PŘÍRUČKY PRO MSP PŘEDPISY A NORMY PRO OBUV 1....... Třídění
obuvi a obuvnických materiálů 2....... Obecné
předpisy ČR a ES vztahující se k obuvi 3....... Předpisy
týkající se nebezpečných látek a hygienických vlastností obuvi 3.1 Povinnosti vyplývající
z nařízení REACH 3.1.1 Seznam
zkušebních metod pro azobarviva, uvedených v Dodatku 10 nařízení REACH 3.1.2 Odkaz
na harmonizovanou normu (nikl) 3.1.3 Nebezpečné
látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi 3.2 Zákaz uvádět na trh výrobky
obsahující biocid dimethyl-fumarát 3.3 Hygienické vlastnosti - styk
obuvi s pokožkou 4....... Předpisy
závazné pro obuv zařazenou mezi stanovené výrobky 4.1 Předpisy pro obuv zařazenou
mezi osobní ochranné prostředky 4.2 Předpisy pro obuv zařazenou
mezi zdravotnické prostředky 4.3 Předpisy pro obuv mající
povahu hračky 5....... Předpisy
závazné pro obuv pro děti do 3 let 6....... Předpisy
pro pracovní obuv 7....... Přehledy
ČSN pro obuv 7.1 Přehled norem výrobků
uvádějících požadavky pro obuv (bez OOP) 7.2 Přehled norem na obuv
harmonizovaných k nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425 7.3 Přehled zkušebních a
souvisejících norem pro obuv 7.4 Přehled norem pro usně a
syntetické usně 7.5 Přehled norem pro lepidla
pro obuv 8....... Dobrovolné
značky pro obuv Úvod
Tato
příručka je určena především pro malé a střední výrobce obuvi, dovozce,
zplnomocněné zástupce a distributory; slouží pro rychlou orientaci při
uvádění těchto výrobků na trh ČR a EU. Podle této příručky lze rychle
zjistit, jak postupovat, aby byl splněn požadavek na bezpečnost,
zdravotní nezávadnost obuvi a materiálů použitých při výrobě obuvi. Případně,
pokud svým účelem použití spadá obuv mezi stanovené výrobky podle zákona o
technických požadavcích na výrobky, jaké povinnosti jsou na straně osob
uvádějících obuv na trh a do oběhu. i - pokud je v následujícím textu uvedena tato značka, je zde uveden odkaz na příslušnou kapitolu na Informačním portálu ÚNMZ – Předpisy a normy. ČSN on-line - zákazníci, kteří mají na svém počítači sjednanou od České agentury pro standardizaci (ČAS) službu pro elektronický přístup do plných textů norem v pdf (aplikaci pro firmy nebo pro jednotlivce) mohou z této stránky přímo otevírat citované ČSN. Při otevírání první normy se objeví skript, kde je třeba zvolit aplikaci „firma“ nebo „jednotlivec“ a přihlásit se přihlašovacími údaji obdrženými od ČAS. Po prvním přihlášení bude volba zapsána do cookies a normy lze přímo z této stránky otevírat, aniž by bylo třeba se znovu přihlašovat. V případě, že byla omylem zaškrtnuta nesprávná aplikace, je třeba přejít na odkaz zde (smazání cookies). Při otevírání normy pak zaškrtnout správnou aplikaci a znovu se přihlásit. Pokud se normy nezobrazují, je třeba upravit zabezpečení počítače tak, aby www.sgpstandard.cz bylo nastaveno mezi důvěryhodné zdroje. 1 Třídění obuvi a obuvnických materiálů
Při třídění obuvi a obuvnických materiálů se vychází z technických zpráv CEN ISO/TR a národních norem ČSN. Technická komise CEN/TC 309 si vypracovala pro jednotlivé části obuvi specifikace v podobě technických zpráv. Technická zpráva se vydává v případech, kdy se považuje za naléhavé poskytnout informace národním členům CEN/CENELEC, Evropské komisi, Sekretariátu ESVO nebo jiným vládním agenturám nebo externím orgánům, na základě dat jiného druhu (získaných např. průzkumem) než ta, která se obvykle publikují jako EN. Národní normalizační organizace nemá povinnost technickou zprávu oznamovat na národní úrovni. Technické zprávy ISO/CEN jsou zaváděny v podobě TNI (technické normalizační informace). Doposud byla takto pro obuv zavedena jedna TNI:
Přehled dalších vydaných technických zpráv pro
jednotlivé části obuvi:
Obuv
je možno kategorizovat podle různých hledisek, např. podle skupin velikostí
(pánská, dámská, dívčí, chlapecká, dětská), podle účelu použití (vycházková,
rekreační, domácí, společenská, sportovní, přezůvková, pro profesionální
použití), sezónnosti (zimní, letní, celoroční), materiálu převládajícího na
vrchových součástech (usňová, textilní, plastová, pryžová, obuv z ostatních
materiálů), výrobního způsobu nebo konstrukce, výšky, střihu, způsobu
uzavírání atd. Tato kategorizace slouží zejména k popisu obuvi v dokumentaci
výrobce, prodejních dokladech a k informování spotřebitele. Třídění
obuvi podle účelu použití bylo uvedeno v ČSN 79 5601:1996, která je již
neplatná, ale v praxi je používána. Tato norma byla nahrazena normou ČSN EN ISO 19952:2006
(Obuv – Slovník). Třídění obuvi lze také nalézt v národní normě,
vycházející z výše uvedených norem: ČSN 79 5600 Obuv - Požadavky a
metody zkoušení. Na tomto příkladu je pro názornost ukázáno jak se názvosloví
obuvi může lišit v různých normách.
