INFORMAČNÍ
PORTÁL - STAVEBNÍ VÝROBKY (aktualizováno – květen 2025)
Definice základního požadavku č. 3 v CPR 1 1
Nebezpečné látky ve stavebních výrobcích z hlediska ZP 3 1.3 Informace
o činnosti Expertní skupiny pro nebezpečné látky ve stavebních výrocích
(EG-DS) 1.4 Databáze nebezpečných
látek pro stavební výrobky (CP-DS) 2
Stavební výrobky z hlediska nařízení REACH a CLP 2.1 Evropské předpisy z
hlediska nebezpečných látek 2.1 Předpisy ČR z hlediska
nebezpečných látek 3
Evropské předpisy týkající se radioaktivity stavebních výrobků 3.1 Evropské předpisy z
hlediska radioaktivity 3.2 Předpisy ČR z hlediska
radioaktivity 4
Uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků do podzemních a
povrchových vod a půdy 4.1 Evropské předpisy
v oblasti vodní politiky 4.2 Předpisy ČR
v oblasti vodní politiky 5
Stavební výrobky mající charakter biocidní látky 5.1 Evropské předpisy z
hlediska biocidních látek 5.2 Předpisy ČR z hlediska
biocidních látek 6.1 Evropské předpisy z
hlediska stavebního odpadu a stavebních výrobků se zabudovaným odpadem 6.2 Předpisy ČR z hlediska stavebního odpadu a
stavebních výrobků se zabudovaným odpadem 7
Uvolňování nebezpečných látek do ze stavebních výrobků do vnějšího ovzduší 7.1 Evropské předpisy pro
uvolňování nebezpečných částic a plynů do vnějšího ovzduší 7.2 Předpisy ČR pro
uvolňování nebezpečných částic a plynů do vnějšího ovzduší 8 Stavební
výrobky přicházející do styku s vodou určenou k lidské spotřebě 8.2 Předpisy ČR pro stavební výrobky přicházející do
styku s vodou určenou k lidské spotřebě 9
Uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků do vnitřního prostředí
staveb 10
Výskyt vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby 10.1 Předpisy ČR pro
výskyt vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby 11
Další právní předpisy související s dopady na životní prostředí 11.1 Další evropské
předpisy související s dopady na životní prostředí 11.2 Další právní předpisy
ČR související s dopady na životní prostředí Definice základního
požadavku č. 3 v CPR 1
Základní požadavek č. 3 „Hygiena,
ochrana zdraví a životního prostředí“ je definován v CPR 1 téměř shodně jako v CPD (a také v
nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ). Doplnění v CPR 1 oproti CPD je
zvýrazněno šedě: „Stavba musí být navržena a provedena
takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu ani zdraví jejích uživatelů a
sousedů, neměla v celém průběhu životního cyklu nepřiměřeně významný vliv na
kvalitu životního prostředí ani klimatu, a to během výstavby, používání i
demolice, zejména následkem: ·
uvolňování toxických plynů, ·
emisí nebezpečných látek, těkavých organických
sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo
venkovního ovzduší, ·
emisí nebezpečného záření, ·
uvolňování nebezpečných látek do podzemní vody,
mořské vody, povrchové
vody nebo půdy, ·
uvolňování
nebezpečných látek do pitné vody nebo látek, které mají jinak negativní dopad
na pitnou vodu ·
nesprávného vypouštění odpadních vod, emisí
odpadních plynů nebo nesprávné likvidace pevného nebo kapalného odpadu, ·
vlhkosti v částech stavby nebo na površích v rámci
staveb.“ 1
Nebezpečné látky ve stavebních výrobcích z hlediska ZP 3
1.1 Příprava evropského harmonizovaného
systému z hlediska nebezpečných látek ve stavebních výrobcích Podle CPR 1 musí být u stavebních výrobků od 1. 7. 2013 uvedeny v prohlášení o vlastnostech také
informace o nebezpečných látkách a informace týkající poskytování
informací v dodavatelském řetězci, tj. článku 31 a 33 nařízení
REACH, viz podrobně bod 2. Tzn. vzhledem k tomu, že
harmonizovaný evropský systém pro stanovení nebezpečných látek ve stavebních
výrobcích hlediska základního požadavku č. 3 ve stavebních výrobcích se
teprve zpracovává, je třeba stále respektovat ustanovení národních předpisů.
Tyto předpisy však vytvářejí překážky obchodu při uvádění stavebních výrobků
na trh. Údaje o nebezpečných látkách a o ionizačním záření by měly
být zahrnuty přímo do harmonizovaných
technických specifikací (harmonizovaných
norem a EAD v rámci CPR 1). Za tím účelem
byly zpracovány/zpracovávají se následující dokumenty/seznamy/databáze: a) Pokyn H o harmonizovaném
přístupu k nebezpečným látkám v oblasti působnosti směrnice
o stavebních výrobcích (včetně komentáře k Pokynu H)
je jedním z pokynů, které z pověření Evropské komise
a v rámci své funkce jako jejího poradního orgánu vypracovával
Stálý výbor pro stavebnictví k objasnění problémů spojených se zaváděním
směrnice o stavebních výrobcích a vyplývajících z její
interpretace. V pokynu je popsán postup, kterým se mají zpracovatelé
technických specifikací řídit při stanovování požadavků na nebezpečné látky
v technických specifikacích stavebních výrobků. Nebezpečnými látkami se
přitom rozumějí nebezpečné látky, přípravky a radioaktivní látky, které
mohou představovat nebezpečí pro člověka a životní prostředí během
běžného používání stavebních výrobků instalovaných ve stavbě. Tento pokyn lze
využívat jako podpůrný materiál i v rámci CPR 1 (viz podrobněji Pokyny
SCC). b) Mandát M/366 EN „Horizontální
mandát - Vývoj horizontálních metod posuzování pro harmonizovaný přístup
k nebezpečným látkám podléhajícím směrnici o stavebních výrobcích“ (3/2005). Jde o
mandát k programu prací Evropského výboru pro normalizaci CEN/CENELEC
z hlediska přístupu k nebezpečným látkám ve stavebních
výrobcích. Na základě tohoto programu prací připravuje CEN/TC 351 návrhy norem a dokumentů, přičemž jako první krok
mají být zpracovány technické zprávy CEN a horizontální (průřezové)
normy (viz dále bod 1.2). c) Zpracování
Indikativního seznamu nebezpečných látek. d) Databáze
nebezpečných látek pro stavební výrobky (CP-DS), viz bod 1.4. e) návrh
dodatků k mandátům pro jednotlivé výrobkové skupiny
z hlediska nebezpečných látek (přehled všech mandátů k CPD zde). V následující
tabulce je uveden přehled těch mandátů, ke kterým již byly tyto dodatky
zpracovány a kde jsou již také vyspecifikovány k jednotlivým evropským
normám potenciální nebezpečné látky, které je třeba sledovat s ohledem
na určené použití daného výrobku. Na základě těchto dodatků budou
zpracovávány přílohy k jednotlivým harmonizovaným normám.
