech (ve
znění pozdějších předpisů, včetně
poslední změny provedené zákonem č. 149/2023 Sb., který má
účinnost od 1. 1. 2024) ruší zákon č. 185/2001 Sb. a všechny jeho prováděcí
předpisy) nebo jako odpad
v souladu se zákonem č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, (účinnost
od 1. 1. 2021, např.
solární panely) nebo b)
jako stanovený
stavební výrobek, pokud
splní požadavky, které se na stavební výrobek vztahují dle zamýšleného, nebo
určeného použití. Pro stanovený stavební výrobek musí být zajištěno posouzení
shody výrobku podle § 12 zákona č. 22/1997 Sb. o technických
požadavcích na výrobky a NV č. 163/2002 Sb. a pro harmonizovaný stavební výrobek
posouzení a ověření stálosti vlastností podle CPR. Na tyto materiály/výrobky a jejich
využívání se dále zákon o odpadech nevztahuje. Ad a) pokud je klasifikován jako odpad podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech je třeba u stavebních a demoličních odpadů brát v úvahu tyto prováděcí předpisy: ·
Vyhláška č. 8/2021 Sb. o katalogu odpadů ·
Vyhláška 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání
s odpady (ve znění pozdějších předpisů včetně poslední změny 18/2025 Sb., která má účinnost od 1.2.2025)
- tato
vyhláška stanovuje podmínky, při jejichž splnění přestávají být některé
odpady odpadem. Jde o rozsáhlý dokument, který zahrnuje novelizaci řady
samostatných prováděcích předpisů, které původně patřily pod zákon 185/2001 Sb.
a byly zákonem 541/2020 Sb. zrušeny. Tato vyhláška se člení
podle tematických
okruhů do jednotlivých částí, má 51 příloh, pro přizpůsobení se novým
požadavkům. V §
79 až § 83 je nastaveno přechodné období, po které lze ještě využívat
tyto některé zrušené právní předpisy, platné do roku 2020, např. vyhlášku č. 383/2001 Sb.
o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlášku č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na
povrchu terénu, nebo vyhlášku č. 130/2019 Sb., o
kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo
přestává být odpadem. ·
Vyhláška 169/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává
být tuhé palivo z odpadu odpadem ·
Vyhláška 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou
znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším
produktem nebo přestávají být odpadem Pokud
je klasifikován jako odpad podle zákona č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností je třeba brát v úvahu následující prováděcí
předpis: ·
Vyhláška č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s
ukončenou životností (týká se např. solárních panelů). Ad b) pokud je klasifikován jako stanovený výrobek
(materiály) pro posouzení shody podle zákona č. 22/1997 Sb. lze využívat např.: ·
Stanovený stavební výrobek „kamenivo pro drážní
stavby“ (podle NV č. 163/2002 Sb.) příloha
č. 2 skupina stavebních výrobků č. 9, pořadové číslo 16); ·
Stanovený stavební výrobek „zásypový materiál
určený k likvidaci hlavních a starých důlních děl zasypáním“
(podle NV č. 163/2002 Sb.,
příloha č. 2 skupina stavebních výrobků č. 9, pořadové číslo 13); ·
Stanovený stavební výrobek „granulát pro kolejové
lože a obslužné komunikace báňských provozů, granulát a aditivovaný
granulát do výsypek povrchových dolů pro násypy a zásypy při zahlazování
důlní činnosti, granulát pro rekultivaci báňských výsypek“ (podle NV č. 163/2002 Sb., příloha
č. 2 skupina stavebních výrobků č. 9, pořadové číslo 14). Na stránkách Agentury ČAS je zveřejněn Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných
surovin pro použití ve stavebnictví a nový
portál Recyklujme stavby!