2 Obecné předpisy ČR a ES vztahující se k
obuvi
Všechny
výrobky včetně obuvi musí být bezpečné tzn. nesmí ohrozit zdraví
a bezpečnost osob ani životní prostředí a musí plnit požadavky obecných
právních předpisů. Základním předpisem v ČR je zákon č. 102/2001 Sb.,
o obecné bezpečnosti výrobků. V rámci EU je
tento požadavek uveden ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o obecné bezpečnosti (GPSD – General Product
Safety Directive) (viz podrobně kapitolu 3.2). Dozor
nad trhem v ČR dále doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Přehled nejdůležitějších dokumentů na
ochranu spotřebitele, které jsou v působnosti Ministerstva průmyslu
a obchodu lze nalézt na stránkách MPO zde. Orgány dozoru
(ČOI) jsou povinny oznámit výskyt nebezpečného nepotravinářského výrobku MPO,
které je odpovědné za zajištění systému pro rychlou výměnu informací
Evropských společenství, tzv. systém RAPEX: Adresa, na které jsou každý týden anglicky
zveřejňována oficiální sdělení Evropské komise zahrnující týdenní přehled
hlášení přijatých v rámci systému RAPEX. Škoda způsobená
vadou výrobku je nyní řešena Občanským zákoníkem, č. 89/2012 Sb., § 2939. Stále větší význam mají návody pro použití
výrobků. Důležitým dokumentem v této oblasti je usnesení Rady 98/C 411/01 o návodech
pro zacházení s technickými spotřebními výrobky. Zpracování návodů je též věnován CEN/CENELEC
Pokyn 37 „Návody
pro používání výrobků spotřebitelem“. Označování materiálů, používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, je řešeno směrnicí EP a Rady č. 94/11/ES. V ČR jsou podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech uvedeny ve vyhlášce MPO č. 265/2000 Sb. Vyhláška stanovuje povinnost uvést materiálové složení hlavních části obuvi (vrch, podšívka, stélka, podešev). Tyto údaje je výrobce povinen poskytnout dodavateli i prodávajícímu. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě EU, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství. 3 Předpisy
týkající se nebezpečných látek a hygienických vlastností obuvi
CEN
připravil pokyn Guide
16:2017-07 týkající se chemických látek v normách
zaměřených na výrobky pro spotřebitele, tedy i
pro obuv. Podrobněji se k nebezpečným látkám vyjadřuje
také rozhodnutí Komise (EU) č. 2016/1349, kterým se stanoví ekologická kritéria pro
udělování ekoznačky EU obuvi. 3.1 Povinnosti vyplývající z nařízení
REACH
Pozn.: hypertextový odkaz na konsolidované
znění z 10. 10. 2017 nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 bez znění nařízením EP a Rady č. (EU)2019/1148 je v textu uváděn jako nařízení REACH. Výrobce
nebo dovozce obuvi musí dodržovat povinnosti uvedené v nařízení REACH (nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006
o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), což
je přímo použitelný předpis ES s není třeba jej implementovat do právního
řádu ČR. I když byl vydán zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o
změně některých zákonů (chemický zákon), za účelem aby se dosáhlo sjednocení
české legislativy s nařízením REACH a dalšími předpisy ES, je třeba postupovat přímo
podle jednotlivých ustanovení uvedených v nařízení REACH. Výrobci obuvi
by měli např. sledovat, zda nepoužívají v rámci výrobních technologií některé
látky, jejich uvádění na trh a používání je omezeno, nebo sledovat vývoj
kolem SVHC látek (Substances of Very High Concern - látek vzbuzující
mimořádné obavy). Omezení
nebezpečných látek v předmětech Omezení
výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a
předmětů jsou uvedena v příloze XVII nařízení
REACH. Látka samotná, látka obsažená ve směsi
nebo v předmětu, pro kterou příloha XVII nařízení
REACH obsahuje omezení, se nesmí vyrábět,
uvádět na trh ani používat, pokud nesplňuje podmínky tohoto omezení. Pro
názornost, viz následující tabulka s uvedením položek v příloze
XVII nařízení
REACH.
*) Nařízením
Komise č. (EU)2016/26 se mění příloha XVII od 1. 2. 2016 (doplňuje novou
položku 46a - nonylfenol ethoxyláty (NPE), která od 3. 2. 2021 omezuje
používání NPE v textilních výrobcích, u kterých se předpokládá, že
v průběhu jejich životnosti budou prány ve vodě) **) Nařízením
Komise č. (EU)301/2014 se mění příloha XVII od 1. května 2015 (doplňuje
položku 47 přílohy XVII týkající se sloučenin šestimocného chromu o další tři
odstavce, které omezují obsah šestimocného chromu u kožených výrobků, u
výrobků obsahujících kožené části, přicházejících do styku s lidskou kůží,
koncentrace šestimocného chromu nesmí být v celkové sušině kůže 3 mg/kg nebo
vyšší (0,0003 % hmotnostních). Pro
šestimocný chrom a jeho sloučeniny uvedené v příloze XIV nařízení REACH bylo
stanoveno datum zániku (sunset day) na 21. září 2017. Agentura ECHA vydala
pro následné uživatele vysvětlující informace ohledně používání těchto látek
po uplynutí data zániku, pokud se EK ještě nerozhodla o udělení povolení na
další období. NU mohou látku nadále používat i po datu zániku povolení za
předpokladu, že jejich dodávající společnost v dodavatelském řetězci požádala
o povolení před datem (21. 3. 2016), do kterého musí být doručeny žádosti
povolení ECHA. Jakmile vydá EK povolení, musí NU do tří měsíců od prvního
dodání látky oznámit ECHA svá použití, více viz ECHA/NA/17/20. ***) Na
základě revidovaného návrhu mandátu EK ohledně problematiky souladu s
kritérii maximálního obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v
pryžích a plastech a na základě návrhu prováděcího rozhodnutí, které je
určeno CEN a CLC (CLC - Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice)
se budou připravovat harmonizované normy pro analytická stanovení všech osmi
PAH (polycyklických aromatických uhlovodíků) v pryžových a plastových
předmětech. Jedná se o PAH uvedené pod položkou 50 v nařízení REACH.