Výše uvedené návrhy dodatků k jednotlivým
mandátům jsou nyní konzultovány v příslušných CEN/TC skupinách. Pokud je
používána ještě další látka z Indikativního
seznamu, která v těchto přílohách není uvedena, je třeba ji do
těchto mandátů doplnit. Látky
zahrnuté v Kandidátském seznamu látek vyvolávajících velmi
velké obavy (Candidate List of Substance of Very High Concern – SVHC)
podléhající nařízení REACH (viz podrobněji bod 2) jsou vyznačeny v těchto přílohách tučně. dále prioritní
látky v oblasti vodní politiky, biocidy nebo radioaktivní látky (viz bod 3). V harmonizovaných
normách, které byly
doposud zpracovávány v kontextu s CPD, je v úvodní části jejich
přílohy ZA a podobně i v EAD většinou
prozatím uváděno pouze velmi obecné upozornění týkající se nebezpečných
látek, např.: „UPOZORNĚNÍ: Na
výrobky, které jsou předmětem této normy, se mohou kromě jakýchkoliv jejích
specifických ustanovení týkajících se nebezpečných látek vztahovat další
požadavky (např. převzaté evropské právní předpisy a národní právní
a správní předpisy). Aby byla splněna ustanovení směrnice
o stavebních výrobcích, je třeba dodržet rovněž tyto požadavky, kdykoliv
a kdekoliv se uplatní. V informacích týkajících se označení CE se
dále s určitými obměnami uvádí: „Kromě výše uvedených konkrétních informací o nebezpečných látkách
má být výrobek, pokud se to požaduje, vhodnou formou provázen dokumentací
uvádějící veškeré právní předpisy o nebezpečných látkách, podle nichž se
prokazuje shoda, a všechny informace požadované těmito právními
předpisy.“ Tyto harmonizované normy
by měly postupně procházet revizemi v rámci CPR 1 a informace o
nebezpečných látkách by zde měly být zpracovány na základě těchto nových
mandátů. f) Pro ETAG byla
zpracována technická zpráva TR 034 - Kontrolní dotazník vztahující se k
základnímu požadavku č. 3 – Obsah a/nebo uvolňování nebezpečných látek
obsažených ve výrobku/sestavě (viz také Technické
zprávy EOTA). Tato zpráva
může sloužit jako podpůrný materiál pro zpracovávání EAD. 1.2 Vývoj horizontálních
evropských předpisů pro posuzování uvolňování nebezpečných látek v rámci
CEN/TC 351
Technická komise CEN/TC 351 (+Program CEN/TC 351) (Posuzování
uvolňování nebezpečných látek) zpracovává metody stanovení pro horizontální
přístup k uvolňování regulovaných nebezpečných látek v rámci CPD
během používání výrobku, které zatím nejsou zpracovávány v harmonizovaných
normách 1. generace. Práce vycházejí z interpretačního dokumentu č. 3 a z mandátu
M/366 EN. Základem jsou
existující zkušební metody, které jsou ověřovány vzhledem k určenému
účelu používání stavebních výrobků. Dokumenty zpracované v CEN/TC 351 by
měly ovlivnit činnost většiny dalších CEN/TC týkajících se stavebních výrobků
uvedených v kapitole 1. Struktura
pracovních skupin CEN/TC 351 je následující: Struktura pracovních skupin CEN/TC 351
je následující: WG 1 Uvolňování nebezpečných látek ze
stavebních výrobků do půdy a podzemních a povrchových vod; WG 2 Uvolňování nebezpečných látek ze
stavebních výrobků do vnitřního prostředí staveb; WG 3 Radiace ze stavebních výrobků; WG 4 Terminologie; WG 5 Obsah a analýza výluhů ze
stavebních výrobků; TG 1 Překážky obchodu; TG 2 Horizontální zkušební metody; TG 3 Koncepce WT (bez zkoušení) / WFT
(bez dalšího zkoušení); TG 4 Vzorkování a plány vzorkování; TG 5 Obsah regulovaných nebezpečných
látek ve stavebních výrobcích; TG 6 Radiace; TG 7 Hodnocení shody. V CEN/TC 351 byly již vydáno několik norem, technických zpráv a technických
specifikací, z nichž některé byly zavedeny v ČR do ČSN EN,
TNI nebo ČSN P/CEN/TS (technických normalizačních informací): ·
ČSN EN 16637-1:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek - Část 1: Pokyn pro zkoušky vyluhováním a další
zkušební postupy ·
ČSN EN 16637-2:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek - Část 2: Horizontální dynamická zkouška
vyluhováním z povrchu ·
ČSN EN 16637-3:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek - Část 3: Horizontální perkolační zkouška
směrem nahoru ·
ČSN EN 16687:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek – Terminologie ·
ČSN EN 17195:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek - Analýza anorganických látek v eluátech ·
ČSN EN 17196:2024 Stavební výrobky - Posouzení uvolňování
nebezpečných látek - Digesce lučavkou královskou pro následnou analýzu
anorganických látek ·
ČSN EN 17197:2024 Stavební výrobky - Posuzování uvolňování
nebezpečných látek - Analýza anorganických látek v rozkladech a eluátech -
Analýza pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
(ICP-OES) ·
ČSN EN 17200:2024 Stavební výrobky - Posouzení uvolňování
nebezpečných látek - Analýza anorganických látek v rozkladech a eluátech -
Analýza hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS)) ·
ČSN EN 17201:2024 Stavební výrobky - Posouzení uvolňování
nebezpečných látek - Obsah anorganických látek - Metody pro analýzu rozkladu
lučavkou královskou ·
ČSN EN 17331:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek - Obsah organických látek - Metody extrakce a
analýzy ·
ČSN EN 17332:2024 Stavební výrobky - Posuzování
uvolňování nebezpečných látek - Analýza organických látek v eluátech ·
ČSN EN 17844:2024 Stavební výrobky - Posouzení uvolňování
nebezpečných látek - Stanovení obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků
(PAH) a benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů (BTEX) - Metoda plynové
chromatografie s hmotnostní spektrometrickou detekcí ·
ČSN EN 17845:2024 Stavební výrobky - Posouzení uvolňování
nebezpečných látek - Stanovení reziduí biocidů pomocí kapalinové
chromatografie s hmotnostní spektrometrickou detekcí (LC-MS/MS) ·
ČSN EN
17637:2023 Stavební výrobky - Uvolňování nebezpečných látek -
Hodnocení dávky emitovaného záření gama ·
ČSN EN
16516+A1:2021 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší ·
ČSN EN
16687:2017 Stavební výrobky - Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Terminologie ·
ČSN EN
17087:2019 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek -
Příprava zkušebního laboratorního vzorku pro zkoušení uvolňování a analýzu
obsahu ·
ČSN P
CEN/TS 16637-1:2015 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Část 1: Pokyn pro
zkoušky vyluhováním a další zkušební postupy ·
ČSN P
CEN/TS 16637-2:2015 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Část 2: Horizontální dynamická zkouška vyluhováním
z povrchu ·
TNI CEN/TR 15855:2009 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Překážky obchodu; ·
TNI CEN/TR 15858:2010 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování regulovaných nebezpečných látek ze stavebních
výrobků na základě postupů WT, WFT/FT; ·
TNI CEN/TR 16045:2011 Stavební
výrobky - Posuzování uvolňování nebezpečných látek - Obsah regulovaných
nebezpečných látek - Výběr analytických metod; ·
TNI CEN/TR 16098:2011 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Hodnocení horizontálního
přístupu k posouzení možného uvolňování nebezpečných látek ze stavebních
výrobků pro podporu požadavků CPD; ·
TNI CEN/TR
16220:2012 Stavební
výrobky - Posuzování uvolňování nebezpečných látek - Doplněk k odběru vzorků; ·
TNI CEN/TR
16410:2013 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Překážky ve využívání -
Rozšíření na CEN/TR 15855 Překážky obchodu. ·
TNI CEN/TR
16496:2014 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Použití
harmonizovaných horizontálních metod posuzování V CEN/TC 351 byly vydány další technické zprávy zatím do ČSN nezavedené: ·
CEN/TS 16637-3:2016 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Část 3: Horizontální
perkolační zkouška s průtokem zdola nahoru ·
CEN/TR 16797-1:2015 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Návod pro statistické posuzování deklarovaných hodnot -
Část 1: Principy a aplikační pravidla ·
CEN/TR 16797-2:2015 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Návod pro statistické
posuzování deklarovaných hodnot - Část 2: Technické a statistické podklady ·
CEN/TR 17105:2017 Stavební
výrobky: Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Návod použití testů
ekotoxicity týkající se stavebních výrobků ·
CEN/TR 17113:2017 Stavební
výrobky – Stanovení uvolňování nebezpečných
látek ze stavebních výrobků – Měření aktivity koncentrace gama záření ·
CEN/TR
17304:2018 Stavební výrobky - Posouzení
uvolňování nebezpečných látek - Stanovení emisí amoniaku z izolace celulózy
do vnitřního ovzduší při 90 % RH ·
CEN/TS
17195:2018 Stavební výrobky – Posuzování
uvolňování nebezpečných látek – Analýza anorganických látek ve výluzích ·
CEN/TS 17196:2018 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek - Rozklad lučavkou
královskou k následnému stanovení anorganických látek ·
CEN/TS
17197:2018 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Analýza anorganických
látek v mineralizátech a ve výluzích - Analýza optickou emisní
spektrometrií s indukčně vázanou plazmou ·
CEN/TS
17200:2018 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Analýzy anorganických látek v mineralizátech a ve
výluzích – Hmotnostní spektroskopie s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS) ·
CEN/TS 17201:2018 Stavební
výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Analýza obsahu
anorganických látek – Metody analýz rozkladem lučavkou královskou ·
CEN/TS
17216:2018 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek Stanovení koncentrací aktivity radia-226, thoria-232 a
draslíku-40 ve stavebních výrobcích za použití polovodičové
gamma-spektrometrie ·
CEN/TS
17331:2019 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek - Obsah organických látek - Metody extrakce a analýzy ·
CEN/TS
17332:2019 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Analýza organických látek v eluátech ·
CEN/TS
17459:2022 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Stanovení ekotoxicity stavebních výrobků ·
CEN/TR 17965:2023 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Pokyny pro širší použití referenční místnosti ·
CEN/TR 18043:2024 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Výhody a nevýhody
metod oznamování možného úniku nebezpečných látek do půdy, podzemních nebo
povrchových vod a vnitřního ovzduší. ·
CEN/TS 18020:2024 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování
nebezpečných látek – Odběr vzorků a kvantitativní stanovení azbestu ve
stavebních výrobcích
- Byly zahájeny
práce na dalších úkolech, viz program CEN/TC 351. 1.3 Informace
o činnosti Expertní skupiny pro nebezpečné látky ve stavebních výrocích
(EG-DS)
Expertní skupina pro nebezpečné látky ve stavebních
výrobcích EG-DS (Expert Group of Dangerous Substances in
the field of Construction Products) byla ustanovena za účelem
rozpracování hygienických a environmentálních aspektů směrnice Rady
89/106/EHS a interpretačního dokumentu č. 3. Činnost expertní skupiny
vychází z mandátu M/366 EN. Úkolem skupiny je připravit podklady pro
legislativu a také pro horizontální skupinu CEN/TC 351, která bude
tvořit nutné vazby mezi požadavky na ochranu zdraví a životního
prostředí na jedné straně a normalizačními dokumenty na straně druhé. Na stránkách německého institutu Umwelt Bundes
Amt: http://www.umweltbundesamt.de/en/topics/economics-consumption/products/building-products je zveřejněno několik
velmi dobře použitelných rozsáhlých dokumentů vztahujících se
k postupům, které jsou velmi blízké oblasti, kterou zastřešuje EG DS i
CEN/TC 351 a které by měly být výstupem pro právní předpisy a normy
týkající se hodnocení nebezpečných látek ve stavebních výrobcích:
1.4 Databáze nebezpečných
látek pro stavební výrobky (CP-DS)
Evropská databáze nebezpečných látek ve
stavebních výrobcích, na kterou se dokumenty odkazují na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/construction/cpd-ds/index.cfm
již není funkční. Komise DG Enterprise se z finančních důvodů
rozhodla, že nebude tuto databázi od r. 2014 dále udržovat. Za ČR zde bylo od r. 2009 každoročně
vkládáno velké množství dat, gestorem bylo ÚNMZ ve spolupráci
s najmenovanými experty z ITC, a.s. Zlín. Poslední data byla vložena v
říjnu 2014, od té doby není Evropská databáze nebezpečných látek na webu k dispozici.
