Pages from stranka

PŘÍRUČKY PRO MSP

PŘEDPISY A NORMY PRO OBUV
(aktualizováno - září 2018)

 

Úvod

1...... Třídění obuvi a obuvnických materiálů

2...... Obecné předpisy ČR a ES vztahující se k obuvi

3...... Předpisy týkající se nebezpečných látek a hygienických vlastností obuvi

3.1        Povinnosti vyplývající z nařízení REACH

3.1.1   Seznam zkušebních metod pro azobarviva, uvedených v Dodatku 10 nařízení REACH

3.1.2   Odkaz na harmonizovanou normu (nikl)

3.1.3   Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi

3.2        Zákaz uvádět na trh výrobky obsahující biocid dimethyl-fumarát

3.3        Hygienické vlastnosti - styk obuvi s pokožkou

4...... Předpisy závazné pro obuv zařazenou mezi stanovené výrobky

4.1        Předpisy pro obuv zařazenou mezi osobní ochranné prostředky

4.2        Předpisy pro obuv zařazenou mezi zdravotnické prostředky

4.3        Předpisy pro obuv mající povahu hračky

5...... Předpisy závazné pro obuv pro děti do 3 let

6...... Předpisy pro pracovní obuv

7...... Přehledy ČSN pro obuv

7.1        Přehled norem výrobků uvádějících požadavky pro obuv (bez OOP)

7.2        Přehled norem na obuv harmonizovaných k nařízení vlády č. 21/2003 Sb. (OOP)

7.3        Přehled zkušebních a souvisejících norem pro obuv

7.4        Přehled norem pro usně a syntetické usně

7.5        Přehled norem pro lepidla pro obuv

8...... Dobrovolné značky pro obuv

9       Zdroje informací

Úvod

Tato příručka je určena především pro malé a střední výrobce obuvi, dovozce, zplnomocněné zástupce a distributory; slouží pro rychlou orientaci při uvádění těchto výrobků na trh ČR a EU. Podle této příručky lze rychle zjistit, jak postupovat, aby byl splněn požadavek na bezpečnost, zdravotní nezávadnost obuvi a materiálů použitých při výrobě obuvi. Případně, pokud svým účelem použití spadá obuv mezi stanovené výrobky podle zákona o technických požadavcích na výrobky, jaké povinnosti jsou na straně osob uvádějících obuv na trh a do oběhu.

 

i - pokud je v následujícím textu uvedena tato značka, je zde uveden odkaz na příslušnou kapitolu na Informačním portálu ÚNMZ – Předpisy a normy.

ČSN on-line - zákazníci, kteří mají na svém počítači sjednanou od České agentury pro standardizaci (ČAS) službu pro elektronický přístup do plných textů norem v pdf (aplikaci pro firmy nebo pro jednotlivce) mohou z této stránky přímo otevírat citované ČSN. Při otevírání první normy se objeví skript, kde je třeba zvolit aplikaci „firma“ nebo „jednotlivec“ a přihlásit se přihlašovacími údaji obdrženými od ČAS. Po prvním přihlášení bude volba zapsána do cookies a normy lze přímo z této stránky otevírat, aniž by bylo třeba se znovu přihlašovat. V případě, že byla omylem zaškrtnuta nesprávná aplikace, je třeba přejít na odkaz zde (smazání cookies). Při otevírání normy pak zaškrtnout správnou aplikaci a znovu se přihlásit. Pokud se normy nezobrazují, je třeba upravit zabezpečení počítače tak, aby www.sgpstandard.cz bylo nastaveno mezi důvěryhodné zdroje.

1   Třídění obuvi a obuvnických materiálů

Při třídění obuvi a obuvnických materiálů se vychází z technických zpráv CEN ISO/TR a národních norem ČSN.

Technická komise CEN/TC 309 si vypracovala pro jednotlivé části obuvi specifikace v podobě technických zpráv. Technická zpráva se vydává v případech, kdy se považuje za naléhavé poskytnout informace národním členům CEN/CENELEC, Evropské komisi, Sekretariátu ESVO nebo jiným vládním agenturám nebo externím orgánům, na základě dat jiného druhu (získaných např. průzkumem) než ta, která se obvykle publikují jako EN. Národní normalizační organizace nemá povinnost technickou zprávu oznamovat na národní úrovni. Technické zprávy ISO/CEN jsou zaváděny v podobě TNI (technické normalizační informace). Doposud byla takto pro obuv zavedena jedna TNI:

Označení

Třídicí znak

Vydána

Název

TNI CEN ISO/TR 18690

 

(Zpracováno
v CEN/TC 161 Ochrana nohou a chodidel)

832510

2013-11-01

Návod na výběr, používání a ošetřování bezpečnostní a pracovní obuvi a jiných osobních ochranných prostředků pro chodidla a nohy

Přehled dalších vydaných technických zpráv pro jednotlivé části obuvi:

CEN/TR (ISO/TR)

Název (anglicky)

Název (česky)

CEN ISO/TR 20572:2007

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Accessories

Obuv - Požadavky na části obuvi – Drobné součásti

CEN ISO/TR 20573:2008

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Heels and top pieces

Obuv - Požadavky na části obuvi - Podpatky a patníky

CEN ISO/TR 20879:2007

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Uppers

Obuv - Požadavky na části obuvi - Vrchy

CEN ISO/TR 20880:2007

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Outsoles

Obuv - Požadavky na části obuvi - Podešve

CEN ISO/TR 20881:2007 

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Insoles

Obuv - Požadavky na části obuvi - Napínací stélky

CEN ISO/TR 20882:2007

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Lining and insocks

Obuv - Požadavky na části obuvi - Podšívky a podšívkové stélky

CEN ISO/TR 20883:2007

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Shanks

Obuv - Požadavky na části obuvi - Klenky

CEN ISO/TR 22648:2007

Footwear - Performance requirements for components for footwear - Stiffeners and toepuffs

Obuv - Požadavky na části obuvi - Opatky a tužinky

Obuv je možno kategorizovat podle různých hledisek, např. podle skupin velikostí (pánská, dámská, dívčí, chlapecká, dětská), podle účelu použití (vycházková, rekreační, domácí, společenská, sportovní, přezůvková, pro profesionální použití), sezónnosti (zimní, letní, celoroční), materiálu převládajícího na vrchových součástech (usňová, textilní, plastová, pryžová, obuv z ostatních materiálů), výrobního způsobu nebo konstrukce, výšky, střihu, způsobu uzavírání atd. Tato kategorizace slouží zejména k popisu obuvi v dokumentaci výrobce, prodejních dokladech a k informování spotřebitele.

Třídění obuvi podle účelu použití bylo uvedeno v ČSN 79 5601:1996, která je již neplatná, ale v praxi je používána. Tato norma byla nahrazena normou ČSN EN ISO 19952:2006 (Obuv – Slovník). Třídění obuvi lze také nalézt v národní normě, vycházející z výše uvedených norem: ČSN 79 5600 Obuv - Požadavky a metody zkoušení. Na tomto příkladu je pro názornost ukázáno jak se názvosloví obuvi může lišit v různých normách.

