|
INFORMAČNÍ
PORTÁL - STAVEBNÍ VÝROBKY (aktualizováno – duben 2025)
1 Předpisy
ČR z hlediska požární ochrany 2 Předpisy ČR z hlediska nebezpečných
látek 3 Předpisy ČR z hlediska radioaktivity 4 Předpisy ČR v oblasti vodní
politiky 5 Předpisy ČR z hlediska biocidních
látek 7 Předpisy ČR z hlediska uvolňování
nebezpečných částic a plynů do vnějšího ovzduší 8 Předpisy ČR pro stavební výrobky přicházející
do styku s vodou určenou k lidské spotřebě 10 Předpisy ČR z hlediska výskytu
vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby 11 Další předpisy ČR související
s dopady na životní prostředí 12 Předpisy ČR z hlediska emisí hluku 13 Předpisy ČR z hlediska hospodaření
energií 1 Předpisy ČR z hlediska
požární ochrany
Zákon
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (ve znění
pozdějších předpisů) rozvádí požadavky požární bezpečnosti staveb. Definuje
pojem požární bezpečnosti, požárně bezpečnostní zařízení, požární nebezpečí. Zákon č. 320/2015 Sb.,
o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů
(zákon o hasičském záchranném sboru); V návaznosti na zákon o požární
ochraně se stanovují podmínky požární bezpečnosti právnických
a fyzických osob a způsob výkonu státního požárního dozoru. Dalšími navazujícími prováděcími
předpisy, které mohou souviset se stavebními výrobky, jsou: ·
Vyhláška MV č. 34/2016 Sb. o čištění,
kontrole a revizi spalinové cesty ·
Vyhláška MV č. 246/2001 Sb.
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního
požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci, ve znění poslední změny
221/2014 Sb.) (ve znění pozdějších předpisů); ·
Vyhláška MV č. 69/2014 Sb. o technických
podmínkách věcných prostředků požární ochrany (ve znění
pozdějších předpisů, ruší vyhlášku MV
č. 255/1999 Sb.); ·
Vyhláška MV č. 35/2007 Sb. o
technických podmínkách požární techniky (ve znění pozdějších předpisů); ·
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb.
k provedení zákona o požární ochraně (ve znění pozdějších předpisů); ·
Vyhláška MV č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické
podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních
dveří; ·
Vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany
staveb (ve znění pozdějších předpisů včetně poslední
novely 232/2023 Sb.); ·
Vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou
se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v
tavných nádobách. ·
Vyhláška MV č. 460/2021 Sb. o
kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva Pro
požární bezpečnost staveb byly v rámci ČR vydány čistě národní ČSN (třídicí
znak 7308..), které nepřebírají evropské ani
mezinárodní normy. 2 Předpisy ČR z hlediska nebezpečných látek
Nařízení
REACH a nařízení
CLP jsou
přímo použitelnými evropskými předpisy. Od r. 2011 platí v ČR chemický zákon č. 350/2011 Sb. (ve
znění pozdějších předpisů) o chemických látkách a chemických směsích a
o změně některých zákonů (chemický zákon). Tento zákon navazuje na
tyto přímo použitelné evropské předpisy a upravuje povinnosti právnických
osob. K tomuto zákonu platí následující prováděcí předpisy: ·
Vyhláška č. 61/2013 o rozsahu
informací poskytovaných o chemických směsích, které mají některé nebezpečné
vlastnosti, a o detergentech (podle sdělení
MZ se účinnost odkládá do 1. 3. 2014, k vyhlášce byl vydán Metodický
pokyn MZ včetně Přílohy
1 a Přílohy
2); ·
Vyhláška č. 163/2012 Sb. o zásadách správné laboratorní
praxe. Důvodem
zpracování nového chemického zákona byla nutnost dosažení plné kompatibility
české legislativy v oblasti chemických látek a směsí s evropskými
právními předpisy. Zákon adaptuje do českého právního řádu několik přímo
použitelných předpisů ES. Zákon přispívá ke zvýšení chemické bezpečnosti při
výrobě a dovozu chemických látek nebo látek obsažených ve směsích a
předmětech a směsí a při jejich uvádění na trh a používání. Při
posuzování stavebních výrobků, které mají charakter nebezpečné látky (a
především při nakládání s nimi), je třeba v ČR brát v úvahu
požadavky zákona č.