Podklady pro vkládaná data se většinou v ITC zachovaly a byla nyní použity pro vložení do
databáze
harmonizovaných norem k CPR 1. Bylo využito rozdělení norem do skupin,
kdy každá skupina byla analyzována
z hlediska možného výskytu
nebezpečných látek, materiálových skupin, SVHC, dále možných scénářů
uvolňování s vazbou na konkrétní předpisy ČR (EU). Tato data byla pro každou skupinu do databáze
doplněna. Každá skupina obsahuje několik harmonizovaných norem, které
mají společné vlastnosti i z hlediska zabudování do stavby, tudíž i
z hlediska potencionálního výskytu nebezpečných látek a možných scénářů
uvolňování. Při otevření jakékoliv harmonizované normy z této databáze
lze tyto údaje, které jsou společné pro celou skupinu, nalézt. 2 Stavební výrobky
z hlediska nařízení REACH a CLP
2.1 Evropské
předpisy z hlediska nebezpečných látek
·
Podle nařízení CPR 1 musí být u stavebních výrobků od
1. 7. 2013 uvedeny v prohlášení
o vlastnostech také informace o nebezpečných látkách a informace týkající
poskytování informací
v dodavatelském řetězci, tj. článku 31 a 33 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH) (konsolidované
znění bez poslední změny nařízením (EU)2024/1328). Seznam látek podléhajících povolení
obsahuje příloha XIV nařízení
REACH. Tyto látky podléhající povolení byly vybrány z Kandidátského seznamu
látek tzv. SVHC látek (látky vzbuzující velmi velké obavy) a budou
podléhat povolení pro určitá použití. Pro každou látku uvedenou v příloze XIV
je stanoveno datum zániku, po kterém je použití a uvedení na trh zakázáno.
SVHC látky z přílohy XIV po datu zániku nesmí výrobce, dovozce a
následný uživatel uvést na trh pro určitá použití nebo je používat bez
povolení. Další Evropské předpisy z hlediska
nebezpečných látek jsou: ·
Nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008
(konsolidované znění) klasifikaci,
označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a
1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/ (dále nařízení CLP); ·
Nařízení Komise (ES) č.
440/2008 (aktuální
znění), kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení EP
a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování
a omezování chemických látek; Základní
principy systému REACH ·
REGISTRATION (registrace látek) ·
EVALUATION (hodnocení dokumentace látky) ·
AUTHORISATION (povolování použití látek,
látek v přípravcích nebo ve výrobcích, které jsou uváděny na trh) ·
RESTRICTION (omezování výroby, uvádění na trh
a používání některých nebezpečných látek a směsí) ·
CHEMICALS (chemické látky) Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Povinnost shromáždit potřebná data
a odpovědnost za jejich kvalitu je uložena průmyslovému sektoru, který
látky produkuje a uvádí na trh. Po vyhodnocení získaných dat budou
látky, které jsou z hlediska ochrany lidského zdraví a životního
prostředí nejnebezpečnější – v první řadě karcinogeny, mutageny
a látky toxické pro reprodukci, látky persistentní
a bioakumulativní – používány pouze tak, aby existující rizika byla
minimalizována. Jejich používání bude postupně omezováno a bude
stimulováno hledání vhodných alternativ. Evropská agentura pro chemické látky ECHA (European Chemicals Agency)
na svých webových stránkách Kandidátský seznam látek vyvolávajících
velmi velké obavy dále SVHC
(Candidate List of Substance of Very
High Concern – SVHC). Výrobce
nebo dovozce předmětů (a tedy i stavebních výrobků) musí podat agentuře oznámení,
pokud předměty obsahují látku SVHC a jsou splněny obě podmínky: ·
látka je v předmětu uvedena v koncentraci vyšší než 0,1 %
hmotnostních, ·
látka je
přítomna v těchto předmětech v celkovém množství větším než
1 tuna na výrobce/dovozce za rok. Např. výrobci stavebních výrobků mohou požádat dodavatele látek/směsí,
které jsou zakomponované do jejich výrobků, o oznámení registračních
čísel, pokud existují, nebo alespoň o sdělení názvů látek, případně mohou požádat dodavatele o potvrzení, že výrobek
neobsahuje žádnou z látek SVHC zařazených do Kandidátského
seznamu v koncentraci > 0,1 % (w/w). Pokud to
nemůže potvrdit, pak si mohou vyžádat údaje o identitě a množství
(koncentrace) látek ve výrobku. Pokud není ochotný tyto údaje poskytnout nebo
je nezná, lze ho požádat, aby tuto žádost postoupil nejbližšímu účastníkovi
směrem nahoru v dodavatelském řetězci anebo aby poskytnul údaje o svých
dodavatelích. Povinnosti související s omezením
nebezpečných látek, směsí a předmětů podle přílohy XVII nařízení
REACH se vztahují i na výrobce/dovozce výrobků a následné uživatele a
uplatňují se bez ohledu na jejích
množství. Tyto povinnosti závisí na charakteristických vlastnostech
látky. Použití některých nebezpečných chemických látek může být omezeno či
zakázáno, byla-li prokázána nepřijatelná rizika pro člověka nebo životní
prostředí. Omezení chemické látky se
může vztahovat na všechna nebo jen na některá použití. K nařízení REACH byly vydány vysvětlující pokyny, které
jsou k dispozici na webových
stránkách ECHA: https://echa.europa.eu/cs/guidance-documents/guidance-on-reach Informace
uvedené v pokynech nejsou právním poradenstvím. Jediným závazným právním odkazem je znění nařízení
REACH. Pro stavební
výrobky jsou např. důležité: Pokyny
pro sestavení bezpečnostních listů Tipy
pro uživatele chemických látek na pracovišti Pokyny