ČSN 79 5601
(neplatná)

ČSN EN ISO 19952: 2006

ČSN 79 5600:2005

sportovní obuv

sportovně-rekreační obuv; víceúčelová sportovní obuv

general purpose sports footwear

rekreační obuv

rekreační obuv

rekreační obuv

koupací obuv

celoroční vycházková obuv

městská obuv

 

obuv pro volný čas;

celoroční obuv:

dámská obuv;

dětská obuv;

dívčí obuv;

chlapecká obuv

town footwear

 

casual footwear;

 

women’s footwear;

children’s footwear;

girls’ footwear;

boys’ footwear

vycházková obuv

letní vycházková obuv

letní obuv

summer footwear

-

zimní vycházková obuv

obuv do chladného počasí

cold weather footwear

zimní obuv

společenská (módní, vysoce módní) obuv

módní obuv;

vysoce módní obuv;

fashion footwear;

high fashion footwear

módní obuv

společenská obuv

přezůvková obuv

-

-

-

domácí obuv

domácí obuv

indoor footwear

domácí obuv

zdravotní obuv

terapeutická obuv;

profylaktická obuv;

ortopedická obuv

therapeutic (prophylactic) footwear;

orthopaedic shoe

sériově vyráběná ortopedická obuv;

obuv pro diabetiky

obuv pro nejmenší děti

obuv pro nejmenší děti;

dětská školní obuv

infants' footwear;

children’s school footwear

obuv pro nejmenší děti

Bezpečnostní obuv

ochranná obuv

pracovní obuv

 

Viz rešerše norem v kapitole 7

obuv pro profesionální použití;

vodonepropustná obuv;

obuv odolná proti vodě

2    Obecné předpisy ČR a ES vztahující se k obuvi

Obuv je řazena do tzv. neregulované (neharmonizované) sféry, tzn. nejsou vydány předpisy ES, které by přímo regulovaly (stanovovaly požadavky) na obuv jako výrobek, ale jsou stanoveny požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví a životního prostředí, které musí splňovat průmysl, tedy i obuvnický průmysl.

Všechny výrobky včetně obuvi musí být bezpečné tzn. nesmí ohrozit zdraví a bezpečnost osob ani životní prostředí a musí plnit požadavky obecných právních předpisů. Základním předpisem v ČR je zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. V rámci EU je tento požadavek uveden ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o obecné bezpečnosti (GPSD – General Product Safety Directive) (viz podrobně kapitolu 3.2).

Dozor nad trhem v ČR dále doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Přehled nejdůležitějších dokumentů na ochranu spotřebitele, které jsou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu lze nalézt na stránkách MPO zde.

Orgány dozoru (ČOI) jsou povinny oznámit výskyt nebezpečného nepotravinářského výrobku MPO, které je odpovědné za zajištění systému pro rychlou výměnu informací Evropských společenství, tzv. systém RAPEX: Adresa, na které jsou každý týden anglicky zveřejňována oficiální sdělení Evropské komise zahrnující týdenní přehled hlášení přijatých v rámci systému RAPEX.

Škoda způsobená vadou výrobku je nyní řešena Občanským zákoníkem, č. 89/2012 Sb., § 2939.

Stále větší význam mají návody pro použití výrobků. Důležitým dokumentem v této oblasti je usnesení Rady 98/C 411/01 o návodech pro zacházení s technickými spotřebními výrobky. Zpracování návodů je též věnován CEN/CENELEC Pokyn 37 „Návody pro používání výrobků spotřebitelem“.

Označování materiálů, používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, je řešeno směrnicí EP a Rady č. 94/11/ES. V ČR jsou podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech uvedeny ve vyhlášce MPO č. 265/2000 Sb. Vyhláška stanovuje povinnost uvést materiálové složení hlavních části obuvi (vrch, podšívka, stélka, podešev). Tyto údaje je výrobce povinen poskytnout dodavateli i prodávajícímu. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě EU, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství.

3   Předpisy týkající se nebezpečných látek a hygienických vlastností obuvi

CEN připravil pokyn Guide 16:2017-07 týkající se chemických látek v normách zaměřených na výrobky pro spotřebitele, tedy i pro obuv.

Podrobněji se k nebezpečným látkám vyjadřuje také rozhodnutí Komise (EU) č. 2016/1349, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU obuvi.

3.1 Povinnosti vyplývající z nařízení REACH

Pozn.: hypertextový odkaz na konsolidované znění z 10. 10. 2017 nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 je v textu uváděn jako nařízení REACH.

Výrobce nebo dovozce obuvi musí dodržovat povinnosti uvedené v nařízení REACH (nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), což je přímo použitelný předpis ES s není třeba jej implementovat do právního řádu ČR. I když byl vydán zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), za účelem aby se dosáhlo sjednocení české legislativy s nařízením REACH a dalšími předpisy ES, je třeba postupovat přímo podle jednotlivých ustanovení uvedených v nařízení REACH. Výrobci obuvi by měli např. sledovat, zda nepoužívají v rámci výrobních technologií některé látky, jejich uvádění na trh a používání je omezeno, nebo sledovat vývoj kolem SVHC látek (Substances of Very High Concern - látek vzbuzující mimořádné obavy).

Omezení nebezpečných látek v předmětech

Omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů jsou uvedena v příloze XVII nařízení REACH. Látka samotná, látka obsažená ve směsi nebo v předmětu, pro kterou příloha XVII nařízení REACH obsahuje omezení, se nesmí vyrábět, uvádět na trh ani používat, pokud nesplňuje podmínky tohoto omezení.

Pro názornost, viz následující tabulka s uvedením položek v příloze XVII nařízení REACH.

Číslo položky uvedené v příloze XVII nařízení REACH

1

Polychlorované terfenyly (PCT)

4

Tris(2,3-dibrompropyl) fosfát

7

Tris(azirinidyl)fosfinoxid

19

Sloučeniny arsenu

22

Pentachlorfenol a jeho soli a estery

23

Kadmium a jeho sloučeniny

27

Nikl a jeho sloučeniny

43

Azobarviva

46 *)

Nonylfenol

a) Nonylfenol ethoxyláty (NPE)

47**)

Sloučeniny šestimocného chromu

50***)

****)

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

a) Benzo(a)pyren (BaP)

b) Benzo(e)pyren (BeP)

c) Benzo(a)antracen (BaA)

d) Chryzen (CHR)

e) Benzo(b)fluoranten (BpFA)

f) Benzo(j)fluoranten (BjFA)

g) Benzo(k)fluoranten (BkFA)

h) Dibenzo(a,h)antracen (DBAhA)

51

Následující ftaláty (nebo jiná čísla CAS a ES týkající se dané látky):

a) Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP)

b) Dibutylftalát (DBP)

c) Benzylbutylftalát (BBP)

52

Následující ftaláty (nebo jiná čísla CAS a ES týkající se dané látky):

a) Diisononylftalát (DINP)

b) Diisodecylftalát (DIDP)

c) Di(n-octyl)ftalát (DNOP)

*) Nařízením Komise č. (EU) 2016/26 se mění příloha XVII od 1. 2. 2016 (doplňuje novou položku 46a - nonylfenol ethoxyláty (NPE), která od 3. 2. 2021 omezuje používání NPE v textilních výrobcích, u kterých se předpokládá, že v průběhu jejich životnosti budou prány ve vodě)

**) Nařízením Komise č. 301/2014 se mění příloha XVII od 1. května 2015 (doplňuje položku 47 přílohy XVII týkající se sloučenin šestimocného chromu o další tři odstavce, které omezují obsah šestimocného chromu u kožených výrobků, u výrobků obsahujících kožené části, přicházejících do styku s lidskou kůží, koncentrace šestimocného chromu nesmí být v celkové sušině kůže 3 mg/kg nebo vyšší (0,0003 % hmotnostních).