Připravované harmonizované normy by měly mít základ v současně existujících
metodikách, uvažuje se např. o výběru
referenčního materiálu z pryže a z plastu na základě četnosti jejich výskytu
v předmětech, pro metodiku stanovení obsahu PAH bude nejdříve vytvořen SOP
(standardní operační postup), je stanoven požadavek citlivosti metodiky
detekce nejméně 0,1 mg PAH/kg pro materiál z plastu a 0,2 mg PAH/kg pro
materiál z pryže. ****)
Nizozemský národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) navrhl nižší koncentrační limity u
osmi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) uvedených
v příloze XVII nařízení REACH: 17 mg/ kg. Navrhované omezení se týká obsahu
PAH v granulovaných materiálech z pryží a plastů, které jsou používány
pro výstavbu sportovišť, dětských hřišť. Podle nařízení CLP je nyní
platný specifický koncentrační limit: 100 mg/kg (pro benzo(a)pyren a
dibenzo(a,h)anthracen) a specifický koncentrační limit: 1 000 mg/kg pro
dalších šest PAH (pro benzo(k)fluoranten, benzo(j)fluoranten,
benzo(b)fluoranten), chryzen, benzo(e)pyren, benzo(a)antracen). Více
podrobností viz také dokument na stránkách ECHA: ANNEX XV RESTRICTION REPORT PROPOSAL
FOR A RESTRICTION. Předpokládá se, že omezení týkající se PAH
bude zavedeno do přílohy XVII v roce 2020. *****)
Nařízení Komise č. (EU)2018/2005, kterým se mění příloha XVII nařízení EP a Rady
(ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických
látek, pokud jde o bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP),
benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP), použije se od 7.
července 2020 V roce
2008 byl představen tzv. SIN List (Substitute It Now!), což je databáze nejnebezpečnějších
chemických látek, které jsou v současné době používány, ale měly by být
v budoucnu nahrazeny bezpečnějšími alternativami (viz http://sinimilarity.chemsec.org/). Tento seznam vytvořila nevládní
organizace Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) se sídlem ve
Švédsku, aby podpořila náhradu nebezpečných chemikálií v rámci systému
chemické politiky Evropské unie – REACH (Registrace, Evaluace a Autorizace
CHemických látek). i Přehled
ČSN
harmonizovaných k nařízení REACH
je měsíčně aktualizován v databázi
všech harmonizovaných norem,
umístěné na Informačním portálu: Předpisy a normy
na ÚNMZ. 3.1.1 Seznam zkušebních metod pro azobarviva,
uvedených v Dodatku 10 nařízení REACH
Viz Dodatek 10 nařízení REACH.
3.1.2 Odkaz na harmonizovanou normu (nikl)
V rámci provádění nařízení REACH byly v dokumentu 2017/C/11/2 zveřejněny odkazy na 3 harmonizované normy týkající se uvolňování niklu a dlouhodobého styku s pokožkou. K obuvi se mohou vztahovat následující 2 metody:
SVHC
látky (Substances of Very High Concern - látky vzbuzující mimořádné obavy): Na stránkách Evropské chemické agentury
(ECHA) je k dispozici tzv. „Kandidátský seznam“ (dále KS): http://echa.europa.eu/chem_data/authorisation_process/candidate_list_table_en.asp. V současné době (k 16. 7. 2019) KS
obsahuje 201 látek SVHC (Substances of Very High Concern - látky vzbuzující
mimořádné obavy), které splňují kritéria pro klasifikaci
SVHC látky uvedená v článku 57 nařízení
REACH. Agentura ECHA vydala
dokument „Data on Candidate List substances in
articles“ (20. 12. 2018), ve kterém jsou uvedeny
výrobky z trhu EU, které obsahují látky SVHC (vzbuzující velmi velké obavy).
Informace z tohoto dokumentu lze také použít pro plnění povinností
sdělovat informace o látkách SVHC v předmětech Látky
uvedené v seznamu kandidátů budou v budoucnu podléhat procesu povolování. Z
Kandidátského seznamu se vybírají (prioritizují)
látky za účelem jejich návrhu do Seznamu látek podléhajících povolení
(přílohy XIV nařízení REACH). Návrhy
se předkládají na stránkách ECHA k veřejnému připomínkování: https://echa.europa.eu/cs/public-consultations. Návrhy na
identifikaci látky SVHC předkládají členské státy nebo ECHA v zastoupení
Evropské komise formou dokumentace podle přílohy XV nařízení REACH. Je tedy vhodné sledovat vývoj na webových
stránkách ECHA ohledně SVHC látek, popřípadě je možnost se aktivně zapojit do
veřejného připomínkování návrhu na identifikaci SVHC látek (komentovat
klasifikaci a záměr zařazení látky SVHC do přílohy XIV,…). Veřejné konzultace
pro návrhy identifikace SVHC látky trvají 45 dní od data uveřejnění a
3 měsíce od data uveřejnění pro návrh prioritních látek pro zařazení do
přílohy XIV. Na komentáře předložené po skončení veřejných konzultací není
brán zřetel. Registr záměrů obsahuje veřejně dostupné seznamy látek,
u kterých ECHA nebo členský stát zamýšlejí nebo připravují dokumentaci a
návrhy na: ·
harmonizovanou
klasifikaci a označování látek; ·
identifikaci
látky SVHC (KS), ·
omezení
látek (příloha XVII). Povinnosti
k SVHC látkám uvedeným na Kandidátském seznamu: Firmám
mohou vzniknout některé nové povinnosti k SVHC látkám uvedeným na KS.