258/2000 Sb.
o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů)
a některých prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu:
3 Předpisy ČR
z hlediska radioaktivity
Zákon č. 83/2025 Sb., kterým
se mění zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1.7.2025. Atomový zákon č. 263/2016 Sb.
a zákon č.264/2016 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona od
1.1.2017 částečně ruší a mění č. 18/1997 Sb. a také 183/2006 Sb. (stavební
zákon). § 98 a 99 zákona č. 263/2016 Sb.
upravuje prevenci proti pronikání radonu do stavby s
obytnými nebo pobytovými místnostmi. V tomto kontextu hraje nepominutelnou
roli „radonový index pozemku“, jehož určení (osobou, která tuto činnost
provozuje na základě povolení SÚJB) je východiskem pro případné další
stavební úpravy, které mají předcházet ozáření z radonu pronikajícího z
podloží. Pravidla zde obsažená fakticky dopadají na všechny obyvatele České
republiky, neboť jejich zdraví je radonem ovlivňováno (v porovnání s jinými
zeměmi dokonce více, neboť české prostředí je na radioaktivní nerosty a radon
obzvláště bohaté). Atomový zákon předpokládá (resp. vyžaduje to), že stavebník nechá stanovit radonový index
pozemku držitelem povolení k této činnosti. V závislosti na výsledku pak
musí být stavba v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. provedena tak, aby
odpovídala stavebně technickým požadavkům. Stavebně technické požadavky pro
případ výskytu vysokého radonového indexu pozemku stanoví technická norma,
konkrétně ČSN 73 0601 (730601) „Ochrana staveb proti radonu z podloží“
(závazná na základě obecných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb.).
Skutečnost, zda je stavba provedena v souladu se stavebně technickými
požadavky, je následně předmětem dozoru ze strany stavebního úřadu a je posuzována
rovněž v rámci kolaudace stavby. Dle zákona č. 183/2006 Sb. lze stavebníka i
sankcionovat za porušení zákona. V tomto směru je tedy působnost v oblasti
ochrany před radonem a jeho dceřinými produkty sdílena mezi SÚJB a orgány
stavební správy. Navržená
právní úprava se zaměřuje na oblast prevence již v době stavby, resp.
rekonstrukce, budov a u stávajících staveb pak zejména na stavby veřejného
charakteru s dlouhodobým pobytem osob. Také u budov určených k bydlení
předpokládá stanovení přijatelných úrovní, nicméně nenařizuje povinnost
aktivně koncentraci radonu zjišťovat, čímž se snaží vybalancovat zájem
ochrany zdraví a ochrany soukromí (obydlí). Dle
nového atomového zákona byly vydány nové prováděcí předpisy, z nichž
některé souvisí se stavebními výrobky souvisí:
Vyhlášky SÚJB
č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně a
č. 146/1997 Sb. týkající se
zvláštní odborné způsobilosti byly zrušeny k
1. 1. 2017 Pro posuzování
shody stavebních výrobků, ve kterých je limitován obsah radionuklidů jsou
citované vyhlášky technickým předpisem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a autorizovaná osoba je povinna se tímto
technickým předpisem řídit. Jedná se např. o následující výrobky
stanovené formou výčtu v příloze č. 2 k NV č. 163/2002 Sb.: ·
výrobky
skupiny 1 – stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb; ·
výrobky
skupiny 2 – stavební výrobky pro zděné stavby; ·
výrobky
skupiny 9 – zásypový materiál, granulát, dlažební kostky, kamenivo, popílky; ·
výrobky
skupiny 11 – stavební výrobky pro vnitřní a vnější povrchové úpravy stěn,
stropů, podlah (keramické, silikátové a sádrové obklady, dlažby aj.). Pro hodnocení
ochrany staveb proti radonu popřípadě pro stanovení hmotnostní
aktivity radionuklidů popílků lze využít
následující ČSN:
Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů
ve stavebních výrobcích spadá mezi činnosti zvláště důležité z hlediska
radiační ochrany a smí je tedy provádět pouze laboratoř, která obdržela
od SÚJB povolení podle § 9 odst. 1, písm. r) atomového zákona
a která musí mít zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle
vyhlášky č. 146/1997 Sb.1) (ve znění změny č. 315/2002 Sb.).
tato vyhláška má být také od 4 Předpisy ČR
v oblasti vodní politiky
Při posuzování shody některých
stavebních výrobků (armatury, regulátory, zařízení pro dopravu
a skladování kapalin, čistírny odpadních vod atd.) mohou být
z hlediska jejich funkční účinnosti a z hlediska zamezení
uvolňování škodlivých látek do povrchových vod důležité následující předpisy: o
Zákon č. 254/2001 Sb.
o vodách a o změně některých předpisů (vodní zákon) (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední
změny provedené zákonem č.
182/2024 Sb., který má účinnost od 1. 1. 2024) o
NV č.
57/2016 Sb., o ukazatelích
a hodnotách přípustného znečištění
odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
podzemních (ruší NV 416/2010 Sb.); o
NV č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách
přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových
a do kanalizací (ruší NV 61/2003 Sb. ve znění
pozdějších předpisů); K NV č.