Jsou zde zveřejněny dva
katalogy: ·
Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných
surovin pro použití ve stavebnictví
(Jsou zde popsány
podmínky recyklace stavebního a demoličního odpadu a možnosti jeho využití
pro nové výrobky). ·
Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných
surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve
stavebnictví - obsahuje roztřídění materiálů podle původu a složení,
možnosti použití, postup certifikace. Mezi popsané skupiny patří např.
strusky, popílky energosádrovec a kompozitní obaly. V katalogu bude dále
uveden seznam souvisejících norem pro stavební výrobky obsahující druhotné
suroviny a slovníček pojmů. Pro stavební výrobky, které jsou zároveň
elektrickými a elektrotechnickými výrobky platí směrnice 2011/65/EU Užitečné informace jsou
uvedeny na webu MPO: Pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební
výrobky vyrobené z odpadů 7. Předpisy ČR z hlediska uvolňování nebezpečných částic a plynů do
vnějšího ovzduší
Jde o stavební výrobky, jako jsou nádoby pro spalování škodlivých látek včetně
těsnicích systémů, zařízení pro spalování látek, odvody spalin a komíny,
klimatizační a vzduchotechnické systémy, potrubní systémy. Sleduje
se zde zejména uvolňování škodlivin do vnějšího ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 42/2025 Sb., který má dělenou
účinnost od 1. 3. 2025.) Z prováděcích předpisů k tomuto záklonu
má pro stavební výrobky význam související předpis: ·
Vyhláška č. 415/2012
Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování
a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (ve znění
pozdějších předpisů, poslední novela 265/2022
Sb., která částečně vstupuje
v platnost 6. 9. 2022 a má dělenou účinnost) Tato vyhláška
řeší požadavky na vybrané výrobky s obsahem těkavých organických látek,
limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek a analytické metody pro
stanovení obsahu těkavých organických látek v těchto výrobcích. V příloze č. 7 vyhlášky č. 415/2012
Sb. jsou nátěrové
hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi
spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům,
s výjimkou aerosolů, upřesněny následovně: ·
matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru
jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm
lesku ≤ 25@60°, ·
lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v
interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se
stupněm lesku > 25@60°, ·
nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního
podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo a cihlové,
betonové nebo sádrové stěny, ·
vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo
plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty vytvářející
neprůhledný film a jsou určené pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady.
Tato podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro
mezivrstvy, ·
vnitřní/venkovní laky a mořidla jsou nátěrové hmoty
určené k nanášení na budovy a jejich vybavení a vytvářející transparentní
nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a
plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se
rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci
nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1
(kategorie polostabilní), ·
nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu
s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 µm, měřeno
metodou 5A podle normy ISO 2808:1997, ·
základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s
těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a
stropech, ·
penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty
určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení
hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání, ·
jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou
nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny
pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na
plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy
jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně
dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a
nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve
zdravotnických zařízeních, ·
vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové
hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální
funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před
použitím, ·
vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty,
které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné
efekty, ·
nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové
hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně
upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech,
s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro nátěrové
hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi
spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům:
Poznámka: Zkratka VŘNH znamená vodou ředitelné nátěrové hmoty Zkratka RNH znamená rozpouštědlové nátěrové hmoty *) obsah VOC ve výrobku připraveném k použití Zákon č. 73/2012
Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o
fluorovaných skleníkových plynech (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední novely č. 60/2023 Sb. ) se vztahuje především na chladicí a
klimatizační zařízení. K tomuto zákonu byl nyní vydán prováděcí předpis:
·
Vyhláška MŽP č.
257/2012 Sb. o předcházení emisím látek, které poškozují
ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů (ve znění
pozdějších předpisů) popisuje
postupy pro kontrolu těsnosti chladicích nebo klimatizačních zařízení anebo
systémů požární ochrany, obsahujících fluorované skleníkové plyny, a rozsah
požadovaných znalostí ke znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování látek,
které poškozují ozonovou vrstvu. ·
Vyhláška MŽP č. 243/2023 Sb. o provedení
některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných
skleníkových plynech (ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední novely č.
322/2024 Sb. ) (vztahuje se
na chladicí a klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární
ochrany obsahující regulované látky) ·
Vyhláška MŽP č.
103/2025
Sb. k provedení
některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů; s účinností od 16.4.2025 Nařízení vlády č. 108/2025 Sb., kterým
se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a
snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění pozdějších
předpisů 8.