V následujících dvou bodech jsou popsány povinnosti, které jsou spojené
s látkami SVHC uvedenými na KS, a to samotnými, obsaženými ve směsích
(přípravcích) a v předmětech: 1) Povinnost poskytovat informace o
látkách SVHC v předmětech (článek 33 odst. 1 a odst. 2 nařízení
REACH) platí pro: ·
dodavatele látky v EU a zemích EHP (Evropského
hospodářského prostoru) poskytovat
bezpečnostní list (BL) svým
zákazníků, pokud je látka uvedena
na Kandidátském seznamu; ·
dodavatele směsí (přípravků) v EU a zemích
EHP, a to
směsí (přípravků), které nejsou klasifikovány jako nebezpečné podle nařízení
CLP (tj. č. (ES)1272/2008 znění
z 1. 12. 2018) ·
poskytnout příjemci na jeho požádání BL,
jestliže směs (přípravek) obsahuje nejméně 1 látku z Kandidátského
seznamu v individuální koncentraci nejméně 0,1 % hmotnostních
pro směsi (přípravky) jiné než plynné a nejméně 0,2 % objemových
pro plynné směsi (přípravky); ·
dodavatele předmětů v EU a zemích EHP, a to předmětů, které obsahují látky
z Kandidátského seznamu v koncentraci vyšší než
0,1 % hmotnostních, poskytnout svým zákazníkům (odběratelům)
dostatek informací, pokud o ně odběratelé požádají, a to zdarma
do 45 dní po obdržení žádosti (čl. 33 odst. 2 nařízení REACH). Tyto
údaje musí obsahovat dostatek informací umožňujících bezpečné použití
předmětu, včetně alespoň názvu látky. V případě směsí
(přípravků) a předmětů je tato povinnost poskytovat
informace o látkách SVHC, které jsou uvedeny na Kandidátském seznamu, je vázána na uvedené koncentrace látky SVHC v směsi (přípravku) nebo
v předmětu. Tato povinnost
platí automaticky bez ohledu na použité množství této SVHC látky, neplatí výjimka vyloučení
expozice této látky na člověka nebo životní prostředí, ani to, že látka SVHC
byla pro dané použití již zaregistrovaná. Nařízení REACH nestanoví formát pro poskytování informací o látkách SVHC
v předmětech. Forma
povinného poskytování informací o látkách SVHC v předmětech musí být spotřebiteli předmětu nebo příjemci předmětu snadno dostupná (informace na štítku, informace
v návodu na použití, informace na obale výrobku, odkaz na webovou
stránku, atd.). 2)
Povinnost oznámení (notifikace) pro předměty s obsahem látky SVHC (článek 7 odst. 2 nařízení REACH) platí pro výrobce nebo dovozce předmětů
v EU a zemích EHP to pouze v případě, pokud jsou splněny obě tyto
podmínky: ·
látka je v předmětu
uvedena v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních, ·
látka je přítomna
v těchto předmětech v celkovém množství větším než 1 tuna
na výrobce/dovozce za rok. Pro termíny předložení oznámení
(notifikace) pro předměty s obsahem látky SVHC je nutná znalost data
uvedení SVHC látky na KS. Tato povinnost oznámení pro předměty s obsahem
látky SVHC poprvé nastala od 1. června 2011, jinak je to 6 měsíců ode
dne zařazení látky na KS. Výjimky
z povinnosti oznámení: Povinnost oznámení látky pro předměty
s obsahem látky SVHC nenastane, pokud může výrobce nebo dovozce vyloučit
expozici člověka nebo životního prostředí za běžných nebo důvodně
předpokládaných podmínek použití, včetně odstraňování. V těchto případech
poskytne výrobce nebo dovozce příjemci předmětu náležité pokyny. Průkaz „nulové expozice“ musí být zdokumentován
na základě měření, zkoušení a může být
složitější a finančně náročnější než příprava a podání oznámení. Povinnost oznámení látky pro předměty
s obsahem látky SVHC nenastane, pokud látka již byla pro dané použití
zaregistrována jinou společností nebo výroba nebo dovoz těchto předmětů
skončil(a) před zařazením látky na KS. Látky
podléhajících povolení: Seznam látek podléhajících povolení je
uveden v příloze XIV nařízení REACH. V současné době obsahuje příloha
XIV nařízení REACH 43 SVHC látek, které byly po dlouhém
procesu vybrány z Kandidátského seznamu látek a podléhají povolení pro určitá
použití. Látky uvedené v seznamu přílohy XIV nařízení REACH může výrobce,
dovozce nebo následný uživatel uvádět na trh pro použití nebo je sám používat
jen na základě povolení a jen pro určená použití. Pro každou látku uvedenou v
příloze XIV nařízení REACH je stanoveno datum zániku, po kterém je
použití a uvedení na trh zakázáno. Po
datu zániku výrobce, dovozce a následný uživatel nesmí SVHC látky z přílohy
XIV uvést na trh pro určitá použití nebo je používat bez povolení. Žádost o
povolení používat SVHC látku pro určité použití může být podána nejméně 18
měsíců před datem zániku. Žádosti o povolení může podat výrobce,
dovozce, výhradní zástupce a následný uživatel a to individuálně nebo
společně. Pokud žádost podává výrobce nebo dovozce SVHC látky, pak nemusí
následní uživatelé sami podávat žádost, pokud je jejich použití zahrnuto v
žádosti výrobce či dovozce. Podání žádosti o povolení podléhá poplatku.
Povolení vydává Evropská komise. Povinnosti držitelů povolení látky SVHC (článek 65 nařízení REACH): Jakmile je v Úředním věstníku zveřejněno
číslo povolení, držitel povolení musí toto číslo neprodleně umístit na štítek
této látky SVHC nebo směsi obsahující tuto SVHC látku pro povolené použití.
Tato povinnost platí i pro následného uživatele využívající povolení udělené
subjektu, který jim v dodavatelském řetězci předchází. Následní uživatelé od
prvního dodání povolené látky do 3 měsíců uvědomí agenturu ECHA o jejím
používání (čl. 66 odst. 1 nařízení REACH). Agentura ECHA vytvoří a aktualizuje
rejstřík následných uživatelů, kteří provedli toto oznámení. Tento rejstřík
následných uživatelů bude zpřístupněn příslušným orgánům členských států. Registrace látky v předmětech (článek 7 nařízení REACH, odst. 1): Každý
výrobce/dovozce předmětů podá agentuře ECHA žádost o registraci pro každou
látku, v nich obsaženou, pokud jsou splněny obě podmínky: ·
látka
je přítomna v těchto předmětech v celkovém množství větším než
1 tuna na výrobce/dovozce za rok, a ·
látka je schopna se
z předmětu uvolňovat za běžných nebo důvodně předpokládaných podmínek. U
povinnosti registrace látky v předmětech není stanovena prahová koncentrace
látky v předmětu. Při výpočtu množství látky se musí počítat celkové
množství látky obsažené v hotových předmětech, ztráta látky
při samotné výrobě předmětu např. odpařením atd. se nezahrnuje.