61/203 Sb. byly vydány následující metodické pokyny MŽP: ·
Metodický
pokyn č. 7 odboru ochrany vod MŽP
k NV č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o
citlivých oblastech (uvádí analytické metody
stanovení hodnot znečišťujících látek a jejich skupin v odpadních
vodách) ·
Metodický
č. 4 pokyn odboru ochrany vod MŽP k NV č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a
odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění NV č. 229/2007
Sb. a NV č. 23/2011 Sb. ·
Metodický
pokyn č. 6 odboru ochrany vod MŽP k NV č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a
odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády
č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 Sb. (Věstník MŽP č. 3/2012); NV č. 71/2003 Sb.
o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování
a hodnocení stavu jakosti těchto vod (ve znění změny NV č. 169/2006 Sb.); Vyhláška
č. 98/2011 Sb. o způsobu
hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického
potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech
programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední změny vyhláškou č. 154/2016 Sb.); Vyhláška
č. 450/2005 Sb. o
náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního
plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a
odstraňování jejich škodlivých následků (ve znění pozdějších předpisů). Účelem zákona č. 254/2001 Sb. o vodách je chránit povrchové a
podzemní vody a stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a
pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. V příloze č. 1 k zákonu je uveden seznam zvlášť nebezpečných látek a
seznam nebezpečných látek. Při stanovení výluhových o
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
(zákon o vodovodech a kanalizacích) (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 152/2023 Sb., a zákonem
č. 167/2023 Sb., který
má dělenou účinnost), který upravuje některé vztahy vznikající při
rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících
veřejné potřebě a přípojek na ně a dále působnost orgánů územních
samosprávných celků a správních úřadů. Součástí jsou i obecné technické
požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací a na jakost vody,
ochranu odběratele, dozor, technický a ekonomický audit a také
sankce při nedodržení tohoto zákona. o Významná je
především prováděcí vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou
se provádí zákon č. 274/2001 Sb.
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) (ve znění pozdějších předpisů,
včetně poslední změny 390/2024 Sb.,
která má dělenou účinnost). ČSN pro vodovody a kanalizace viz 7567.. a 7564... Odhad vlivu stavebních materiálů
a staveb na životní prostředí vyžaduje především podrobnou znalost
jejich vlastností, uplatňujících se v interakci s jednotlivými
složkami životního prostředí. Ve stavebnictví je používáno velké množství různých
materiálů s velmi rozdílnými vlastnostmi s ohledem na jejich možné
ovlivnění složek životního prostředí. Z hlediska posuzování chemických
vlivů staveb a materiálů je velmi důležité hodnocení jejich vlivů na
vodní a zprostředkovatelně půdní prostředí. Z tohoto pohledu je pak
nejdůležitějším vyluhovacím médiem voda, jelikož se jejím prostřednictvím
mohou chemické látky ze stavebních materiálů dále šířit do životního
prostředí. Prostřednictvím vyluhování chemických látek ze stavebních hmot se
posuzuje nebezpečnost stavebních materiálů, přičemž je třeba přihlížet
k životnosti staveb v dlouhodobém horizontu. Pro oblast
migrace škodlivých látek ze stavebních výrobků do půdy a/nebo hydrosféry
zpracoval Státní zdravotní ústav AHEM 3/2001 „Metodické doporučení pro
hodnocení škodlivých a nežádoucích látek uvolňujících se
z vybraných skupin výrobků pro stavby do vody a půdy“.
Metodické doporučení se zabývá přípravou vodných výluhů, jejich chemickou
analýzou (hodnocení vyluhovatelnosti) a především realizací i
vyhodnocením (Ruší vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady,
(ve znění pozdějších předpisů)) a dále ekotoxicity jako nebezpečné
vlastnosti H14 v souladu s požadavky vyhlášky č. 94/2016 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (ve znění
pozdějších předpisů) lze využít metodické pokyny MŽP, např.: ·
Metodický
pokyn MŽP ke stanovení ekotoxicity odpadů;
5 Předpisy ČR z hlediska biocidních látek
Od 1.
9. 2013 platí v ČR nařízení EP a Rady (EU) č. 528/2012
dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (BPR) (včetně opravy z 28. 10. 2017), které je přímo aplikovatelné do předpisů
členských států. V ČR
stavební výrobky,
které mají charakter biocidní látky, podléhají zákonu č. 120/2012 Sb.