ohledně požadavků na látky v předmětech Pokyny
pro monomery a polymery Pokyny
k odpadům a zpětně získaným látkám. Velmi
užitečné jsou Pokyny
v kostce Nařízení
REACH se týká: ·
chemických látek; ·
chemických směsí (přípravků) (je směs nebo roztok
složený ze dvou nebo více látek); ·
látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC -
Substance of Very High Concern); ·
předmětů (předmět je věc, která během výroby
získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře
než její chemické složení). Nařízení CPR 1 se týká
stavebních výrobků, z nichž tvoří: ·
cca 2 % chemické látky (látka s číslem
CAS…); ·
cca 12-25 % chemické směsi (přípravky); ·
cca 72-86 % předměty. Nařízení
REACH stanoví pravidla používání látek samotných nebo obsažených
v přípravcích nebo předmětech. Definice předmětu a přípravku podle
nařízení REACH: ·
„předmětem“
je věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující
její funkci ve větší míře než její chemické složení; ·
„přípravkem“ je směs nebo
roztok složený ze dvou nebo více látek. Například slitiny jsou podle nařízení
REACH směsi, i když mají zvláštní charakter, vzhledem k tomu, že vlastnosti
směsi neodpovídají vždy přímo vlastnostem složek. Jako směsi slitiny nemusejí
být registrovány, ale jejich kovové složky musejí být registrovány, pokud
jsou vyráběny/dováženy v množství ≥ 1 tuna. Naproti tomu kovy jsou
podle nařízení REACH považovány za chemické látky a jsou jako takové
uznávány také podle CLP klasifikace a označování chemických látek.
Minerální látky a rudy jsou však osvobozeny od registrace, pokud nejsou
chemicky upraveny. Registrace nebo oznámení podle nařízení
REACH se vztahuje pouze na látky, nikoli na přípravky nebo předměty. Látky ve směsích
a předmětech jsou potenciálně předmětem registrace nebo oznámení. Látky
samotné nebo obsažené ve směsích nebo v předmětech se ve
Společenství nesmějí vyrábět ani v něm nesmějí být uváděny na trh,
jestliže nebyly registrovány. Velké množství stavebních výrobků
obsahuje polymerní látky.
Polymerní látka může být součástí výrobku anebo sama představuje výrobek. Od
výrobce anebo dovozce výrobku obsahujícího polymerní látku se za žádných
okolností nepožaduje, aby registroval polymer, protože polymery jsou vyňaté
z povinnosti registrace. Výrobce nebo dovozce výrobku obsahující
polymerní látku má ale podle nařízení REACH ty samé povinnosti jako
v případě každé jiné standardní látky přítomné ve výrobku. Polymery se
neregistrují, ale registrují se monomery. Na monomery používané jako
izolované meziprodukty na místě nebo na přepravované izolované monomery se
nevztahuje registrace. Každý výrobce nebo dovozce polymeru podá žádost
o registraci monomeru pouze za současného splnění těchto dvou podmínek: ·
polymer obsahuje nejméně 2 % hmotnostních těchto
monomerních látek nebo jiných látek ve formě monomerních jednotek
a chemicky vázaných látek, ·
celkové množství těchto monomerních látek nebo
jiných látek představuje více jak 1 tunu za rok. Více podrobností viz Pokyny pro
monomery a polymery. Klasifikace
a označování chemických látek podle nařízení CLP Nařízení
EP a Rady (ES) č. . 1272/2008
o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic č. 67/548/EHS
a č. 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále nařízení
CLP) vychází ze stávajících
právních předpisů v oblasti chemických látek a vytváří nový
systém klasifikace a označování nebezpečných látek a směsí.
Stanoví kritéria pro harmonizovanou klasifikaci a informování
o nebezpečnosti pro různé cílové skupiny, včetně spotřebitelů,
pracovníků a osob zasahujících při mimořádných událostech, a pro
přepravu. Směrnice č. 67/548/EHS
a č. 1999/45/ES, které se týkaly klasifikace, označování
a balení nebezpečných látek a nebezpečných přípravků jsou od
1. června 2015 nahrazeny nařízením CLP. Klasifikace je proces
stanovení fyzikálně-chemických rizik chemických látek, jejich rizik
pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Po klasifikaci následuje
posouzení označení. Na základě zjištěných rizik se stanovují
odpovídající prvky označení (výstražné symboly, věty označující rizika
a bezpečnostní věty). Tyto prvky označení se uvádějí na
štítku nebezpečných produktů společně s informacemi o složení. Pokud látka již byla před 1. prosincem
2010 klasifikována podle směrnice č. 67/548/EHS, musejí dodavatelé od
uvedeného dne takovou látku překlasifikovat podle hlavy II tohoto nařízení,
nebo mohou danou klasifikaci přizpůsobit pomocí převodní tabulky
v příloze VII. Nařízení CLP č. . 1272/2008
upřesňuje, které třídy nebo kategorie nebezpečnosti zakládají povinnost
podle nařízení REACH, a tím ponechává stávající oblast působnosti nařízení
REACH beze změn. Na
webových stránkách ECHA je k dispozici veřejný
seznam klasifikací a označení, který nabízí
řadu možností vyhledávání na základě identity látky i její klasifikace 2.1 Předpisy ČR z hlediska nebezpečných
látek
viz zde 3 Evropské předpisy
týkající se radioaktivity stavebních výrobků
3.1 Evropské
předpisy z hlediska radioaktivity
Stavební materiály nerostného původu
obsahují vždy určité množství radioaktivních látek. Jedná se především
o draslík, uran, thorium a radionuklidy, které vznikají jejich
radioaktivní přeměnou. Z nich nejvýznamnější je obvykle radium (Ra-226).