Pro šestimocný chrom a jeho sloučeniny uvedené v příloze XIV nařízení REACH je stanoveno datum zániku (sunset day) na 21. září 2017. Agentura ECHA vydala pro následné uživatele vysvětlující informace ohledně používání těchto látek po uplynutí data zániku, pokud se EK ještě nerozhodla o udělení povolení na další období. NU mohou látku nadále používat i po datu zániku povolení za předpokladu, že jejich dodávající společnost v dodavatelském řetězci požádala o povolení před datem (21. 3. 2016), do kterého musí být doručeny žádosti povolení ECHA. Jakmile vydá EK povolení, musí NU do tří měsíců od prvního dodání látky oznámit ECHA svá použití, více viz ECHA/NA/17/20.

***) Na základě revidovaného návrhu mandátu EK ohledně problematiky souladu s kritérii maximálního obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v pryžích a plastech a na základě návrhu prováděcího rozhodnutí, které je určeno CEN a CLC (CLC - Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice) se budou připravovat harmonizované normy pro analytická stanovení všech osmi PAH (polycyklických aromatických uhlovodíků) v pryžových a plastových předmětech. Jedná se o PAH uvedené pod položkou 50 v nařízení REACH. Připravované harmonizované normy by měly mít základ v současně existujících metodikách, uvažuje se např.  o výběru referenčního materiálu z pryže a z plastu na základě četnosti jejich výskytu v předmětech, pro metodiku stanovení obsahu PAH bude nejdříve vytvořen SOP (standardní operační postup), je stanoven požadavek citlivosti metodiky detekce nejméně 0,1 mg PAH/kg pro materiál z plastu a 0,2 mg PAH/kg pro materiál z pryže.

****) Nizozemský národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) navrhl nižší koncentrační limity u osmi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) uvedených v příloze XVII nařízení REACH: 17 mg/ kg. Navrhované omezení se týká obsahu PAH v granulovaných materiálech z pryží a plastů, které jsou používány pro výstavbu sportovišť, dětských hřišť.  Podle nařízení CLP je nyní platný specifický koncentrační limit: 100 mg/kg (pro benzo(a)pyren a dibenzo(a,h)anthracen) a specifický koncentrační limit: 1 000 mg/kg pro dalších šest PAH (pro benzo(k)fluoranten, benzo(j)fluoranten, benzo(b)fluoranten), chryzen, benzo(e)pyren, benzo(a)antracen). Více podrobností viz také dokument na stránkách ECHA: ANNEX XV RESTRICTION REPORT PROPOSAL FOR A RESTRICTION. Předpokládá se, že omezení týkající se PAH bude zavedeno do přílohy XVII v roce 2020.

V roce 2008 byl představen tzv SIN List (Substitute It Now!), což je databáze nejnebezpečnějších chemických látek, které jsou v současné době používány, ale měly by být v budoucnu nahrazeny bezpečnějšími alternativami (viz http://sinimilarity.chemsec.org/). Tento seznam vytvořila nevládní organizace Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) se sídlem ve Švédsku, aby podpořila náhradu nebezpečných chemikálií v rámci systému chemické politiky Evropské unie – REACH (Registrace, Evaluace a Autorizace CHemických látek).

i Přehled ČSN harmonizovaných k nařízení REACH je měsíčně aktualizován v databázi všech harmonizovaných norem, umístěné na Informačním portálu: Předpisy a normy na ÚNMZ.

3.1.1      Seznam zkušebních metod pro azobarviva, uvedených v Dodatku 10 nařízení REACH

Viz Dodatek 10 nařízení REACH.

ČSN on-line
(otevírání plných textů v pdf, podrobněji viz
kapitolu 1)

Třídicí znak

Vydána

Název

ČSN EN ISO 17234-1

793887

2015-10-01

Usně - Chemické zkoušky pro stanovení určitých azobarviv v barvených usních - Část 1: Stanovení určitých aromatických aminů odvozených od azobarviv

ČSN EN ISO 17234-2

793887

2011-09-01

Usně - Chemické zkoušky pro stanovení určitých azobarviv v barvených usních - Část 2: Stanovení 4-aminoazobenzenu

ČSN EN ISO 14362-1

800874

2017-08-01

Textilie - Metody pro zjišťování určitých aromatických aminů odvozených od azobarviv - Část 1: Zjišťování použití určitých azobarviv stanovitelných extrakcí a bez extrakce vláken

ČSN EN ISO 14362-3

800874

2017-08-01

Textilie - Metody pro zjišťování určitých aromatických aminů odvozených od azobarviv - Část 3: Zjišťování použití určitých azobarviv, která mohou uvolňovat 4-aminoazobenzen

 

3.1.2      Odkaz na harmonizovanou normu (nikl)

V rámci provádění nařízení REACH byly v dokumentu 2017/C/11/2 zveřejněny odkazy na 3 harmonizované normy týkající se uvolňování niklu a dlouhodobého styku s pokožkou. K obuvi se mohou vztahovat následující 2 metody:

ČSN on-line
(otevírání plných textů v pdf, podrobněji viz
kapitolu 1)

Třídicí znak

Vydána

Název

ČSN EN 1811+A1

421656

2016-02-01

Referenční zkušební metoda pro uvolňování niklu ze souprav, které se vkládají do propíchnutých částí lidského těla, a z předmětů určených k přímému a dlouhodobému styku s pokožkou

ČSN EN 12472+A1

421657

2009-12-01

Metoda simulace opotřebení a koroze pro detekci uvolněného niklu z předmětů potažených ochranným povlakem

SVHC látky (Substances of Very High Concern - látky vzbuzující mimořádné obavy):

Na stránkách Evropské chemické agentury (ECHA) je k dispozici tzv. „Kandidátský seznam“ (dále KS): http://echa.europa.eu/chem_data/authorisation_process/candidate_list_table_en.asp. V současné době (k 10. 7. 2017) KS obsahuje 174 látek SVHC (Substances of Very High Concern - látky vzbuzující mimořádné obavy), které splňují kritéria pro klasifikaci SVHC látky uvedená v článku 57 nařízení REACH.

Agentura ECHA vydala dokument „Data on Candidate List substances in articles“ (21. 12. 2017), ve kterém jsou uvedeny výrobky z trhu EU, které obsahují látky SVHC (vzbuzující velmi velké obavy). Informace z tohoto dokumentu lze také použít pro plnění povinností sdělovat informace o látkách SVHC v předmětech.

Látky uvedené v seznamu kandidátů budou v budoucnu podléhat procesu povolování.

Z Kandidátského seznamu se vybírají (prioritizují) látky za účelem jejich návrhu do Seznamu látek podléhajících povolení (přílohy XIV nařízení REACH). Návrhy se předkládají na stránkách ECHA k veřejnému připomínkování: https://echa.europa.eu/cs/public-consultations.