o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a
o změně některých souvisejících zákonů (ve znění změn, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 324/2016 Sb.,)
který definuje biocidy jako přípravky
obsahující jednu nebo více účinných látek určených k ničení, odpuzování,
zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního účinku na
jakýkoliv škodlivý organismus chemickým nebo biologickým způsobem. Mezi
příklady biocidů v příloze k zákonu jsou i přípravky, které jsou
stanovenými stavebními výrobky podle NV č. 163/2002 Sb., mj. konzervační přípravky pro dřevo,
konzervanty pro vlákna, kůži, pryž a polymerní materiály, konzervační
prostředky pro zdivo a přípravky proti hnilobě konstrukcí používaných ve
vodě. Změna provedená zákonem č. 324/2016 Sb., (účinnost od 18. 10. 2016; ruší část první, čtvrtou část zákona č. 120/2002 Sb. a jeho přílohu; ruší vyhlášku č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek; vyhlášku č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh; dále ruší vyhlášku č. 343/2011 Sb., o seznamu účinných látek. V případě stavebních výrobků na bázi dřeva
jsou biocidy aplikovány velmi často proti hnilobě, plísni, dřevokazným houbám
atd. V těchto případech AO vyžaduje od výrobce biocidem ošetřeného
výrobku dokument (např. prohlášení) potvrzující, že přípravek použitý
k ošetření proti škodlivým organismům je registrován a jeho výrobce
má k dispozici povolení Ministerstva zdravotnictví. Toto doporučení má
oporu v právních předpisech pouze nepřímou (povinnost registrace
a povolování MZ se vztahuje pouze na výrobce biocidů, nikoliv na
producenty výrobků ošetřených biocidy). Z bezpečnostního hlediska musí
být minimálním požadavkem AO uvedení obchodního názvu a obchodní firmy
dodavatele použitého biocidu v technické dokumentaci. 6 Předpisy ČR z hlediska stavebního a demoličního odpadu a stavební
výrobky s obsahem recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu
Stavební a demoliční odpad (dále jen SDO) je odpad
vznikající při zřizování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb. Tyto odpady lze rozdělit buď: a)
jako odpad v souladu
s novým zákonem č. 541/2020
Sb., o odpadech (ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední změny provedené zákonem č. 149/2023 Sb., který
má účinnost od 1. 1. 2024) ruší zákon
č. 185/2001 Sb.
a všechny jeho prováděcí předpisy) nebo jako odpad
v souladu se zákonem č. 542/2020
Sb.
o výrobcích
s ukončenou životností, (účinnost od 1. 1. 2021, např. solární panely)
nebo b)
jako stanovený
stavební výrobek, pokud
splní požadavky, které se na stavební výrobek vztahují dle zamýšleného, nebo
určeného použití. Pro stanovený stavební výrobek musí být zajištěno posouzení
shody výrobku podle § 12 zákona č. 22/1997 Sb. o
technických požadavcích na výrobky a NV č. 163/2002 Sb.
a pro harmonizovaný stavební
výrobek posouzení a ověření stálosti vlastností podle CPR.
Na tyto materiály/výrobky a jejich využívání se dále zákon o odpadech
nevztahuje. Ad a) pokud je klasifikován jako odpad podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech je třeba u stavebních a demoličních odpadů brát v úvahu tyto prováděcí předpisy: ·
Vyhláška č. 8/2021 Sb. o katalogu odpadů
Pokud je klasifikován jako odpad podle zákona č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností je třeba brát v úvahu následující prováděcí
předpis:
Ad b) pokud je klasifikován jako
stanovený výrobek (materiály) pro posouzení shody podle zákona č. 22/1997 Sb. lze využívat např.: ·
Stanovený stavební výrobek „kamenivo pro drážní
stavby“ (podle NV č. 163/2002 Sb.)
příloha č. 2 skupina stavebních výrobků č. 9, pořadové číslo 16); ·
Stanovený stavební výrobek „zásypový materiál
určený k likvidaci hlavních a starých důlních děl zasypáním“
(podle NV č. 163/2002 Sb.,
příloha č. 2 skupina stavebních výrobků č. 9, pořadové číslo 13); ·
Stanovený stavební výrobek „granulát pro kolejové
lože a obslužné komunikace báňských provozů, granulát a aditivovaný
granulát do výsypek povrchových dolů pro násypy a zásypy při zahlazování
důlní činnosti, granulát pro rekultivaci báňských výsypek“ (podle NV č. 163/2002 Sb.,
příloha č. 2 skupina stavebních výrobků č. 9, pořadové číslo 14). Na stránkách Agentury ČAS je zveřejněn Katalog
výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví
a nový portál Recyklujme stavby! Jsou
zde zveřejněny dva katalogy: 1.
Katalog
výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví
(Jsou zde popsány
podmínky recyklace stavebního a demoličního odpadu a možnosti jeho využití
pro nové výrobky). 2.
Katalog
výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a
komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví - obsahuje roztřídění materiálů podle
původu a složení, možnosti použití, postup certifikace. Mezi popsané skupiny
patří např. strusky, popílky energosádrovec a kompozitní obaly.