Uvolňování látky ve výrobku (předmětu) musí být úmyslné a musí se týkat
funkce anebo kvality výrobku a dávat mu přidanou hodnotu. Podání žádosti
o registraci podléhá poplatku. 3.1.3 Nebezpečné
látky potenciálně přítomné v obuvi a částech obuvi
Technické
zprávy (TR), technické specifikace (TS) a evropské normy vydané v CEN/TC
309, vztahující se k nebezpečným látkám v obuvi, jsou do soustavy
norem ČSN zaváděny vyhlášením ve Věstníku ÚNMZ:
3.2 Zákaz uvádět
na trh výrobky obsahující biocid dimethyl-fumarát
Ke směrnici Evropského parlamentu a Rady
2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků bylo
vydáno rozhodnutí Komise 2009/251/ES, kterým se členským státům ukládá
povinnost zajistit, aby výrobky obsahující biocid dimethyl- fumarát nebyly
uváděny nebo dodávány na trh. Toto rozhodnutí bylo zrušeno a nyní se použije nařízení REACH, konkrétní ustanovení z přílohy XVII,
která byla změněna nařízením Komise č. (EU)412/2012 a doplněna o položku 61 Dimethyl-fumarát (DMF): – Nesmí se používat v předmětech ani v
žádných jejich částech v koncentracích vyšších než 0,1 mg/kg. – Předměty nebo jejich části obsahující DMF
v koncentracích vyšších než 0,1 mg/kg nesmí být uváděny na trh. Rozhodnutí Komise bylo v ČR zapracováno do nařízení vlády č. 256/2009 Sb., o zákazu uvádění výrobku obsahujícího dimethyl-fumarát na trh. Toto nařízení je prováděcím předpisem k zákonu č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků (viz kapitola 2). 3.3 Hygienické
vlastnosti - styk obuvi s pokožkou
Veškeré
použité materiály, které mohou přicházet do přímého styku s pokožkou, musí
být hygienicky (zdravotně) nezávadné. Hygienickou nezávadnost zadavatel
požaduje doložit zkušebním protokolem akreditované zkušebny (laboratoře).
Požadováno je jednoznačné prohlášení oprávněné zkušebny, potvrzující, že
materiál přicházející do přímého styku s pokožkou je zdravotně nezávadný.
Předpis vztahující se k hodnocení hygienických vlastností obuvi lze využít AHEM 3/2000 Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica - vydáno MZdr
ČR, které obsahuje „Metodické doporučení SZÚ č. 1/2000 k posuzování výrobků,
které přicházejí do přímého styku s lidským organismem prostřednictvím kůže,
případně sliznic“. 4 Předpisy závazné pro obuv zařazenou mezi
stanovené výrobky
Výrobky, které představují zvýšenou míru
ohrožení oprávněného zájmu (tj. zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo
životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem) a u kterých proto musí být
posouzena shoda, jsou ve smyslu §12 zákona č. 22/1997
Sb. (o technických požadavcích na výrobky) nebo
zákona č. č. 90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich
dodávání na trh nazývány „stanovené výrobky. Tyto výrobky musí splňovat technické požadavky
uvedené v prováděcím nařízení vlády, aby mohly být uvedeny na trh,
popřípadě do provozu. Mezi tyto výrobky patří obuv zařazená mezi
osobní ochranné prostředky (viz 4.1), zdravotní prostředky (viz 4.2) nebo obuv, která má povahu hračky (viz 4.3). Výrobce musí provést u stanoveného výrobku posouzení shody, vydat prohlášení o shodě, označit výrobek označením CE v souladu s příslušným nařízením vlády. Pravidla pro připojení označení CE jsou stanovena rozhodnutí EP a Rady č. 768/2008/ES. Označení CE vyjadřuje na stanoveném výrobku, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, která se na něj vztahují a která toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Výrobce nebo dovozce musí uchovávat příslušné doklady
o posouzení shody a poskytnout je orgánům dozoru po dobu 10 let od ukončení výroby, dovozu
nebo uvádění na trh, pokud není stanoveno v nařízení vlády jinak.
Vydáním prohlášení o shodě se žádný dotčený subjekt nezbavuje
odpovědnosti za vady výrobků ani za škody jimi způsobené (viz kapitola
2). Technické požadavky na výrobky, které jsou
v EU řešeny tzv. „směrnicemi nového přístupu“, tj. takové, které byly
zpracovány podle jednotného rámce pro uvádění výrobků na trh (768/2008/ES), jsou do legislativy ČR zaváděny různými
způsoby, nejčastěji prostřednictví nového zákona č. 90/2016
Sb. (zákon o posuzování shody stanovených
výrobků při jejich dodávání na trh), který postupně přebírá požadavky zákona
č. 22/1997
Sb. pro konkrétní výrobky. 4.1 Předpisy pro
obuv zařazenou mezi osobní ochranné prostředky
Osobní ochranné prostředky, které spadaly pod zákon č. 22/1997 Sb. a prováděcí nařízení vlády č. 21/2003 Sb. (technické požadavky na osobní ochranné
prostředky) přešly od 21. 4. 2018 pod
zákon 90/2016 Sb.