Návrhy na identifikaci látky SVHC předkládají členské státy nebo ECHA v zastoupení Evropské komise formou dokumentace podle přílohy XV nařízení REACH. Je tedy vhodné sledovat vývoj na webových stránkách ECHA ohledně SVHC látek, popřípadě je možnost se aktivně zapojit do veřejného připomínkování návrhu na identifikaci SVHC látek (komentovat klasifikaci a záměr zařazení látky SVHC do přílohy XIV,…). Veřejné konzultace pro návrhy identifikace SVHC látky trvají 45 dní od data uveřejnění a 3 měsíce od data uveřejnění pro návrh prioritních látek pro zařazení do přílohy XIV. Na komentáře předložené po skončení veřejných konzultací není brán zřetel.

Registr záměrů obsahuje veřejně dostupné seznamy látek, u kterých ECHA nebo členský stát zamýšlejí nebo připravují dokumentaci a návrhy na:

·         harmonizovanou klasifikaci a označování látek;

·         identifikaci látky SVHC (KS),

·         omezení látek (příloha XVII).

Povinnosti k SVHC látkám uvedeným na Kandidátském seznamu:

Firmám mohou vzniknout některé nové povinnosti k SVHC látkám uvedeným na KS. V následujících dvou bodech jsou popsány povinnosti, které jsou spojené s látkami SVHC uvedenými na KS, a to samotnými, obsaženými ve směsích (přípravcích) a v předmětech:

1) Povinnost poskytovat informace o látkách SVHC v předmětech (článek 33 odst. 1 a odst. 2 nařízení REACH) platí pro:

·         dodavatele látky v EU a zemích EHP (Evropského hospodářského prostoru) poskytovat bezpečnostní list (BL) svým zákazníků, pokud je látka uvedena na Kandidátském seznamu;

·         dodavatele směsí (přípravků) v EU a zemích EHP, a to směsí (přípravků), které nejsou klasifikovány jako nebezpečné podle nařízení CLP (tj. (ES) č. 1272/2008 znění z 1. 3. 2018 bez změn (EU)2017/542, (EU)2018/669)

·         poskytnout příjemci na jeho požádání BL, jestliže směs (přípravek) obsahuje nejméně 1 látku z Kandidátského seznamu v individuální koncentraci nejméně 0,1 % hmotnostních pro směsi (přípravky) jiné než plynné a nejméně 0,2 % objemových pro plynné směsi (přípravky);

·         dodavatele předmětů v EU a zemích EHP, a to předmětů, které obsahují látky z Kandidátského seznamu v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních, poskytnout svým zákazníkům (odběratelům) dostatek informací, pokud o ně odběratelé požádají, a to zdarma do 45 dní po obdržení žádosti (čl. 33 odst. 2 nařízení REACH). Tyto údaje musí obsahovat dostatek informací umožňujících bezpečné použití předmětu, včetně alespoň názvu látky.

V případě směsí (přípravků) a předmětů je tato povinnost poskytovat informace o látkách SVHC, které jsou uvedeny na Kandidátském seznamu, je vázána na uvedené koncentrace látky SVHC v směsi (přípravku) nebo v předmětu. Tato povinnost platí automaticky bez ohledu na použité množství této SVHC látky, neplatí výjimka vyloučení expozice této látky na člověka nebo životní prostředí, ani to, že látka SVHC byla pro dané použití již zaregistrovaná. Nařízení REACH nestanoví formát pro poskytování informací o látkách SVHC v předmětech. Forma povinného poskytování informací o látkách SVHC v předmětech musí být spotřebiteli předmětu nebo příjemci předmětu snadno dostupná (informace na štítku, informace v návodu na použití, informace na obale výrobku, odkaz na webovou stránku, atd.).

2) Povinnost oznámení (notifikace) pro předměty s obsahem látky SVHC (článek 7 odst. 2 nařízení REACH) platí pro výrobce nebo dovozce předmětů v EU a zemích EHP to pouze v případě, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

·         látka je v předmětu uvedena v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních,

·         látka je přítomna v těchto předmětech v celkovém množství větším než 1 tuna na výrobce/dovozce za rok.

Pro termíny předložení oznámení (notifikace) pro předměty s obsahem látky SVHC je nutná znalost data uvedení SVHC látky na KS. Tato povinnost oznámení pro předměty s obsahem látky SVHC poprvé nastala od 1. června 2011, jinak je to 6 měsíců ode dne zařazení látky na KS.

Výjimky z povinnosti oznámení:

Povinnost oznámení látky pro předměty s obsahem látky SVHC nenastane, pokud může výrobce nebo dovozce vyloučit expozici člověka nebo životního prostředí za běžných nebo důvodně předpokládaných podmínek použití, včetně odstraňování. V těchto případech poskytne výrobce nebo dovozce příjemci předmětu náležité pokyny. Průkaz „nulové expozice“ musí být zdokumentován na základě měření, zkoušení a může být složitější a finančně náročnější než příprava a podání oznámení.

Povinnost oznámení látky pro předměty s obsahem látky SVHC nenastane, pokud látka již byla pro dané použití zaregistrována jinou společností nebo výroba nebo dovoz těchto předmětů skončil(a) před zařazením látky na KS.

Látky podléhajících povolení:

Seznam látek podléhajících povolení je uveden v příloze XIV nařízení REACH V současné době obsahuje příloha XIV nařízení REACH 43 SVHC látek, které byly po dlouhém procesu vybrány z Kandidátského seznamu látek a podléhají povolení pro určitá použití. Látky uvedené v seznamu přílohy XIV nařízení REACH může výrobce, dovozce nebo následný uživatel uvádět na trh pro použití nebo je sám používat jen na základě povolení a jen pro určená použití. Pro každou látku uvedenou v příloze XIV nařízení REACH je stanoveno datum zániku, po kterém je použití a uvedení na trh zakázáno.

Po datu zániku výrobce, dovozce a následný uživatel nesmí SVHC látky z přílohy XIV uvést na trh pro určitá použití nebo je používat bez povolení. Žádost o povolení používat SVHC látku pro určité použití může být podána nejméně 18 měsíců před datem zániku. Žádosti o povolení může podat výrobce, dovozce, výhradní zástupce a následný uživatel a to individuálně nebo společně. Pokud žádost podává výrobce nebo dovozce SVHC látky, pak nemusí následní uživatelé sami podávat žádost, pokud je jejich použití zahrnuto v žádosti výrobce či dovozce. Podání žádosti o povolení podléhá poplatku. Povolení vydává Evropská komise.

Povinnosti držitelů povolení látky SVHC (článek 65 nařízení REACH):

Jakmile je v Úředním věstníku zveřejněno číslo povolení, držitel povolení musí toto číslo neprodleně umístit na štítek této látky SVHC nebo směsi obsahující tuto SVHC látku pro povolené použití. Tato povinnost platí i pro následného uživatele využívající povolení udělené subjektu, který jim v dodavatelském řetězci předchází. Následní uživatelé od prvního dodání povolené látky do 3 měsíců uvědomí agenturu ECHA o jejím používání (čl. 66 odst. 1 nařízení REACH). Agentura ECHA vytvoří a aktualizuje rejstřík následných uživatelů, kteří provedli toto oznámení. Tento rejstřík následných uživatelů bude zpřístupněn příslušným orgánům členských států.