Předpisy ČR pro stavební výrobky a materiály přicházející do styku
s vodou určenou k lidské spotřebě
I když se v rámci EU připravuje evropský
systém pro materiály přicházející do styku s vodou určenou k lidské
spotřebě (viz dále), v jednotlivých členských státech EU platí zatím
národní předpisy. Pro ČR platí zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví (ve znění
pozdějších předpisů) Cílem novely 167/2023 Sb., která nabývá účinnosti dne 1. 7. 2023, bylo provedení
povinné transpozice evropské směrnice č. 2020/2184 o jakosti
vody určené k lidské spotřebě – Drinking Water Directive (DWD), která ruší a nahrazuje směrnicí 98/83/ES. Požadavky na výrobky
a materiály (v celém textu se
místo „výrobky“ nyní uvádí „výrobky a
materiály“) přicházející do styku s pitnou užitkovou, teplou a
surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úpravu vody a vodárenské
technologie jsou podrobně nově změněny v § 5, jehož první tři
odstavce od 1. 7. 2023 mění takto: (1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo
materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou
vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování,
měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito
vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s
vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k
úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby
tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi a) neohrožovaly
přímo nebo nepřímo lidské zdraví, b) neměly
nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody, c)
nepodporovaly růst mikroorganismů a d)
neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu
nezbytně nutné. (2) Výrobce
nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a
výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody
na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení
těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na
obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo
hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo
dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou
dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala
hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. (3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo
materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho
uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo
u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo
teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření,
formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky
nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v
odstavcích 1 a 2, nesmí distributor4a) distribuovat. Z výše uvedeného vyplývá, že u stavebních
výrobků provádí hodnocení osoba autorizovaná podle zákona č. 22/1997 Sb., přičemž ověření
je třeba provést na základě výluhových zkoušek v souladu
s prováděcí vyhláškou MZ č. 409/2005 Sb.
o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku
s vodou a na úpravu vody (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední změny 446/2021 Sb.). Podle vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb. musí výrobky
pro styk s vodou určenou k lidské spotřebě splňovat limity
výluhových zkoušek. U výrobků, které jsou v trvalém styku
s vodou určenou k lidské spotřebě, nesmí přírůstek znečištění
zjištěný výluhovým Tyto limity pro vodu určenou k lidské spotřebě jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 252/2004 Sb. (ve znění změn, včetně poslední změny 371/2023 Sb.), kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Ve výluhu se stanovuje koncentrace nebo přítomnost těch rizikových složek, které jsou charakteristické jako přirozená součást nebo možná nečistota ve výrobku. Tato změna platí od 27.4 a upravuje limitní hodnoty jakosti pitné vody. Vyhláška MZ č. 409/2005 Sb. specifikuje ještě další požadavky na materiály
používané pro styk s vodou určenou k lidské spotřebě; např. plasty
musí splňovat požadavky platné pro materiály pro styk s potravinami
uvedené ve vyhlášce MZ č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené
pro styk s potravinami a pokrmy (ve znění pozdějších
předpisů) v souvislosti s nařízením Komise (EU) č. 10/2011 (konsolidované z 20. 1. 2025
včetně změny (EU)2024/3190 bez poslední změny (EU)2025/351) o materiálech a
předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (tzv. nařízení
PIM). 9.
Předpisy ČR
z hlediska uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků do
vnitřního prostředí staveb
Vyhláška MZ č. 43/2025 Sb. o stanovení
hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro
vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Zrušuje vyhlášku č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví
hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro
vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb; a vyhlášku č.