a přímo použitelný předpis EU (nařízení (EU) č. 2016/425), který je nadřazen legislativě členských
států a bude používán jednotně v celé EU. Nařízení vlády č. 21/2003
Sb. bylo 21. 4. 2018 zrušeno nařízením vlády
č. 63/2018 Sb. Od 21. dubna 2018 bylo možno směrnici č. 89/686/EHS používat do 20. dubna 2019. Evropská komise v roce 2017 vydala Návod na
transformaci ze směrnice 89/686/EHS na nařízení (EU) 2016/425. Za osobní ochranný prostředek (OOP) se považuje i
obuv, která slouží k nošení z důvodu ochrany před zdravotními a
bezpečnostními riziky. Základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví
stanovuje příloha 2 tohoto nařízení. OOP musí poskytovat přiměřeno ochranu
proti všem působícím rizikům z hlediska: ·
ergonomie ·
nezávadnosti ·
pohodlí a účinnosti ·
hmotnosti a pevnosti konstrukce ·
informací poskytovaných výrobcem Základní požadavky se považují za splněné, pokud
je osobní ochranný prostředek ve shodě s harmonizovanou českou
technickou normou, popřípadě se zahraniční technickou normou přejímající
v členských státech EU harmonizovanou evropskou normu. - Kategorie I (= výrobky jednoduché
konstrukce) postup posuzování shody podle článku19 odstavec a) a přílohy IV Interní
řízení výroby modul A nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425: Interní
řízení výroby modul A ·
vypracování technické dokumentace ·
výrobní postup zajišťující shodu všech OOP se
základními požadavky ·
umístění označení CE na každý OOP ·
vypracování EU prohlášení o shodě; - Kategorie
II (= ostatní výrobky, tzn. nezařazené ani do kategorie I ani do
kategorie III) postup posuzování shody podle článku 19 odstavce b) a přílohy V
EU přezkoušení typu, modul B a přílohy VI Shoda s typem založená na interním
řízení výroby modul C nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425: EU
přezkoušení typu - modul B ·
OS přezkoumá technickou dokumentaci ·
OS provede zkoušky vzorků ·
certifikát EU přezkoušení typu Shoda
s typem založená na interním řízení výroby modul C ·
opatření, aby výrobní proces zajistil shodu všech
OOP s typem ·
umístění označení CE na každý OOP ·
vypracování EU prohlášení o shodě; - Kategorie III (= výrobky složité konstrukce)
postup posuzování shody podle článku 19 odstavce c) a přílohy V a nebo
přílohy VII a nebo přílohy VIII nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425: EU
přezkoušení typu - modul B a buď: Shoda
s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod
dohledem – modul C2 ·
Výrobce zajišťuje shodu všech OOP s typem ·
OS odebere a zkouší statistický vzorek ·
OS předá výrobci Protokol o zkoušce nebo Shoda
s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu - modul D ·
výrobce používá schválený systém kvality ·
OS posoudí auditem systém kvality ·
OS vydá Rozhodnutí (Certifikát) ·
OS provádí dozorové audity Harmonizované ČSN pro osobní ochranné prostředky, kde jsou zahrnuty i některé normy na obuv, jsou uvedeny v následujícím aktualizovaném souboru: i Přehled všech
harmonizovaných ČSN k nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425 Poznámka
U harmonizovaných norem je třeba sledovat začátek a konec přechodného období
(období souběžné platnosti). Pokud je harmonizovaná norma revidována a
nahrazena novějším vydáním a tato nová verze je zveřejněna v OJ EU jako
harmonizovaná, lze po dobu souběžné platnosti používat pro posuzování shody
obě verze harmonizovaných norem, tj. normu starou i normu novou. Přehledy všech harmonizovaných ĆSN norem k nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425 4.2 Předpisy pro
obuv zařazenou mezi zdravotnické prostředky
Podle zákona č. 268/2014 Sb., o
zdravotnických prostředcích, se za zdravotnický prostředek považuje
i individuální zhotovený výrobek podle individuálního návrhu
charakteristik jeho provedení navržených zdravotnickým pracovníkem s
odpovídající odbornou a specializovanou způsobilostí. Tento zakázkový výrobek
je určen k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. Může se zde
jednat o ortopedickou obuv nebo obuv zhotovenou pro diabetiky. Podle nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o
technických požadavcích na zdravotnické prostředky, (prováděcí
předpis k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky), musí zdravotnický prostředek vyhovovat požadavkům
uvedeným v příloze 1 tohoto nařízení vlády a požadavkům, které se
na konkrétní zdravotnický prostředek vztahují, a to s přihlédnutím
k jeho určenému účelu použití. Tímto nařízením je do českého právního
řádu implementována směrnice Rady 93/42/EHS, která bude
částečně zrušena a nahrazena nařízením EP a Rady č. 2017/745 (použije se od
26.5.2020). Některé výrobky mohou spadat jak do kategorie
zdravotnických prostředků, tak do kategorie osobních ochranných prostředků. O
zařazení rozhoduje účel, pro který bude obuv používána. Pokud výrobce uvádí
na trh výrobek jako zdravotnický prostředek a také jako osobní ochranný
prostředek, je nutné, aby byly splněny základní požadavky uvedené v obou
nařízeních vlády (směrnicích). Výrobce musí rozhodnout (případ
od případu), které základní požadavky se k uvedenému výrobku
vztahují. Obecně platí, zamýšlený účel použití se posuzuje z pohledu
zdravotnických prostředků (výrobek je určen k ochraně zdraví a
bezpečnosti pacienta) nebo z pohledu osobních ochranných prostředků
(výrobek je určen k ochraně osoby, která ho používá). Podle nařízení vlády č. 54/2015 Sb. se zdravotnické
prostředky zařazují podle míry rizika, kterou představuje jejich použití pro
uživatele, popřípadě pro jinou fyzickou osobu, do tříd I, IIa, IIb a III;
zařazování zdravotnického prostředku do některé z těchto tříd provádí
výrobce podle pravidel uvedených v příloze 9 k tomuto nařízení. Podle nařízení vlády č. 54/2015 Sb. může být
zakázkový zdravotnický prostředek uveden na trh a do provozu, jestliže u něho
byla posouzena shoda v souladu s § 4 odst. 5 a s přílohou č. 7
k tomuto nařízení. Zdravotnické prostředky, které nejsou zakázkové,
musí před uvedením na trh nebo do provozu splňovat požadavky nařízení vlády č. 54/2015 Sb. a musí být opatřeny
označením CE. Základní požadavky se považují za splněné,
jestliže zdravotnický prostředek je v souladu s požadavky
harmonizovaných norem, které se k tomuto zdravotnickému prostředku
vztahují (s přihlédnutím k určenému účelu použití.) Mezi
harmonizovanými normami pro zdravotnické prostředky k nařízení vlády č. 54/2015 Sb.