Registrace látky v předmětech (článek 7 nařízení REACH, odst. 1):

Každý výrobce/dovozce předmětů podá agentuře ECHA žádost o registraci pro každou látku, v nich obsaženou, pokud jsou splněny obě podmínky:

·         látka je přítomna v těchto předmětech v celkovém množství větším než 1 tuna na výrobce/dovozce za rok, a

·         látka je schopna se z předmětu uvolňovat za běžných nebo důvodně předpokládaných podmínek.

U povinnosti registrace látky v předmětech není stanovena prahová koncentrace látky v předmětu. Při výpočtu množství látky se musí počítat celkové množství látky obsažené v hotových předmětech, ztráta látky při samotné výrobě předmětu např. odpařením atd. se nezahrnuje. Uvolňování látky ve výrobku (předmětu) musí být úmyslné a musí se týkat funkce anebo kvality výrobku a dávat mu přidanou hodnotu. Podání žádosti o registraci podléhá poplatku.

3.1.3      Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi

Technické zprávy (TR), technické specifikace (TS) a evropské normy vydané v CEN/TC 309, vztahující se k nebezpečným látkám v obuvi, jsou do soustavy norem ČSN zaváděny vyhlášením ve Věstníku ÚNMZ:

TR, TS, EN ISO

Název

Zavedena do ČSN

CEN ISO/TR 16178:2012

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi

nezavedena

CEN ISO/TS 16179:2012

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components - Determination of organotin compounds in footwear materials

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi - Stanovení organocíničitých sloučenin v obuvnických materiálech

ČSN CEN ISO/TS 16179:2013 (795641)

CEN ISO/TS 16181:2011

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components - Determination of phthalates in footwear materials

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi - Stanovení ftalátů v obuvnických materiálech

ČSN P CEN ISO/TS 16181:2011 (795640)

CEN ISO/TS 16186:2012

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components - Test method to quantitatively determine dimethyl fumarate (DMFU) in footwear materials

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi - Zkušební metoda kvantitativního stanovení dimethyl-fumarátu (DMFU) v obuvnických materiálech

ČSN CEN/TS 16186:2013 (795642)

CEN ISO/TS 16189:2013

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components - Test method to quantitatively determine dimethylformamide in footwear materials

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi - Zkušební metoda pro kvantitativní stanovení dimethylformamidu v obuvnických materiálech

ČSN P CEN ISO/TS 16189:2014 (795617)

ISO 20536:2017

 

EN ISO 20536:2017

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components - Determination of phenol in footwear materials

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi - Stanovení fenolu v obuvnických materiálech

ČSN EN ISO 20536:2018
(795643)

CEN ISO/TS 16190:2013

Footwear - Critical substances potentially present in footwear and footwear components - Test method to quantitatively determine polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) in footwear materials

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi - Zkušební metoda pro kvantitativní stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v obuvnických materiálech

ČSN P CEN ISO/TS 16190:2014 (795618)

CEN/TR 16417:2016

Footwear - Footwear industry guideline for substances of very high concern (Annex XIV of REACH)

Obuv - Návod pro obuvnický průmysl pro látky vyvolávající velmi vážné obavy (Příloha XIV nařízení REACH)

nezavedena

3.2 Zákaz uvádět na trh výrobky obsahující biocid dimethyl-fumarát

 

Ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků bylo vydáno rozhodnutí Komise 2009/251/ES, kterým se členským státům ukládá povinnost zajistit, aby výrobky obsahující biocid dimethyl- fumarát nebyly uváděny nebo dodávány na trh. Toto rozhodnutí bylo zrušeno a nyní se použije nařízení REACH, konkrétní ustanovení z přílohy XVII, která byla změněna nařízením Komise č. (EU)412/2012 a doplněna o položku 61 Dimethyl-fumarát (DMF):

      Nesmí se používat v předmětech ani v žádných jejich částech v koncentracích vyšších než 0,1 mg/kg.

      Předměty nebo jejich části obsahující DMF v koncentracích vyšších než 0,1 mg/kg nesmí být uváděny na trh.

Rozhodnutí Komise bylo v ČR zapracováno do nařízení vlády č. 256/2009 Sb., o zákazu uvádění výrobku obsahujícího dimethyl-fumarát na trh. Toto nařízení je prováděcím předpisem k zákonu č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků (viz kapitola 2).

3.3 Hygienické vlastnosti - styk obuvi s pokožkou

Veškeré použité materiály, které mohou přicházet do přímého styku s pokožkou, musí být hygienicky (zdravotně) nezávadné. Hygienickou nezávadnost zadavatel požaduje doložit zkušebním protokolem akreditované zkušebny (laboratoře). Požadováno je jednoznačné prohlášení oprávněné zkušebny, potvrzující, že materiál přicházející do přímého styku s pokožkou je zdravotně nezávadný. Předpis vztahující se k hodnocení hygienických vlastností obuvi lze využít AHEM 3/2000 Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica - vydáno MZdr ČR, které obsahuje „Metodické doporučení SZÚ č. 1/2000 k posuzování výrobků, které přicházejí do přímého styku s lidským organismem prostřednictvím kůže, případně sliznic“.

4   Předpisy závazné pro obuv zařazenou mezi stanovené výrobky

Výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu (tj. zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem) a u kterých proto musí být posouzena shoda, jsou ve smyslu §12 zákona č. 22/1997 Sb. (o technických požadavcích na výrobky) nazývány „stanovené výrobky. Tyto výrobky musí splňovat technické požadavky uvedené v prováděcím nařízení vlády, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu.

Mezi tyto výrobky patří obuv zařazená mezi osobní ochranné prostředky (viz 4.1), zdravotní prostředky (viz 4.2) nebo obuv, která má povahu hračky (viz 4.3).

Výrobce musí provést u stanoveného výrobku posouzení shody, vydat prohlášení o shodě, označit výrobek označením CE v souladu s příslušným nařízením vlády. Pravidla pro připojení označení CE jsou stanovena rozhodnutí EP a Rady č. 768/2008/ES. Označení CE vyjadřuje na stanoveném výrobku, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, která se na něj vztahují a která toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup.

Výrobce nebo dovozce musí uchovávat příslušné doklady o posouzení shody a poskytnout je orgánům dozoru po dobu 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh, pokud není stanoveno v nařízení vlády jinak. Vydáním prohlášení o shodě se žádný dotčený subjekt nezbavuje odpovědnosti za vady výrobků ani za škody jimi způsobené (viz kapitola 2).

Technické požadavky na výrobky, které jsou v EU řešeny tzv. „směrnicemi nového přístupu“, tj. takové, které byly zpracovány podle jednotného rámce pro uvádění výrobků na trh (768/2008/ES), jsou do legislativy ČR zaváděny různými způsoby, nejčastěji prostřednictví nového zákona č. 90/2016 Sb. (zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh), který postupně přebírá požadavky zákona č. 22/1997 Sb. pro konkrétní výrobky.