V katalogu bude dále uveden seznam souvisejících norem pro stavební
výrobky obsahující druhotné suroviny a slovníček pojmů. Pro stavební výrobky, které jsou
zároveň elektrickými a elektrotechnickými výrobky platí směrnice 2011/65/EU Užitečné
informace jsou uvedeny na webu MPO: Pravidla
pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů 7 Předpisy ČR z hlediska
uvolňování nebezpečných částic a plynů do vnějšího ovzduší
Jde o stavební výrobky, jako jsou nádoby pro spalování škodlivých látek včetně
těsnicích systémů, zařízení pro spalování látek, odvody spalin a komíny,
klimatizační a vzduchotechnické systémy, potrubní systémy. Sleduje
se zde zejména uvolňování škodlivin do vnějšího ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední
změny provedené zákonem č. 42/2025 Sb., který má dělenou
účinnost od 1. 3. 2025.) Z prováděcích předpisů k tomuto záklonu
má pro stavební výrobky význam související předpis: o
Vyhláška č. 415/2012
Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování
a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (ve znění
pozdějších předpisů, poslední novela 265/2022
Sb., která částečně
vstupuje v platnost 6. 9. 2022 a má dělenou účinnost) Tato
vyhláška řeší požadavky na vybrané výrobky s obsahem těkavých organických
látek, limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek a analytické metody
pro stanovení obsahu těkavých organických látek v těchto výrobcích. V příloze č. 7 vyhlášky č. 415/2012
Sb. jsou nátěrové
hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi
spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům,
s výjimkou aerosolů, upřesněny následovně: § matné nátěrové
hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na
vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60°, § lesklé nátěrové
hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na
vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°, § nátěrové hmoty
pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k
nanášení na vnější zdivo a cihlové, betonové nebo sádrové stěny, § vnitřní/venkovní
nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou
nátěrové hmoty vytvářející neprůhledný film a jsou určené pro dřevěné, kovové
nebo plastové podklady. Tato podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové
hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy, § vnitřní/venkovní
laky a mořidla jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na budovy a jejich
vybavení a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely
dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též
lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející
silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před
povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní), § nefilmotvorná
mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu
průměrné tloušťky menší než 5 µm, měřeno metodou 5A podle normy ISO
2808:1997, § základní
nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené
k použití na dřevu nebo stěnách a stropech, § penetrační
nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic
podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva
proti zmodrání, § jednosložkové
speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi
filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako
jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady,
základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry,
nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana
proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám
v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních, § vícesložkové
speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako
jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou
(např. terciálními aminy) přidávanou před použitím, § vícebarevné
nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí
dvoubarevné nebo vícebarevné efekty, §
nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové
hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně
upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech,
s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro nátěrové
hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi
spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům:
Poznámka: Zkratka VŘNH znamená vodou ředitelné nátěrové hmoty Zkratka RNH znamená rozpouštědlové nátěrové hmoty *) obsah VOC ve výrobku připraveném k použití Zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o
fluorovaných skleníkových plynech (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední novely č. 60/2023 Sb. ) se vztahuje především na chladicí a
klimatizační zařízení. K tomuto zákonu byl nyní vydán prováděcí předpis:
· Vyhláška MŽP č. 257/2012 Sb. o předcházení emisím látek, které poškozují
ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů (ve znění
pozdějších předpisů) popisuje
postupy pro kontrolu těsnosti chladicích nebo klimatizačních zařízení anebo
systémů požární ochrany, obsahujících fluorované skleníkové plyny, a rozsah
požadovaných znalostí ke znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování látek,
které poškozují ozonovou vrstvu. · Vyhláška MŽP č. 243/2023 Sb. o provedení
některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných
skleníkových plynech (ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední novely č.
322/2024 Sb. ) (vztahuje se
na chladicí a klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární
ochrany obsahující regulované látky) · Vyhláška MŽP
č. 103/2025 Sb. k provedení
některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů; s účinností od 16.4.2025 8 Předpisy ČR pro stavební výrobky a materiály přicházející do styku
s vodou určenou k lidské spotřebě
I když se v rámci EU připravuje evropský
systém pro materiály přicházející do styku s vodou určenou k lidské
spotřebě (viz dále), v jednotlivých členských státech EU platí zatím
národní předpisy. Pro ČR platí zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví (ve znění
pozdějších předpisů) Cílem novely 167/2023 Sb., která nabývá účinnosti dne 1. 7. 2023, bylo provedení
povinné transpozice evropské směrnice č. 2020/2184 o jakosti
vody určené k lidské spotřebě – Drinking Water Directive (DWD), která ruší a nahrazuje směrnicí 98/83/ES. Požadavky na výrobky
a materiály (v celém textu se
místo „výrobky“ nyní uvádí „výrobky a
materiály“) přicházející do styku s pitnou užitkovou, teplou a
surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úpravu vody a vodárenské
technologie jsou podrobně nově změněny v § 5, jehož první tři
odstavce od 1. 7. 2023 mění takto: (1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo
materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou
vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování,
měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito
vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s
vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k
úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby
tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi a) neohrožovaly
přímo nebo nepřímo lidské zdraví, b) neměly
nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody, c)
nepodporovaly růst mikroorganismů a d)
neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu
nezbytně nutné. (2) Výrobce
nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a
výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody
na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení
těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na
obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo
hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo
dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou
dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala
hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. (3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo
materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho
uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo
u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo
teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření,
formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky
nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v
odstavcích 1 a 2, nesmí distributor4a) distribuovat. Z výše uvedeného vyplývá, že u stavebních
výrobků provádí hodnocení osoba autorizovaná podle zákona č. 22/1997 Sb., přičemž ověření
je třeba provést na základě výluhových zkoušek v souladu
s prováděcí vyhláškou MZ č. 409/2005 Sb.