Jeho přítomnost ve stavebním výrobku vede k ozáření osob ve stavbách –
jednak vdechováním produktů přeměny radonu vytvořeného z radia
a uniklého ze stavebního materiálu, jednak pronikavým zářením gama
vznikajícím ve stavebním materiálu jako důsledek radioaktivní přeměny
přítomných přírodních radionuklidů. Evropský přístup týkající se radiační
ochrany budov je popsán v dokumentu Radiation protection 112 „Zásady ochrany před působením
přirozené radiace stavebních materiálů“. Poskytuje informace o přírodní
radioaktivitě ve stavebních materiálech a o zásadách ochrany. Dokument
se zaměřuje na některé stavební materiály (beton, lehký beton a autoklávový
pórobeton, cihly pálené a vápenopískové, přírodní stavební kámen, desky
a tvárnice ze sádry) a vedlejší produkty průmyslu používané jako
stavební materiály (fosfosádra, vysokopecní struska, popílek). ·
Základním dokumentem pro pracovníky přicházející do
styku se zářením je směrnice Rady
2013/59/Euratom
ze dne 5. prosince 2013 , kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy
ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření (ruší směrnici Rady
č. 96/29/Euroatom)
·
Působení radonu a účinky na zdraví
exponovaných osob, dále preventivní nápravná opatření a úrovně expozice
uvádí doporučení Komise 90/143/Euroatom
o ochraně veřejnosti před expozicí radonu uvnitř stavebních objektů, pokud
jde mj. i o expozici radonem při jeho úniku z podloží
a z konstrukcí stavebních objektů. ·
Pro dohled nad výskytem radioaktivních materiálů
v hotových kovových výrobcích bylo přijato usnesení Rady 2002/C 119/05
o zavedení národních
systémů pro dohled nad výskytem radioaktivních materiálů v recyklovaných
kovových materiálech a jejich kontrolu v členských státech. ·
Pro vliv stavebních
materiálů na pitnou vodu z hlediska radioaktivních látek lze využít
směrnici Rady 2013/51/Euratom
ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví
obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě ·
V rámci CEN/TC
351 pracuje skupina TG 6, ve které byla zpracována horizontální
technická zpráva CEN/TR 17113:2017 a Stavební výrobky – Stanovení
uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků – Měření aktivity
koncentrace gamma záření, a CEN/TS
17216:2018 Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek
Stanovení koncentrací aktivity radia-226, thoria-232 a draslíku-40 ve
stavebních výrobcích za použití polovodičové gamma-spektrometrie 3.2 Předpisy ČR z hlediska radioaktivity
viz zde 4 Uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků do podzemních a
povrchových vod a půdy
4.1 Evropské
předpisy v oblasti vodní politiky
Při používání stavebních výrobků
v pozemních a inženýrských stavbách je třeba vytvořit také podmínky
pro dodržování systému ochrany podzemních vod a půdy, které jsou dány těmito
směrnicemi: ·
směrnice EP a Rady č. 2000/60/ES
(konsolidované znění) ustavující rámec pro
činnost Společenství v oblasti vodní politiky; ·
směrnice EP a Rady č. 2006/11/ES
o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního
prostředí Společenství; ·
směrnice Rady č. 91/271/EHS
(konsolidované znění) o čistění městských
odpadních vod; ·
směrnice EP a Rady č. 2006/118/ES
o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu; ·
Rozhodnutí EP a Rady č. 2455/2001/ES,
kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění
směrnice č. 2000/60/ES; ·
směrnice Komise č. 2009/90/ES,
kterou se podle směrnice EP a Rady č. 2000/60/ES stanoví technické
specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod. Pro posuzování stavebních výrobků, zda uvolňují nebezpečné látky do podzemních vod a půdy viz výzkumné zprávy uvedené v tabulce v kapitole 1.3. Vývoj metod se zpracovává v CEN/TC 351 (viz bod 1.2). 4.2 Předpisy ČR v oblasti vodní politiky
viz zde 5 Stavební výrobky mající charakter biocidní látky
5.1 Evropské
předpisy z hlediska biocidních látek
Ze stavebních výrobků patří mezi biocidy konzervační přípravky pro dřevo, vlákna, pryž a polymerní materiály, dále konzervační přípravky pro zdivo a přípravky proti hnilobě konstrukcí používaných ve vodě. Pro používání biocidních látek je třeba, aby byly výrobky schválené a zahrnuté do nařízení EP a Rady (EU)528/2012 (konsolidované znění), o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, které od 1. 9. 2013 zrušilo a nahradilo směrnici 98/8/ES, a je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. K tomuto nařízení bylo vydáno velké množství prováděcích rozhodnutí. Evropská agentura pro chemické látky zveřejnila dva pokyny týkající se biocidů: Guidance on information requirements a Guidance on active substance suppliers. K dispozici je seznam osob, které si přejí uvést na trh Unie účinnou látku nebo účinnou látku obsaženou v biocidních přípravcích. Rozhodnutím Komise 2009/251/ES, je zakázáno uvádět na trh výrobky obsahující biocid dimethylfumarát. V rámci CEN/TC
351 byla zpracována EN
17845:2023Construction products: Assessment of release of dangerous substances - Determination of
biocide residues using liquid chromatography with mass spectrometric
detection (LC-MS/MS) 5.2 Předpisy ČR z hlediska biocidních
látek
viz zde 6 Stavební výrobky a odpady
6.1 Evropské
předpisy z hlediska stavebního odpadu a stavebních výrobků se zabudovaným
odpadem
Odpady ze stavebních výrobků
a z demolic tvoří významný podíl z celkového množství
produkovaného odpadu. EK vydala zprávu Metody nakládání se stavebními a
demoličními odpady a jejich ekonomické vlivy, která upřednostňuje opětovné
použití a recyklaci stavebního odpadu, která je na webové adrese: http://ec.europa.eu/environment/waste/studies/cdw_report.htm. Směrnice Evropského parlamentu
a Rady č. 2008/98/ES
o odpadech (konsolidované znění), je
rámcovou
směrnicí zaměřenou na předcházení odpadům, jejich správu a ukládání.
Ukládá obecné povinnosti členským státům, pověřeným úřadům a držitelům
odpadu. Odpady je třeba využívat nebo odstraňovat bez ohrožení zdraví
a životního prostředí, přičemž náklady na likvidaci odpadu nese jeho
držitel, předchozí držitelé nebo výrobce výrobku, z něhož odpad pochází. Směrnice č. 2008/98/ES zavádí cíle pro
opětovné využití a recyklaci odpadu, jež mají být dosaženy do roku 2020.