4.1 Předpisy pro obuv zařazenou mezi osobní ochranné prostředky

Osobní ochranné prostředky, které spadaly pod zákon č. 22/1997 Sb. a prováděcí nařízení vlády č. 21/2003 Sb. (technické požadavky na osobní ochranné prostředky) přešly od 21. 4. 2018 pod zákon 90/2016 Sb. a přímo použitelný předpis EU (nařízení (EU) č. 2016/425), který je nadřazen legislativě členských států a bude používán jednotně v celé EU. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. bylo 21. 4. 2018 zrušeno nařízením vlády č. 63/2018 Sb. Od 21. dubna 2018 lze směrnici č. 89/686/EHS používat do 20. dubna 2019.

Evropská komise aktualizovala v srpnu 2017 Pokyn pro aplikaci směrnice 89/686/EHS a dále vydala Návod na transformaci ze směrnice 89/686/EHS na nařízení (EU) 2016/425.

Za osobní ochranný prostředek (OOP) se považuje i obuv, která slouží k nošení z důvodu ochrany před zdravotními a bezpečnostními riziky. Základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví stanovuje příloha 2 tohoto nařízení. OOP musí poskytovat přiměřeno ochranu proti všem působícím rizikům z hlediska:

·         ergonomie

·         nezávadnosti

·         pohodlí a účinnosti

·         hmotnosti a pevnosti konstrukce

·         informací poskytovaných výrobcem

Základní požadavky se považují za splněné, pokud je osobní ochranný prostředek ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou, popřípadě se zahraniční technickou normou přejímající v členských státech EU harmonizovanou evropskou normu.

Před uvedením OOP na trh výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce shromáždí technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 tohoto nařízení, aby mohla být v případě potřeby předložena orgánům dozoru, zajistí ES přezkoušení typu podle § 4, vypracuje ES prohlášení o shodě a opatří každý výrobek označením CE podle § 8.

Na základě nařízení vlády č. 21/2003 Sb. zařadí výrobce podle stupně nebezpečí, ve kterém se bude OOP používat, daný výrobek do následujících kategorií a podle toho provede i následující postup:

-  Kategorie I (= výrobky jednoduché konstrukce) - výrobce deklaruje shodu pouze prostřednictvím ES prohlášení o shodě;

-  Kategorie II (= ostatní výrobky, tzn. nezařazené ani do kategorie I ani do kategorie III) - OOP definované v § 3 článku 2 a podléhají ES přezkoušení typu u notifikované osoby a následně vydá výrobce ES prohlášení o shodě;

- Kategorie III (= výrobky složité konstrukce) - OOP definované v § 3 článku 3 podléhají ES přezkoušení typu u notifikované osoby a následně jednomu ze dvou postupů:

a) podle § 5 – ES systém řízení jakosti výrobku

b) podle § 6 – Systém zajištění ES jakosti výrobku prostřednictvím dohledu.

Následně vydá výrobce ES prohlášení o shodě.

Názorně je tento postup uveden v článku 1.2 Příručky ke směrnici Rady 89/686/EHS:

obr_oop

Harmonizované ČSN pro osobní ochranné prostředky, kde jsou zahrnuty i některé normy na obuv, jsou uvedeny v následujícím aktualizovaném souboru:

i Přehled všech harmonizovaných ČSN k nařízení vlády č. 21/2003 Sb.

Poznámka U harmonizovaných norem je třeba sledovat začátek a konec přechodného období (období souběžné platnosti). Pokud je harmonizovaná norma revidována a nahrazena novějším vydáním a tato nová verze je zveřejněna v OJ EU jako harmonizovaná, lze po dobu souběžné platnosti používat pro posuzování shody obě verze harmonizovaných norem, tj. normu starou i normu novou.

Přehledy norem pro obuv s přiřazením nařízení vlády č. 21/2003 Sb. pro informaci, které normy jsou zařazeny mezi harmonizované (H) jsou shrnuty níže v kapitole 6.2.

4.2 Předpisy pro obuv zařazenou mezi zdravotnické prostředky

Podle zákona  č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, se za zdravotnický prostředek považuje i individuální zhotovený výrobek podle individuálního návrhu charakteristik jeho provedení navržených zdravotnickým pracovníkem s odpovídající odbornou a specializovanou způsobilostí. Tento zakázkový výrobek je určen k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. Může se zde jednat o ortopedickou obuv nebo obuv zhotovenou pro diabetiky.

Podle nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky, (prováděcí předpis k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky), musí zdravotnický prostředek vyhovovat požadavkům uvedeným v příloze 1 tohoto nařízení vlády a požadavkům, které se na konkrétní zdravotnický prostředek vztahují, a to s přihlédnutím k jeho určenému účelu použití. Tímto nařízením je do českého právního řádu implementována směrnice Rady 93/42/EHS, která bude částečně zrušena a nahrazena nařízením EP a Rady č. 2017/745 (použije se od 26.5.2020).

Některé výrobky mohou spadat jak do kategorie zdravotnických prostředků, tak do kategorie osobních ochranných prostředků. O zařazení rozhoduje účel, pro který bude obuv používána. Pokud výrobce uvádí na trh výrobek jako zdravotnický prostředek a také jako osobní ochranný prostředek, je nutné, aby byly splněny základní požadavky uvedené v obou nařízeních vlády (směrnicích). Výrobce musí rozhodnout (případ od případu), které základní požadavky se k uvedenému výrobku vztahují. Obecně platí, zamýšlený účel použití se posuzuje z pohledu zdravotnických prostředků (výrobek je určen k ochraně zdraví a bezpečnosti pacienta) nebo z pohledu osobních ochranných prostředků (výrobek je určen k ochraně osoby, která ho používá).

Podle nařízení vlády č. 54/2015 Sb. se zdravotnické prostředky zařazují podle míry rizika, kterou představuje jejich použití pro uživatele, popřípadě pro jinou fyzickou osobu, do tříd I, IIa, IIb a III; zařazování zdravotnického prostředku do některé z těchto tříd provádí výrobce podle pravidel uvedených v příloze 9 k tomuto nařízení.

Podle nařízení vlády č. 54/2015 Sb. může být zakázkový zdravotnický prostředek uveden na trh a do provozu, jestliže u něho byla posouzena shoda v souladu s § 4 odst. 5 a s přílohou č. 7 k tomuto nařízení.

Zdravotnické prostředky, které nejsou zakázkové, musí před uvedením na trh nebo do provozu splňovat požadavky nařízení vlády č. 54/2015 Sb. a musí být opatřeny označením CE.

Základní požadavky se považují za splněné, jestliže zdravotnický prostředek je v souladu s požadavky harmonizovaných norem, které se k tomuto zdravotnickému prostředku vztahují (s přihlédnutím k určenému účelu použití.) Mezi harmonizovanými normami pro zdravotnické prostředky k nařízení vlády č. 54/2015 Sb. však normy na obuv zatím nejsou žádné zveřejněny. Pro informaci lze sledovat tyto normy v následujícím aktualizovaném souboru:

i Přehled všech harmonizovaných ČSN k nařízení vlády č. 54/2015 Sb.

4.3 Předpisy pro obuv mající povahu hračky

Požadavky na takovouto obuv jsou vymezeny v nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky (znění bez změny nařízením vlády č. 86/2018 Sb.), účinnost nařízení vlády č. 86/2018 Sb. je od 28. 10. 2018, výj. viz čl. II. Tímto nařízením je do českého právního řádu implementována směrnice Rady č. 2009/48/ES o bezpečnosti hraček (aktuální znění v pdf formátu z 24. 11. 2017). Obuv spadající pod tyto předpisy musí vyhovět všem relevantním technickým požadavkům a výrobce, dodavatel, distributor musí respektovat a dodržet definované procedury uvádění hraček na trh EU (posouzení shody vlastností obuvi se základními požadavky, prohlášení o shodě, označení CE).