však normy na obuv zatím nejsou žádné zveřejněny. Pro informaci lze sledovat
tyto normy v následujícím aktualizovaném souboru: i Přehled všech harmonizovaných ČSN k nařízení vlády
č. 54/2015 Sb. 4.3 Předpisy pro
obuv mající povahu hračky
Požadavky na takovouto obuv jsou vymezeny v nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických
požadavcích na hračky (znění včetně změny nařízením vlády
č. 86/2018
Sb.), účinnost nařízení vlády č. 86/2018
Sb. je od 28. 10. 2018, výj. viz čl. II. Tímto nařízením je do českého právního
řádu implementována směrnice Rady č. 2009/48/ES
o bezpečnosti hraček (aktuální znění v pdf formátu z 26. 11. 2018). Obuv spadající pod tyto předpisy musí
vyhovět všem relevantním technickým požadavkům a výrobce, dodavatel,
distributor musí respektovat a dodržet definované procedury uvádění hraček na
trh EU (posouzení shody
vlastností obuvi se základními požadavky, prohlášení o shodě, označení CE). Podrobnosti
týkající se uvádění hraček na trh jsou uvedeny v následující příručce: i Hračky. 5 Předpisy
závazné pro obuv pro děti do 3 let
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vymezuje v §
25 předměty běžného užívání (PBU), mezi ně zařazuje i výrobky pro děti ve
věku do 3 let, což se vztahuje i na dětskou obuv vyráběnou pro děti do tří
let věku. Výrobce nebo dovozce PBU je povinen zajistit, aby jím vyráběné nebo
dovážené PBU byly při uvedení na trh bezpečné, tj. vyhovovaly stanoveným
hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou
čistotu podle prováděcích předpisů. Dodržení hygienických požadavků na
složení a vlastnosti výrobků a materiálů je výrobce nebo dovozce povinen
zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o
provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci.
Výrobky mají být zabaleny do bezpečných obalů a s ohledem na svou povahu a
způsob použití značeny, vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, obsluze
a čištění. Tímto
prováděcím předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. je vyhláška
MZ č. 84/2001 Sb. o hygienických požadavcích na hračky a
výrobky pro děti ve věku do 3 let, která uvádí povinnost vyrábět výrobky pro
děti (tedy i obuv pro děti do 3 let věku) tak, aby za obvyklých nebo
předvídatelných podmínek používání byly zdravotně nezávadné, popřípadě
nemohly způsobit žádné tělesné poškození při spolknutí a nedocházelo k
přenosu jejich složek na kůži nebo sliznici v množství, které by mohlo
poškodit zdraví dětí. Výrobky pro děti mohou vykazovat pouze pach
charakteristický pro daný materiál. U obuvi pro děti, vyrobené z více
materiálů se hodnotí ty materiály, které za obvyklých nebo předvídatelných podmínek
přichází do styku s kůží nebo sliznicí. Vyhláška
se zabývá zdravotní nezávadností (bezpečností) materiálů, obsahuje obecné
požadavky na materiály, z nichž je obuv pro děti ve věku do 3 let vyrobena
(textilie, plasty, elastomery, přírodní usně, kožešiny) včetně požadavků na
barvení těchto materiálů. Pro
ověření hygienických požadavků na výrobky pro děti se používají metody
uvedené v přílohách k této vyhlášce: ·
Příloha
2: Pro barvení a potisk výrobků pro děti nesmí být použita azobarviva,
jejichž rozkladem vznikají v příloze uvedené rizikové aromatické aminy ·
Příloha
3 uvádí seznam zakázaných barviv ·
Příloha
4 stanovuje požadavky na čistotu barviv a pigmentů používaných pro barvení a
potisk textilií, včetně netkaných ·
Příloha
8 uvádí hygienické limity vyluhovacích zkoušek z plastů použitých pro výrobky
pro děti ·
Příloha
9 uvádí hygienické limity vyluhovacích zkoušek z elastomerů použitých pro
výrobky pro děti ·
Příloha
10 uvádí hygienické limity vyluhovacích zkoušek z textilií a netkaných
textilií použitých pro výrobky pro děti ·
Příloha
11 stanovuje hygienické limity vyluhovacích zkoušek z přírodních usní a
kožešin použitých pro výrobky pro děti Specifické
požadavky na dětskou obuv pro děti do tří let, s ohledem na použité
materiály, jsou uvedeny v § 12: ·
Uzavřená
obuv o velikosti chodidla 105 až 165 mm nesmí být plně zhotovena ze
syntetických materiálů (to neplatí pro koupací obuv, obuv účelovou tvořenou
jedním dílcem, např. holínky nebo nepropustnou zimní obuv). ·
Materiály
používané k výrobě svršku a podšívek při výrobě obuvi o velikosti chodidla
105 až 165 mm musí mít propustnost pro vodní páry minimálně 2,0 mg.cm-2 h-1. ·
Materiály
používané k výrobě stélek při výrobě obuvi o velikosti chodidla 105 až 165 mm
musí mít absorpci vody nejméně 35 procent a desorpci vody nejméně 40 %. ·
Jednotlivé
druhy materiálů používané k výrobě stélek a podšívek u obuvi o velikosti
chodidla 105 až 165 mm nesmí překročit hygienické požadavky
stanovené touto vyhláškou. Pokud metody ověření hygienických požadavků na materiál nejsou stanoveny, lze použít normalizované metody, kterými se rozumí zkušební postupy a metody obsažené v příslušných českých technických normách, které prokazatelně splňují požadavky správnosti a přesnosti výsledků stanovení. Jestliže metoda v současné době není normalizována, může být použita analytická metoda o vhodné citlivosti vzhledem ke specifikovanému hygienickému limitu. 6 Předpisy pro pracovní obuv
Pokyny pro pracovní ochrannou obuv jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je prováděcím předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a k zákoníku práce č. 262/2006 Sb. 7 Přehledy ČSN pro obuv
CEN/TC 309
při zpracování norem obvykle vychází z norem následujících technických
komisí CEN/ISO/CENELEC/IEC. Pouze některé z nich jsou zaváděny do
soustavy norem ČSN.