o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku
s vodou a na úpravu vody (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední změny 446/2021 Sb.). Podle vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb. musí výrobky
pro styk s vodou určenou k lidské spotřebě splňovat limity
výluhových zkoušek. U výrobků, které jsou v trvalém styku
s vodou určenou k lidské spotřebě, nesmí přírůstek znečištění
zjištěný výluhovým Tyto limity pro vodu určenou k lidské spotřebě jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 252/2004 Sb. (ve znění změn, včetně poslední změny 371/2023 Sb.), kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Ve výluhu se stanovuje koncentrace nebo přítomnost těch rizikových složek, které jsou charakteristické jako přirozená součást nebo možná nečistota ve výrobku. Tato změna platí od 27.4 a upravuje limitní hodnoty jakosti pitné vody. Vyhláška MZ č. 409/2005 Sb. specifikuje ještě další požadavky na materiály
používané pro styk s vodou určenou k lidské spotřebě; např. plasty
musí splňovat požadavky platné pro materiály pro styk s potravinami
uvedené ve vyhlášce MZ č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené
pro styk s potravinami a pokrmy (ve znění pozdějších
předpisů) v souvislosti s nařízením Komise (EU) č. 10/2011 (konsolidované z 20. 1. 2025
včetně změny (EU)2024/3190 bez poslední změny (EU)2025/351) o materiálech a
předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (tzv. nařízení
PIM). 9 Předpisy ČR
z hlediska uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků do
vnitřního prostředí staveb
Vyhláška MZ č. 43/2025 Sb. o stanovení
hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro
vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Zrušuje vyhlášku č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví
hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro
vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb; a vyhlášku č.
304/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 6/2003 Sb., Úkolem této vyhlášky je stanovit odborně podložená
kritéria kvality vybraných typů vnitřního prostředí definovaných § 13 odst. 1
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně
některých souvisejících zákonů
(ve znění pozdějších předpisů) Vyhláška 43/2025
Sb., zahrnuje mikroklimatické podmínky pro vnitřní
prostředí pobytových místností, jako je např. minimální teplota vzduchu,
informace o poklesu nebo nárůstu průměrné teploty pod minimální nebo nad
maximální hodnotu ve vnitřním prostředí. Stanovuje podmínky větrání a
osvětlení. Udává podmínky na chemické ukazatele, na limity respirabilních
azbestových, respirabilních azbestových a bioperzistentních a ostatních
respirabilních minerálních vláken a dále limity na biologické ukazatele. Požadavky na
mikroklimatické podmínky jsou ve vyhlášce uvedeny v příloze 1, kde jsou specifikovány: -
Požadavky na výslednou teplotu kulového teploměru
ve vnitřním prostředí pobytových místností (stanovuje minimální a maximální
teplotu podle typu pobytové místnosti); -
Stanovuje maximální rychlost proudění vzduchu a
relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí pobytových místností; -
Stanovuje minimální teplotu vzduchu a množství
odváděného vzduchu pro hygienická zařízení ve vnitřním prostředí pobytových
místností, kdy hygienickými zařízeními se myslí umývárny, sprchy, koupelny
v ubytovacích zařízeních a záchody. V příloze 2 jsou uvedeny limitní
koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí pobytových místností
staveb, konkrétně: Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí pobytových
místností jsou splněny, pokud koncentrace zjišťovaných látek za standardních
podmínek nepřekročí v měřeném intervalu limitní
koncentrace chemických ukazatelů, které jsou uvedeny v příloze 2 k této vyhlášce a v § 7 a jsou stanoveny jako
jednohodinové. Měřený interval musí reprezentovat potenciální expozici osob a
variabilitu koncentrací zjišťované škodliviny. ČSN
citované ve vyhlášce 43/2025 Sb.:
Na základě evropských
předpisů pro uvolňování nebezpečných ze stavebních výrobků do vnitřního
prostředí staveb lze pro stanovení emise organických těkavých látek
(VOC) unikajících ze vzorků stavebních výrobků využít také AgBB schema 2024. Toto schéma vychází z EN 16516, která patří mezi horizontální specifikace k CPR, a vychází z řady norem ISO 16000, které jsou
zavedeny do následujících ČSN. Metody ČSN pro stanovení emise těkavých látek ve stavebních
výrobcích
Metody ČSN
pro měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu
Archiv
– Stanovení podle vyhlášky 6/2003 (do 1. 3. 2025) Legislativním
předpisem pro stanovení limitních ukazatelů v ČR je vyhláška č. 6/2003 Sb., (ve znění
změn včetně novely 304/2022 Sb.) kterou se
stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických
ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb a která je prováděcím předpisem
k zákonu č. 30971 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ve znění
pozdějších předpisů). Ve vyhlášce MZ č. 6/2003 Sb. jsou uvedeny
v příloze č. 2 limitní koncentrace pro některé škodliviny, např.