Podrobnosti týkající se uvádění hraček na trh jsou uvedeny v následující příručce: i Hračky.

5   Předpisy závazné pro obuv pro děti do 3 let

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vymezuje v § 25 předměty běžného užívání (PBU), mezi ně zařazuje i výrobky pro děti ve věku do 3 let, což se vztahuje i na dětskou obuv vyráběnou pro děti do tří let věku. Výrobce nebo dovozce PBU je povinen zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené PBU byly při uvedení na trh bezpečné, tj. vyhovovaly stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu podle prováděcích předpisů. Dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti výrobků a materiálů je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci. Výrobky mají být zabaleny do bezpečných obalů a s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny, vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, obsluze a čištění.

Tímto prováděcím předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. je vyhláška MZ č. 84/2001 Sb. o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, která uvádí povinnost vyrábět výrobky pro děti (tedy i obuv pro děti do 3 let věku) tak, aby za obvyklých nebo předvídatelných podmínek používání byly zdravotně nezávadné, popřípadě nemohly způsobit žádné tělesné poškození při spolknutí a nedocházelo k přenosu jejich složek na kůži nebo sliznici v množství, které by mohlo poškodit zdraví dětí. Výrobky pro děti mohou vykazovat pouze pach charakteristický pro daný materiál. U obuvi pro děti, vyrobené z více materiálů se hodnotí ty materiály, které za obvyklých nebo předvídatelných podmínek přichází do styku s kůží nebo sliznicí.

Vyhláška se zabývá zdravotní nezávadností (bezpečností) materiálů, obsahuje obecné požadavky na materiály, z nichž je obuv pro děti ve věku do 3 let vyrobena (textilie, plasty, elastomery, přírodní usně, kožešiny) včetně požadavků na barvení těchto materiálů.

Pro ověření hygienických požadavků na výrobky pro děti se používají metody uvedené v přílohách k této vyhlášce:

·         Příloha 2: Pro barvení a potisk výrobků pro děti nesmí být použita azobarviva, jejichž rozkladem vznikají v příloze uvedené rizikové aromatické aminy

·         Příloha 3 uvádí seznam zakázaných barviv

·         Příloha 4 stanovuje požadavky na čistotu barviv a pigmentů používaných pro barvení a potisk textilií, včetně netkaných

·         Příloha 8 uvádí hygienické limity vyluhovacích zkoušek z plastů použitých pro výrobky pro děti

·         Příloha 9 uvádí hygienické limity vyluhovacích zkoušek z elastomerů použitých pro výrobky pro děti

·         Příloha 10 uvádí hygienické limity vyluhovacích zkoušek z textilií a netkaných textilií použitých pro výrobky pro děti

·         Příloha 11 stanovuje hygienické limity vyluhovacích zkoušek z přírodních usní a kožešin použitých pro výrobky pro děti

Specifické požadavky na dětskou obuv pro děti do tří let, s ohledem na použité materiály, jsou uvedeny v § 12:

·         Uzavřená obuv o velikosti chodidla 105 až 165 mm nesmí být plně zhotovena ze syntetických materiálů (to neplatí pro koupací obuv, obuv účelovou tvořenou jedním dílcem, např. holínky nebo nepropustnou zimní obuv).

·         Materiály používané k výrobě svršku a podšívek při výrobě obuvi o velikosti chodidla 105 až 165 mm musí mít propustnost pro vodní páry minimálně 2,0 mg.cm-2 h-1.

·         Materiály používané k výrobě stélek při výrobě obuvi o velikosti chodidla 105 až 165 mm musí mít absorpci vody nejméně 35 procent a desorpci vody nejméně 40 %.

·         Jednotlivé druhy materiálů používané k výrobě stélek a podšívek u obuvi o velikosti chodidla 105 až 165 mm nesmí překročit hygienické požadavky stanovené touto vyhláškou.

Pokud metody ověření hygienických požadavků na materiál nejsou stanoveny, lze použít normalizované metody, kterými se rozumí zkušební postupy a metody obsažené v příslušných českých technických normách, které prokazatelně splňují požadavky správnosti a přesnosti výsledků stanovení. Jestliže metoda v současné době není normalizována, může být použita analytická metoda o vhodné citlivosti vzhledem ke specifikovanému hygienickému limitu.

6   Předpisy pro pracovní obuv

Pokyny pro pracovní ochrannou obuv jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je prováděcím předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a k zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

7    Přehledy ČSN pro obuv

CEN/TC 309 při zpracování norem obvykle vychází z norem následujících technických komisí CEN/ISO/CENELEC/IEC. Pouze některé z nich jsou zaváděny do soustavy norem ČSN.

Vydané normy

Zaměření CEN/TC

Časový plán a program prací

CEN/TC 309

Obuv

program CEN/TC 309

CEN/TC 161

Ochrana chodidel a nohou

program CEN/TC 161

CEN/TC 162

Ochranné oděvy včetně ochrany rukou a paží a oděvů pro přežití

program CEN/TC 162

CEN/TC 193

Lepidla

program CEN/TC 193

CEN/TC 248

Textilie a textilní výrobky

program CEN/TC 248

CEN/TC 289

Usně

program CEN/TC 289

Normy na zkoušení usní přebírá CEN/TC 289 od IULTCS. ISO/TC 120/SC 2 vydala jen 6 norem specifikací na usně a wet blue.

Vydané normy

Zaměření ISO/TC

Časový plán a program prací

ISO/TC 120

Usně

program ISO/TC 120

ISO/TC 216

Obuv

program ISO/TC 216

ISO/TC 137

Označování velikostí obuvi

program ISO/TC 137

ISO/TC 45

Pryž

program ISO/TC 45

ISO/TC 61

Plasty

program ISO/TC 61

Vydané normy

Zaměření CENELEC/TC a IEC/TC

Časový plán a program prací

IEC/TC 101

Elektrostatika

program IEC/TC 101

CEN/CLC/TC 78

Zařízení a nástroje pro práce pod napětím

program CEN/CLC/TC 78

Poznámka: pro textilní výrobky lze použít nařízení EP a Rady č. (EU)1007/2011 (konsolidované znění z 15. 2. 2018 včetně změny č. (EU)2018/122) o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic EP a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Textilní výrobky, pro které není označení povinné: položka 23. Textilní části obuvi).