304/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 6/2003 Sb., Úkolem této vyhlášky je stanovit odborně podložená
kritéria kvality vybraných typů vnitřního prostředí definovaných § 13 odst. 1
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně
některých souvisejících zákonů
(ve znění pozdějších předpisů) Vyhláška 43/2025 Sb.,
zahrnuje mikroklimatické podmínky pro vnitřní
prostředí pobytových místností, jako je např. minimální teplota vzduchu,
informace o poklesu nebo nárůstu průměrné teploty pod minimální nebo nad
maximální hodnotu ve vnitřním prostředí. Stanovuje podmínky větrání a
osvětlení. Udává podmínky na chemické ukazatele, na limity respirabilních
azbestových, respirabilních azbestových a bioperzistentních a ostatních
respirabilních minerálních vláken a dále limity na biologické ukazatele. Požadavky na
mikroklimatické podmínky jsou ve vyhlášce uvedeny v příloze 1, kde jsou specifikovány: ·
Požadavky na výslednou teplotu kulového teploměru
ve vnitřním prostředí pobytových místností (stanovuje minimální a maximální
teplotu podle typu pobytové místnosti); ·
Stanovuje maximální rychlost proudění vzduchu a
relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí pobytových místností; ·
Stanovuje minimální teplotu vzduchu a množství
odváděného vzduchu pro hygienická zařízení ve vnitřním prostředí pobytových
místností, kdy hygienickými zařízeními se myslí umývárny, sprchy, koupelny
v ubytovacích zařízeních a záchody. V příloze 2 jsou uvedeny limitní
koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí pobytových místností
staveb, konkrétně: Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí pobytových
místností jsou splněny, pokud koncentrace zjišťovaných látek za standardních
podmínek nepřekročí v měřeném intervalu limitní
koncentrace chemických ukazatelů, které jsou uvedeny v příloze 2 k této vyhlášce a v § 7 a jsou stanoveny jako
jednohodinové. Měřený interval musí reprezentovat potenciální expozici osob a
variabilitu koncentrací zjišťované škodliviny. ČSN
citované ve vyhlášce 43/2025 Sb.:
Na základě evropských předpisů pro uvolňování nebezpečných ze stavebních
výrobků do vnitřního prostředí staveb lze pro stanovení emise organických těkavých látek
(VOC) unikajících ze vzorků stavebních výrobků využít také AgBB schéma 2024. Toto schéma vychází z EN 16516, která patří mezi horizontální specifikace k CPR, a vychází z řady norem ISO 16000, které jsou
zavedeny do následujících ČSN. Metody ČSN pro stanovení emise těkavých látek ve stavebních
výrobcích
Metody ČSN
pro měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu
Archiv
– Stanovení podle vyhlášky 6/2003 (do 1. 3. 2025) Legislativním
předpisem pro stanovení limitních ukazatelů v ČR je vyhláška č. 6/2003 Sb., (ve znění změn
včetně novely 304/2022 Sb.) kterou se
stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických
ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb a která je prováděcím předpisem
k zákonu č. 30971 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ve znění
pozdějších předpisů). Ve vyhlášce MZ č. 6/2003 Sb. jsou uvedeny
v příloze č. 2 limitní koncentrace pro některé škodliviny, např.
pro některé nejčastěji se vyskytující těkavé organické látky, včetně
formaldehydu, a dále pro minerální a azbestová vlákna. V tabulce limitních koncentrací chemických
ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb jsou však uvedeny pouze některé
z možných škodlivin z velmi širokého spektra látek pocházejících
z materiálů zabudovaných do interiérů staveb. Vyhlášku č. 6/2003 Sb. není možno
aplikovat přímo, jelikož je zde limitován obsah nežádoucích látek ve vnitřním
prostředí, nikoliv obsah ve výrobku nebo polotovaru uvolňujícímu uvažované
škodliviny do okolí. Doposud např. chybí korelace mezi materiálovými
charakteristikami podlahových krytin (dle norem EN 717-1 a EN 717-2)
a hygienickým požadavkem na obsah formaldehydu v prostředí
pobytových prostor staveb uvedený ve vyhlášce č. 6/2003 Sb.. 10. Předpisy ČR z hlediska
výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby
Výskyt vlhkosti
ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby musí být posuzován
v širších souvislostech daných volbou stavebních materiálů, situováním
stavby a jejím užíváním. Vlhkost může ovlivnit zdraví uživatelů budovy: ·
účinky nadměrně nízké nebo vysoké relativní
vlhkosti vzduchu; ·