pro některé nejčastěji se vyskytující těkavé organické látky, včetně
formaldehydu, a dále pro minerální a azbestová vlákna. V tabulce limitních koncentrací chemických
ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb jsou však uvedeny pouze některé
z možných škodlivin z velmi širokého spektra látek pocházejících
z materiálů zabudovaných do interiérů staveb. Vyhlášku č. 6/2003 Sb. není možno
aplikovat přímo, jelikož je zde limitován obsah nežádoucích látek ve vnitřním
prostředí, nikoliv obsah ve výrobku nebo polotovaru uvolňujícímu uvažované
škodliviny do okolí. Doposud např. chybí korelace mezi materiálovými
charakteristikami podlahových krytin (dle norem EN 717-1 a EN 717-2)
a hygienickým požadavkem na obsah formaldehydu v prostředí
pobytových prostor staveb uvedený ve vyhlášce č. 6/2003 Sb.. 10 Předpisy ČR
z hlediska výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích
uvnitř stavby
Výskyt vlhkosti
ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby musí být posuzován
v širších souvislostech daných volbou stavebních materiálů, situováním
stavby a jejím užíváním. Vlhkost může
ovlivnit zdraví uživatelů budovy: ·
účinky nadměrně nízké nebo vysoké relativní
vlhkosti vzduchu; ·
nepřiměřenými účinky vlhkosti způsobujícími růst
plísně na površích i uvnitř výrobků a zvýšený výskyt roztočů. Z tohoto
pohledu se hodnotí všechny stavební výrobky, které jsou součástí stavební
konstrukce a jsou vystaveny srážkám (déšť, sníh, kroupy), zemní vlhkosti
a jiným druhům vnější vlhkosti, jako jsou stěny, okna, střechy,
a podlahy včetně jejich doplňků a materiály pro obklady, tepelnou
izolaci, parotěsné zábrany, nátěry, laky, těsnicí prostředky atd. Tyto parametry
(limitní hodnoty jsou většinou uvedeny v příslušných normách výrobků,
které se odkazují na zkušební normy) se hodnotí v závislosti na tom, o
rozhodnutí Komise jakou část stavby jde: ·
propustnost vodních par; ·
odolnost proti vodě (vodotěsnost, nasákavost); ·
odolnost proti vlhkosti; ·
kapacita adsorpce, absorpce, desorpce; ·
odolnost spár proti pronikání deště, sněhu. Legislativním
základem v ČR je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ve znění
pozdějších předpisů, včetně poslední změny 267/2015 Sb., která nabývá účinnosti 1.12.2015)
a prováděcí vyhláška č. 6/2003 Sb., která stanoví přijatelné mikroklimatické
podmínky. Ty zahrnují teplotu, vlhkost, v případě sálavého vytápění
intenzitu sálání v místě hlavy člověka (max. 200 W/m2),
větrání a podmínky provozu ventilačních a klimatizačních zařízení.
Hygienické limity vlhkosti v pobytových místnostech jsou stanoveny
odchylně pro teplé a studené období roku:
Uvedené údaje se vztahují ke stavbám,
nikoliv k jednotlivým stavebním výrobkům ve smyslu NV č. 163/2002 Sb.
Pro posuzování stavebních výrobků jsou však velmi důležité, neboť
z cílových parametrů stavby lze odvodit vlastnosti výrobků
a omezení podmínek jejich užití ve stavbě (výkony otopných těles nebo
klimatizace, objemové průtoky ventilačních zařízení apod.). 11 Další předpisy ČR související
s dopady na životní prostředí
Rámcově je
dále třeba přihlížet při posuzování vlivu stavebních výrobků, staveb a
příslušných výrobních zařízení na
životní prostředí k těmto přepisům: ·
Zákon č. 17/1992 Sb.