Ukládá také členským státům povinnost vypracovat závazné programy pro
předcházení vzniku odpadu. Podle přijatého znění bude spalování za určitých
podmínek považováno za „využití odpadu”. Směrnice v neposlední řadě
stanoví také definice a základní pravidla pro veškerou další evropskou
legislativu v této oblasti. Hlavním cílem tohoto dokumentu je
optimalizovat ustanovení rámcové směrnice o odpadech při současném
zachování její základní struktury a klíčových ustanovení. Zavádí
pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Prioritu má předcházení
vzniku a snižování množství odpadů před recyklací a využitím
odpadů. Do hierarchie je zařazeno také energetické využívání odpadů. Směrnice
má především zvrátit nepříznivý vývoj trvalého růstu množství komunálních
odpadů v Evropě. Podle navržené hierarchie je nejméně přijatelnou
možností nakládání s odpady jeho skládkování bez dalšího využití. V souvislosti
se stavebními výrobky by nemělo docházet k nejasnostem, pokud jde
o různá hlediska definice odpadu, a případně by měly být použity
vhodné postupy na vedlejší produkty, které nejsou odpady, na jedné straně,
nebo na odpady, které přestávají být odpady, na straně druhé. Tato směrnice
by měla upřesnit některá hlediska definice odpadů: ·
kdy jsou látky nebo předměty, které vznikly při
výrobním procesu, jehož prvotním účelem není výroba těchto látek nebo
předmětů, vedlejším produktem a nikoli odpadem. Rozhodnutí, že látka
není odpadem, může být přijato pouze na základě koordinovaného přístupu,
který bude pravidelně aktualizován, a pokud je to v souladu
s ochranou životního prostředí a lidského zdraví. Je-li využití
vedlejšího produktu povoleno na základě ekologického povolení nebo obecných
předpisů v oblasti životního prostředí, mohou toho členské státy využít
jako nástroje pro rozhodnutí o tom, že se nepředpokládá výskyt žádných
celkových nepříznivých účinků na životní prostředí nebo lidské zdraví;
předměty nebo látky jsou považovány za vedlejší produkty pouze tehdy, jsou-li
splněny určité podmínky. Vzhledem k tomu, že vedlejší produkty patří do
kategorie produktů, jejich vývoz musí splňovat požadavky příslušných právních
předpisů Společenství; ·
kdy určité odpady přestávají být odpady, a to
stanovením přesných vymezujících kritérií; mezi případné kategorie odpadu,
pro něž by měly být vypracovány podmínky a kritéria vymezující okamžik,
kdy „odpad přestává být odpadem“, patří mimo jiné stavební a demoliční
odpady, některé popílky a strusky, kovový šrot, agregáty, pneumatiky,
textil , kompost, odpadní papír a sklo. Pro stavební výrobky, které jsou
zároveň elektrickým nebo elektronickým zařízením (rozvodné skříně,
klimatizační zařízení osvětlovací stožáry, atd.), je třeba posuzovat tyto
výrobky také z hlediska směrnice EP a Rady č. 2011/65/EU
(konsolidované znění včetně 2024/232
a (EU)2024/1416)
o omezení používání některých
nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHS II) (Restriction of the Use of
certain Hazardous Substances), která nabyla účinnosti
dne 3. 1. 2013 a zrušila a nahradila směrnice EP a Rady č. 2002/95/ES
(RoHS I). Tato směrnice předepisuje označení CE,
kterým musí být výrobek opatřen a doplňuje některé další kategorie výrobků,
kterých se tento předpis týká. Směrnice RoHS II shodně uvádějí při výrobě elektrického
a elektronického zařízení zákaz používání následujících šesti látek nad
určený limit: ·
Kadmium (Cd); ·
Rtuť (Hg); ·
Olovo (Pb); ·
Šestimocný chróm (Cr+6); ·
Polybromované bifenyly (PBB); ·
Polybromované difenylethery (PBDE). Směrnice
stanovuje výjimky pro některá zařízení z důvodu nutnosti použít zakázané
látky při technologických postupech výroby (třeba olovo při výrobě skla).
Směrnice se nevztahuje přímo na jednotlivé komponenty a polotovary,
a tak výrobci konečného zařízení jsou povinni provést takové kroky, aby
všechny materiálové části, které jsou použity v jejich výrobcích,
neobsahovaly nadlimitní obsah těchto látek. Směrnice
Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/232 ze dne 25. října 2023, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU,
pokud jde o výjimku pro kadmium a
olovo v plastových profilech
elektrických a elektronických oken a dveří obsahujících recyklovaný tvrdý
polyvinylchlorid. Tato směrnice se použije od 1. 8. 2024. Odpady u azbestu:
V rámci
CEN/TC
351 byla zpracována CEN/TS
18020:2024 Construction products: Assessment of release of dangerous
substances - Sampling and quantitative determination of asbestos in
construction products
6.2 Předpisy ČR z hlediska stavebního
odpadu a stavebních výrobků se zabudovaným odpadem
viz zde 7 Uvolňování nebezpečných látek do ze stavebních výrobků do vnějšího
ovzduší
7.1 Evropské předpisy pro uvolňování nebezpečných částic a plynů
do vnějšího ovzduší
Zavedení společných metod
a kritérií pro kvalitu ovzduší a seznamy příslušných znečisťujících
látek uvádí směrnice EP a Rady
č. 2008/50/ES
(konsolidované znění) o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším
ovzduší pro Evropu, kterou
se nahrazuje rámcová směrnice č. 96/62/ES. Tato směrnice bude
zrušena od 12.12.2026 a nahrazena směrnice
EP a Rady 2024/2881 o kvalitě vnějšího
ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (přepracované znění)) Balíček
opatření pro čisté ovzduší si klade za cíl podstatně snížit znečištění
ovzduší v celé EU. Navrhovaná strategie stanoví cíle pro snížení zdravotních
a environmentálních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 a obsahuje
legislativní návrhy na provádění přísnějších norem pro emise a znečištění
ovzduší. Balíček zveřejnila Komise dne 18. prosince 2013. Skládá se ze sdělení o programu Čisté ovzduší pro Evropu a z tří legislativních návrhů o emisích a znečištění ovzduší. Info o „cílech 20-20-20“: http://www.consilium.europa.eu/cs/policies/climate-change/ Pro splnění
cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky bylo vydáno nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2024/1735,
kterým se zřizuje rámec opatření pro
posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise
a mění nařízení (EU) 2018/1724 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119, kterým se stanoví
rámec pro dosažení klimatické neutrality („evropský právní rámec
pro klima“) stanoví závazný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových
plynů o 55 % proti roku 1990 a dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické
neutrality EU. Látky poškozující ozonovou vrstvu jsou chemické látky vyrobené
člověkem, které po uvolnění často dosahují horních vrstev atmosféry a
poškozují ozonovou vrstvu ve stratosféře. Hlavním opatřením k předcházení dalším
emisím je výslovný požadavek na znovuzískávání některých druhů pěn
obsahujících látky poškozující ozonovou vrstvu ze stavebního a demoličního
odpadu a zneškodnění nebo opětovné použití látek poškozujících ozonovou vrstvu,
které jsou v nich obsaženy. Pro
omezení celkových emisí látek (chlórovaných a fluorovaných uhlovodíků),
které mohou způsobovat poškozování ozonové vrstvy bylo vydáno Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2024/590
o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) nařízení
EP a Rady (ES) č. 1005/2009.