nepřiměřenými účinky vlhkosti způsobujícími růst
plísně na površích i uvnitř výrobků a zvýšený výskyt roztočů. Z tohoto
pohledu se hodnotí všechny stavební výrobky, které jsou součástí stavební
konstrukce a jsou vystaveny srážkám (déšť, sníh, kroupy), zemní vlhkosti
a jiným druhům vnější vlhkosti, jako jsou stěny, okna, střechy,
a podlahy včetně jejich doplňků a materiály pro obklady, tepelnou
izolaci, parotěsné zábrany, nátěry, laky, těsnicí prostředky atd. Tyto parametry
(limitní hodnoty jsou většinou uvedeny v příslušných normách výrobků,
které se odkazují na zkušební normy) se hodnotí v závislosti na tom, o
rozhodnutí Komise jakou část stavby jde: ·
propustnost vodních par; ·
odolnost proti vodě (vodotěsnost, nasákavost); ·
odolnost proti vlhkosti; ·
kapacita adsorpce, absorpce, desorpce; ·
odolnost spár proti pronikání deště, sněhu. Legislativním
základem v ČR je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední změny 267/2015 Sb., která nabývá účinnosti 1.12.2015)
a prováděcí vyhláška č. 6/2003 Sb., která stanoví přijatelné mikroklimatické
podmínky. Ty zahrnují teplotu, vlhkost, v případě sálavého vytápění
intenzitu sálání v místě hlavy člověka (max. 200 W/m2),
větrání a podmínky provozu ventilačních a klimatizačních zařízení.
Hygienické limity vlhkosti v pobytových místnostech jsou stanoveny
odchylně pro teplé a studené období roku:
Uvedené údaje se vztahují ke stavbám, nikoliv
k jednotlivým stavebním výrobkům ve smyslu NV č. 163/2002 Sb. Pro posuzování
stavebních výrobků jsou však velmi důležité, neboť z cílových parametrů
stavby lze odvodit vlastnosti výrobků a omezení podmínek jejich užití ve
stavbě (výkony otopných těles nebo klimatizace, objemové průtoky ventilačních
zařízení apod.). 11.
Další předpisy ČR související s dopady na životní prostředí
Rámcově je
dále třeba přihlížet při posuzování vlivu stavebních výrobků, staveb a
příslušných výrobních zařízení na
životní prostředí k těmto přepisům: ·
Zákon č. 17/1992 Sb.
o životním prostředí (ve znění pozdějších předpisů), vymezuje základní pojmy a stanoví
základní zásady ochrany životního prostředí a povinností právnických
a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí
a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale
udržitelného rozvoje; ·
Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí) (ve
znění pozdějších předpisů včetně poslední novely zákonem č. 149/2023 Sb., jehož účinnost je od 1.1.2024). Posuzují se přímé i nepřímé vlivy na
obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy
a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima
a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky. K novele zákonem č. 326/2017 Sb. byl vydán „Metodický výklad k aplikaci vybraných nových
pojmů a požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a zejména ve znění zákona
č. 326/2017 Sb. (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb. “) Zákon č. 76/2002 Sb.
(ve znění pozdějších předpisů, o integrované
prevenci a omezení znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
(ve znění pozdějších předpisů) Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí – sněmovní
tisk 49 Návrh poslanců Zdeňka Hřiba, Olgy Richterové
a Kateriny Demetrashvili na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění
pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 49) ·
Vyhláška č. 288/2013 Sb.; o provedení některých ustanovení zákona o
integrované prevenci; ·
Zákon č. 25/2008 Sb.
o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů); ·
Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam
znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro
ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí (ve znění pozdějších předpisů, poslední změna 137/2023 Sb. nabývá účinnosti
od 1. 7. 2023); ·
Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a
o změně některých zákonů (ve znění
pozdějších předpisů). ·
Vyhláška č. 91/2025,
kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení
úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při
smogových situacích (ve znění pozdějších
předpisů); nabývá účinnost od 1.5.2025 Velmi důležitou
součástí posuzování vlivů na životní prostředí jsou normy ISO řady 14000,
které se týkají systémů environmentálního managementu které jsou zavedené do ČSN 01 09. 12. Předpisy ČR z hlediska emisí hluku
V ČR je
základními předpisy: ·
Nařízení vlády
č.