o životním prostředí (ve znění pozdějších předpisů), vymezuje základní pojmy a stanoví
základní zásady ochrany životního prostředí a povinností právnických
a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí
a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale
udržitelného rozvoje; ·
Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí) (ve
znění pozdějších předpisů včetně poslední novely zákonem č. 149/2023 Sb., jehož
účinnost je od 1.1.2024). Posuzují se přímé i nepřímé
vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na
živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu,
ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek
a kulturní památky. K novele zákonem č. 326/2017 Sb. byl vydán „Metodický
výklad k aplikaci vybraných
nových pojmů a požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a
zejména ve znění zákona č. 326/2017 Sb. (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb. “) Zákon č. 76/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, o integrované prevenci
a omezení znečištění, o integrovaném registru znečišťování a
o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
(ve znění pozdějších předpisů) ·
Vyhláška č. 288/2013 Sb.; o provedení některých ustanovení zákona o
integrované prevenci; ·
Zákon č. 25/2008 Sb.
o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů); ·
Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se
stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje
požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního
prostředí (ve znění pozdějších
předpisů, poslední změna 137/2023 Sb. nabývá účinnosti od 1. 7. 2023); ·
Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a
o změně některých zákonů (ve znění
pozdějších předpisů).
Velmi důležitou
součástí posuzování vlivů na životní prostředí jsou normy ISO řady 14000,
které se týkají systémů environmentálního managementu které jsou zavedené do ČSN 01 09. 12 Předpisy ČR z hlediska emisí hluku
V ČR je
základními předpisy: ·
Nařízení vlády
č.
9/2002 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (ve znění
pozdějších předpisů) – jde o prováděcí předpis k zákonu č. 22/1997 Sb.; (Ve znění pozdějších předpisů,
včetně poslední novely č. 29/2025 Sb.,
která má účinnosti od 22.5.2025. ·
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ve znění
pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy: § Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací (ve znění pozdějších předpisů, včetně poslední
novely 433/2022 Sb.,
jejíž účinnost je od 1. 7. 2023) (nález ústavního soudu 111/2024 Sb. na
zrušení čl. I bodů 2, 5, 6, 7, 17 a 20 a čl. II nařízení vlády č. 433/2022 Sb.) § Vyhláška č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových
ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických
hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě
(vyhláška o hlukovém mapování); § Vyhláška č. 315/2018 Sb. o strategickém hlukovém mapování (včetně
změny 55/2022 Sb.) §
Vyhláška
č. 561/2006 Sb. o
stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Požadavky na ochranu budov před hlukem lze nalézt v
ČSN normách s třídicím znakem 7305.. 13 Předpisy ČR z hlediska hospodaření energií
V ČR je
třeba dodržovat především zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (ve znění pozdějších předpisů včetně
poslední novely 87/2023 Sb. jejíž účinnost je od 6. 4. 2023) Další navazující předpisy
na tento zákon jsou: ·
Vyhláška č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku; ·
Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov (ve znění změn,
včetně poslední změny 222/2024 Sb. účinnost od 1. 8. 2024) uvádí požadavky, ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich
stanovení, výpočtové metody energetické náročnosti budov, obsah průkazu
energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování, umístění průkazu
v budově). ·
Vyhláška č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu; ·
Vyhláška č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku (včetně
poslední změny vyhláškou 15/2022 Sb.); ·
Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití
energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie
a chladu; ·
Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění
a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro
vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení
vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné
energie konečným spotřebitelům; ·
Vyhláška č. 193/2013 Sb. o kontrole klimatizačních systémů (po každé
kontrole provedené nezávislým odborníkem se bude vydávat povinně nově také
zpráva o kontrole klimatizačního systému); ·
Vyhláška č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie; ·
Vyhláška č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při
výrobě elektřiny a tepelné energie; ·
Vyhláška č. 118/2013 Sb. o energetických specialistech (ve znění 234/2015 Sb.); ·
Nařízení
vlády č. 232/2015 Sb. o státní energetické koncepci a o územní
energetické koncepci; ·
Vyhláška č. 319/2019 Sb. o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků
spojených se spotřebou energie ·
Vyhláška č. 284/2022 Sb. o kontrole provozovaného systému
klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ·
Vyhláška č. 280/2023 Sb. o podmínkách výkonu činností
energetických specialistů ČSN pro stanovení energetické náročnosti budov lze
nalézt u norem s třídicím znakem 7303.. a 7305.. Požadavky na tepelnou ochranu budov, viz ČSN 730540-2:2011 (73 0540)
(cs) změna
Z1:2012 TNI 730331-1:2018 Energetická náročnost budov - Typické hodnoty
pro výpočet (73 0331)
(en) ČSN EN ISO 12631:2013 Tepelné chování lehkých obvodových plášťů -
Výpočet součinitele prostupu tepla (73 0321)
(cs) náhled Další podrobnější informace lze nalézt také: http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/?page=legislativa&NKN_SID=f99049496413b3bda551836187d21ad6 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1) VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost č. 146/1997 Sb. ze dne 18. června 1997, kterou se stanoví činnosti,
které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště
důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou
přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění
vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k
přípravě vybraných pracovníků