7.1 Přehled norem výrobků uvádějících požadavky pro obuv (bez OOP)

ČSN on-line
(otevírání plných textů v pdf, podrobněji viz
kapitolu 1)

třídicí znak

vydána

název

harmonizace

ČSN EN ISO 20536

7956423

2018-05-01

Obuv - Nebezpečné látky potenciálně přítomné v obuvi a v částech obuvi - Stanovení fenolu v obuvnických materiálech

 

ČSN 79 5600

Oprava 1-11.05, Změna Z1-8.06, Oprava 2-5.08

795600

2005-01-01

Obuv - Požadavky a metody zkoušení

 

ČSN 79 5790

795790

2001-01-01

Obuv - Přijatelné odchylky

 

ČSN 79 5793

 

Změna a 1.85,

Změna b 7-8.87, Změna 3-12.94

795793

1982-05-01

Sportovní obuv. Lyžařská obuv

 

ČSN 79 5794

795794

1988-12-01

Sportovní obuv. Bruslařská obuv

 

ČSN 79 5796

795796

1989-09-01

Sportovní obuv. Obuv pro kopanou, ragby a pozemní hokej

 

ČSN 79 5801

795801

1989-04-01

Prezuvková obuv

 

TNI CEN ISO/TR 18690

832510

2013-11-01

Návod na výběr, používání a ošetřování bezpečnostní a pracovní obuvi a jiných osobních ochranných prostředků pro chodidla a nohy

 

ČSN ISO 5423

832511

1994-12-01

Tvářená plastová obuv. Polyurethanová obuv, s podšívkou nebo bez podšívky, pro všeobecné použití v průmyslu. Specifikace

 

ČSN ISO 4643

832512

1994-12-01

Tvářená plastová obuv. Obuv z polyvinylchloridu, s podšívkou nebo bez podšívky, pro všeobecné použití v průmyslu. Specifikace

 

ČSN EN 13899

942842

2003-08-01

Kolečková sportovní zařízení - Kolečkové brusle - Bezpečnostní požadavky a zkušební metody

Zákon č. 102/2001 Sb. (O) - OJ 2017/C 267/03

 

7.2 Přehled norem na obuv harmonizovaných k nařízení vlády č. 21/2003 Sb. (OOP)

ČSN on-line
(otevírání plných textů v pdf, podrobněji viz
kapitolu 1)

třídicí znak

vydána

název

harmonizace

ČSN EN 381-3

832770

1998-01-01

Ochranné oděvy pro uživatele ručních řetězových pil - Část 3: Zkušební metody pro obuv

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN 13634

832504

2018-07-01

Ochranná obuv pro řidiče motocyklů - Požadavky a metody zkoušení

Nařízení (EU) č. 2016/425 Sb. (H) - OJ 2018/C 209/03 * NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2018/C 113/03

ČSN EN 13832-1

832520

2007-04-01

Obuv chránící před chemikáliemi - Část 1: Terminologie a metody zkoušení

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN 13832-2

832520

2007-04-01

Obuv chránící před chemikáliemi - Část 2: Požadavky na obuv odolnou proti chemikáliím v laboratorních podmínkách

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN 13832-3

832520

2007-04-01

Obuv chránící před chemikáliemi - Část 3: Požadavky na obuv vysoce odolnou proti chemikáliím v laboratorních podmínkách

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN 15090

832506

2012-09-01

Obuv pro hasiče

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 17249 ed. 2

832514

2014-07-01

Bezpečnostní obuv odolná proti pořezání řetězovou pilou

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 20344

832500

2012-08-01

Osobní ochranné prostředky - Metody zkoušení obuvi

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 20345

832501

2012-08-01

Osobní ochranné prostředky - Bezpečnostní obuv

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 20346

832502

2014-12-01

Osobní ochranné prostředky - Ochranná obuv

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 20347

832503

2012-09-01

Osobní ochranné prostředky - Pracovní obuv

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 20349

Změna Z1-4.18

832525

2011-06-01

Osobní ochranné prostředky - Ochranná obuv proti tepelným rizikům a stříkancům roztaveného kovu vyskytujícím se ve slévárnách a při svařování - Požadavky a metoda zkoušení

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

ČSN EN ISO 20349-1

832525

2018-04-01

Osobní ochranné prostředky - Ochranná obuv proti rizikům ve slévárnách a při svařování - Část 1: Požadavky a zkušební metody na ochranu proti rizikům ve slévárnách

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2018/C 113/03

ČSN EN ISO 20349-2

832525

2018-04-01

Osobní ochranné prostředky - Ochranná obuv proti rizikům ve slévárnách a při svařování - Část 2: Požadavky a zkušební metody na ochranu proti rizikům při svařování a podobných postupech

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2018/C 113/03

TNI CEN ISO/TR 18690

832510

2013-01-01

Návod na výběr, používání a ošetřování bezpečnostní a pracovní obuvi a jiných osobních ochranných prostředků pro chodidla a nohy

 

ČSN EN 50321

359725

2001-02-01

Elektricky izolační obuv pro práci v instalacích nízkého napětí

NV č. 21/2003 Sb. (H) - OJ 2017/C 118/03

 

7.3 Přehled zkušebních a souvisejících norem pro obuv

ČSN on-line
(otevírání plných textů v pdf, podrobněji viz
kapitolu 1)

Třídicí

znak

Vydána

Název normy

Harmonizace

ČSN EN 61340-4-3

Změna Z1-9.18

346440

2002-06-01

Nahrazena od 17.1.2021 ČSN EN IEC 61340-4-3 ed. 2 (346440) ze září 2018

Elektrostatika - Část 4-3: Standardní zkušební metody pro specifické aplikace - Obuv

 

ČSN EN IEC 61340-4-3 ed. 2

346440

2018-09-01

Elektrostatika - Část 4-3: Standardní zkušební metody pro specifické aplikace - Obuv

 

ČSN EN 61340-4-5

346440

2005-04-01

Elektrostatika - Část 4-5: Standardní zkušební metody pro specifické aplikace - Metody charakterizování elektrostatické ochrany obuví a podlahou v kombinaci s osobou

 

ČSN EN 12940

795010

2005-03-01

Odpady z výroby obuvi - Klasifikace odpadů a nakládání s odpady

 

ČSN 79 5013

795013

1992-04-01

Názvosloví vad obuvi

 

ČSN EN 12743

795201

2000-06-01

Obuv - Zkoušení podešví - Kompresní energie

 

ČSN EN 12747

795202

2000-06-01

Obuv - Zkoušení napínacích stélek - Odolnost proti odírání

 

ČSN EN ISO 17701

795223

2016-11-01

Obuv - Zkoušení vrchů, podšívek a podšívkových stélek - Migrace barev

 

ČSN EN ISO 17697

795227

2016-11-01

Obuv - Zkoušení vrchů, podšívek a podšívkových stélek - Pevnost švu

 

ČSN EN ISO 20869

795203

2010-10-01

Obuv – Zkoušení napínacích stélek, podšívek a podšívkových stélek – Obsah látek vyloužitelných vodou

 

ČSN EN 12770

795204

2000-08-01

Obuv – Zkoušení podešví – Odolnost proti odírání

 

ČSN EN 12771

795205

2000-09-01

Obuv – Zkoušení podešví – Pevnost v dalším trhání

 

ČSN EN 12774

795206

2000-08-01

Obuv – Zkoušení podešví – Stanovení pevnosti v rozštípnutí a odolnosti proti rozvrstvení

 

ČSN EN 12782

795207

2000-09-01

Obuv – Zkoušení napínacích stélek – Odolnost proti vytržení stehu

 

ČSN EN 12772

795208

2000-08-01

Obuv – Zkoušení podešví – Rozměrová stálost

 

ČSN EN 12773

795209

2000-08-01

Obuv – Zkoušení podešví – Pevnost ve vytržení jehly

 

ČSN EN 12958

 

Změna A1 – 11.04