9/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku
(ve znění pozdějších předpisů) – jde o prováděcí předpis k zákonu č.
22/1997 Sb.; (Ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední novely č. 459/2025 Sb., která má
účinnosti od 29.11.2025. ·
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů (ve znění pozdějších předpisů a jeho
prováděcí předpisy: ·
Nařízení vlády
č.
272/2011 Sb.
o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací (ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední
novely 433/2022 Sb., jejíž
účinnost je od 1. 7. 2023) (nález ústavního soudu 111/2024
Sb. na zrušení čl. I bodů 2, 5, 6, 7, 17 a 20 a čl. II
nařízení vlády č. 433/2022 Sb.) ·
Vyhláška č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových
ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických
hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě
(vyhláška o hlukovém mapování); ·
Vyhláška č. 315/2018 Sb. o strategickém hlukovém mapování (včetně
změny 55/2022 Sb.) ·
Vyhláška č. 561/2006 Sb. o stanovení seznamu aglomerací
pro účely hodnocení a snižování hluku. Požadavky na ochranu budov před hlukem lze nalézt v
ČSN normách s třídicím znakem 7305.. 13.
Předpisy ČR z hlediska hospodaření energií
V ČR je
třeba dodržovat především zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (ve znění pozdějších předpisů včetně
poslední novely 87/2023 Sb. jejíž účinnost je od 6. 4. 2023) Další navazující předpisy
na tento zákon jsou: ·
Vyhláška č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku; ·
Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov (ve znění změn,
včetně poslední změny 222/2024 Sb. účinnost od 1. 8. 2024) uvádí požadavky, ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich
stanovení, výpočtové metody energetické náročnosti budov, obsah průkazu
energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování, umístění průkazu
v budově). ·
Vyhláška č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu; ·
Vyhláška č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku (včetně
poslední změny vyhláškou 15/2022 Sb.); ·
Vyhláška č. 193/2007 Sb.,
kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití
energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie
a chladu; ·
Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění
a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro
vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení
vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné
energie konečným spotřebitelům; ·
Vyhláška č. 193/2013 Sb. o kontrole klimatizačních systémů (po každé
kontrole provedené nezávislým odborníkem se bude vydávat povinně nově také
zpráva o kontrole klimatizačního systému); ·
Vyhláška č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie; ·
Vyhláška č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při
výrobě elektřiny a tepelné energie; ·
Vyhláška č. 118/2013 Sb. o energetických specialistech (ve znění 234/2015 Sb.); ·
Nařízení
vlády č. 232/2015 Sb. o státní energetické koncepci a o územní
energetické koncepci; ·
Vyhláška č. 319/2019 Sb. o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků
spojených se spotřebou energie ·
Vyhláška č. 284/2022 Sb. o kontrole provozovaného systému klimatizace a
kombinovaného systému klimatizace a větrání ·
Vyhláška č. 280/2023 Sb. o podmínkách výkonu činností energetických
specialistů ČSN pro stanovení energetické náročnosti budov lze
nalézt u norem s třídicím znakem 7303.. a 7305.. Požadavky na tepelnou ochranu budov, viz ČSN 730540-2:2011 (73 0540)
(cs) změna
Z1:2012 TNI 730331-1:2018
Energetická náročnost budov - Typické hodnoty pro
výpočet (73 0331)
(en) ČSN EN ISO 12631:2013 Tepelné chování lehkých obvodových plášťů -
Výpočet součinitele prostupu tepla (73 0321)
(cs) náhled Další podrobnější informace lze nalézt také: http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/?page=legislativa&NKN_SID=f99049496413b3bda551836187d21ad6 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1) VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost č. 146/1997 Sb. ze dne 18. června 1997, kterou se stanoví činnosti,
které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště
důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou
přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění
vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k
přípravě vybraných pracovníků