Poznámka: pro textilní výrobky lze použít nařízení EP a Rady č. (EU)1007/2011 (konsolidované znění z 15. 2. 2018 včetně změny č. (EU)2018/122) o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic EP a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Textilní výrobky, pro které není označení povinné: položka 23. Textilní části obuvi). 7.1 Přehled
norem výrobků uvádějících požadavky pro obuv (bez OOP)
7.2 Přehled
norem na obuv harmonizovaných k nařízení EP a Rady č. (EU)2016/425
7.3 Přehled
zkušebních a souvisejících norem pro obuv
7.4 Přehled
norem pro usně a syntetické usně
7.5 Přehled
norem pro lepidla pro obuv
8 Dobrovolné
značky pro obuv
• Program
Česká kvalita: Je program podpory prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb, který přijala vláda České republiky svým usnesením č. 685 ze dne 26. června 2002 (podrobnosti viz http://ceskakvalita.cz/spotrebitele/znacky). Program je tedy garantován českou vládou a podporuje prodej kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb. V rámci programu existuje jednotný systém značek (a vznikají stále nové značky), které označují produkty (výrobky nebo služby) nabízené na českém trhu. Jedním z nich je i program „Žirafa". Značku uděluje od roku 1997 Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA). Vzhledem k tomu, že požadavky na hygienickou nezávadnost dětské obuvi jsou legislativně stanovený pouze pro děti do 3 let (viz kapitolu 5) a pro dětskou obuv určenou pro starší děti není vytvořen žádný regulační mechanismus, byla vytvořena certifikovaná kvalita složení a ortopedické nezávadnosti obuvi pomocí dobrovolné značky Žirafa. Česká obuvnická a kožedělná asociace ve snaze zamezit zneužívání značky „Žirafa“ se zavázala pravidelně zveřejňovat a aktualizovat na svých www stránkách nejen seznam firem, které mají dobrovolnou certifikaci v rámci nadstandardního hodnocení dětské obuvi - značku „Žirafa“, ale bude také uvádět vždy i úplný seznam všech platných certifikátů (aktuální k 7. 6. 2019), včetně doby jejich platnosti a seznam všech vzorů dětské obuvi, které byly certifikovány. Další novou značkou kvality je „Komfortní obuv“, která garantuje dospělým spotřebitelům, že obuv odpovídá z hlediska své konstrukce požadavkům na zdravé obouvání, že je vyrobena z kvalitních a osvědčených materiálů a je v souladu s českými normami a předpisy. Kvalitu obuvi ověřuje nezávislá autorizovaná zkušebna a Komise zdravotně nezávadného obouvání. Značku uděluje Česká obuvnická a kožedělná asociace. Značka „ITC certifikovaná kvalita“ Značka "ITC certifikovaná kvalita" je od roku 2014 součástí programu Česká kvalita. Program Česká kvalita. Značka je určena zejména pro spotřební výrobky z potravinářského i nepotravinářského sektoru zahrnující hračky, textilní i koženou konfekci a galanterii, obuv, sportovní výzbroj a výstroj, dále pro výrobky určené ke styku s potravinami a pitnou vodou, elektrické spotřebiče nízkého napětí, stavební výrobky, osobní ochranné prostředky a zdravotnické prostředky. Značka není vhodná pro léčiva, dopravní prostředky a stavební celky. Použití značky není v žádné oblasti distribuce ani aplikace výrobku povinné. Aplikace značky je možná pouze na výrobcích, u nichž ITC, prověřil předpoklady pro schopnost dlouhodobého udržení shody s požadavky bezpečnosti a kvality výrobků, zahrnujícími např. výkon, design, spolehlivost a trvanlivost, hygienické či bezpečnostní parametry nebo dopad na životní prostředí. Trvalý dozor nad kvalitou a bezpečností výrobku po celou dobu jeho prodeje poskytuje vysokou míru jistoty, že si výrobek zachovává svou deklarovanou a certifikátem ověřenou úroveň. Ekoznačka EU Dále
lze např. uplatnit systém ekoznačky s využitím
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (konsolidované znění z 14. 11. 2017). Platnost lze ověřit zde. Pro obuv bylo vydáno rozhodnutím Komise
(EU) č. 2016/1349. Seznam ekologicky šetrných výrobků Platnost technická směrnice č. 44-2010, která stanovuje požadavky a ekologická kritéria pro hodnocení výrobkové kategorie "obuv", vypršela dne 9. 7. 2013. V aktuálním seznamu ekologicky šetrných výrobků, který zastřešuje Česká informační agentura životního prostředí (Cenia), zatím aktualizované pokyny k ochranné známce pro obuv nejsou uvedeny. Tato technická směrnice vychází z rozhodnutí Komise č 2009/563/ES, které bylo nahrazeno rozhodnutím Komise (EU) č. 2016/1349 (kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU obuvi), jehož platnost je stanovena do 5. 8. 2022. • Další dobrovolné značky kvality Oeko-Tex Standard 100 je světově uznávanou pečetí kvality pro textilní zboží vyrobené pouze ze zdravotně nezávadných materiálů. Každý výrobek testuje nezávislý Evropský výzkumný institut, na přítomnost látek škodlivých lidskému organismu, které pečlivě zkoumá podle standardizovaných kritérií limitují užívání nebezpečných chemikálií při jejich výrobě. Program nulového vypouštěného množství nebezpečných chemických látek (ZDHC, Zero Discharge of Hazardous Chemicals) K akci organizace Greenpeace se připojila řada firem v rámci společného projektu Joint Roadmap toward Zero Discharge of Hazardous Chemicals (ZDHC) a byl připraven akční plán vedoucího k nulovému vypouštění nebezpečných látek do roku 2020. Zpráva za rok 2015 se týká také usní. Byl zpracován také např. tzv. textile guide, který obsahuje seznam nebezpečných chemických
látek používaných v textilním, popř. obuvnickém průmyslu. Tento seznam
látek by měl být pro uživatele spíše orientační, seznamy zpracovávají různé
organizace a jsou různě aktualizované. Proto je třeba raději vycházet
z pravidelně aktualizovaných dokumentů, které vydává a zpracovává
chemická agentura ECHA. Například dokumentu: „Informace o látkách ze
seznamu látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV obsažených
v předmětech“
(již v této příručce jednou zmiňovaný): „Data
on Candidate List substances in articles“ (20. 12. 2018). 9 Zdroje informací
http://www.agentura-cas.cz/csn-online http://www.unmz.cz/urad/informacni-portal-unmz https://eur-lex.europa.eu/advanced-search-form.html https://standards.cen.eu/index.html http://www.nlfnorm.cz/terminologicky-slovnik https://www.roadmaptozero.com/ |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|