V přílohách k tomuto nařízení jsou stanoveny látky, které je třeba
sledovat, zda nejsou obsaženy ve stavebních výrobcích. Část
stavebních výrobků, jako jsou např. stacionární systémy požární ochrany,
klimatizační zařízení, tepelná čerpadla atd., obsahují některé fluorované
skleníkové plyny a proto podléhají ještě omezením na základě předpisů
uvedených v následující tabulce:
7.2 Předpisy ČR pro uvolňování
nebezpečných částic a plynů do vnějšího ovzduší
viz zde 8 Stavební
výrobky přicházející do styku s vodou určenou k lidské spotřebě
8.1 Harmonizovaný
evropský systém pro posuzování hygienických vlastností stavebních výrobků ve
styku s vodou určenou k lidské spotřebě
viz kapitolu zde 8.2 Předpisy ČR
pro stavební výrobky přicházející do styku s vodou určenou k lidské
spotřebě
viz kapitolu zde 8.3 Archiv
Evropská komise nyní průběžně konzultuje se skupinou regulátorů 4MS Společný
přístup 4 MS pro certifikaci a schvalování výrobků ve
styku s pitnou vodou (srpen 2020) a předkládá tyto své návrhy
k připomínkám ostatním členským státům tak, aby tyto metodiky byly
vydány jako harmonizované EN (viz status
společného přístupu). Veřejně přístupné dokumenty pro společný
přístup týkající se činnosti 4MS lze nalézt na stránkách:
Na stránkách EU je uvedena Studie
týkající se materiálů určených pro materiály a výrobky ve styku s pitnou
vodou (březen 2017), kde je shrnut proces přípravy
hodnocení materiálů určených pro styk s pitnou vodou, včetně stavebních. 9 Uvolňování nebezpečných látek ze stavebních výrobků do vnitřního
prostředí staveb
9.1 Evropské předpisy pro uvolňování
nebezpečných ze stavebních výrobků do vnitřního prostředí staveb
Stavební
výrobky mohou uvolňovat škodliviny do vnitřního ovzduší. K těmto
výrobkům patří materiály použité pro podlahové krytiny, příčky, stěny
a jejich obklady, podhledy, izolační materiály, barvy a laky,
prostředky pro konzervaci dřeva, lepidla, plniva, parotěsné zábrany,
elektrické kabely a příslušenství, povlaky pro podlahové mazaniny,
zdivo, tmely, instalace atd. Jde především o emise těkavých organických
látek (VOCs), formaldehydu (HCHO) a uvolňování nebezpečných částic do
ovzduší (azbestová a minerální vlákna). Postup
hodnocení uvolňování těkavých organických sloučenin VOC (rozsah C6
– C16) a SVOC (C16 – C22) ze stavebních
výrobků z hlediska ochrany zdraví byl doposud podrobně popsán
v německém předpise Health-related
Evaluation procedure for VOC and SVOC from Building Product (AgBB scheme 2024) - V současné
době se připravuje návrh rozhodnutí
Komise jako akt v přenesené pravomoci k nařízení 305/2011 (ES)
podle kterého bude prováděna klasifikace
stavebních výrobků z hlediska VOC. V tomto návrhu je uveden
odkaz na EN 16516+A1:2020, která je
nyní zavedena do ČSN EN
16516+A1:2021 Stavební výrobky – Posuzování emise regulovaných nebezpečných
látek – Stanovení emisí do
vnitřního prostředí (vydána překladem) a měla by být zařazena
mezi horizontální specifikace (zatím je zde jen uvedena dřívější verze EN
16516:2014). Na webové
stránce EK Construction je nově vložená rubrika EU-LCI
Working Group, kde jsou zveřejněny EU-LCI
Values (LCI - Lowest Concentration of Interest). EU-LCI
bude jednou ze čtyř povinných charakteristik v rámci návrhu rozhodnutí Komise ohledně klasifikace
stavebních výrobků, pokud se jedná o VOC do vnitřního prostředí. ČSN EN 17516:2024 Odpady - Charakterizace zrnitých
pevných odpadů s potenciálem pro využití jako stavební materiál - Ověřovací
zkouška vyluhovatelnosti - Perkolační zkouška s průtokem zdola nahoru V OJ EU
byla dne 14.7.2023 zveřejněna změna nařízení REACH: nařízení Komise (EU)2023/1464, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o formaldehyd a uvolňovače formaldehydu //
doplňuje novou položku do přílohy XVII: č.
„77. Formaldehyd č. CAS 50-00-0 č. ES 200-001-8 a látky uvolňující
formaldehyd“,
omezení bude platit od 6. 8. 2026: 1.
Nesmí se uvádět na trh v předmětech po dni 6. srpna 2026, pokud za zkušebních
podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu
uvolňovaného z uvedených předmětů přesahuje: a)
0,062 mg/m3 pro předměty na bázi dřeva a nábytek; b)
0,080 mg/m3 pro jiné předměty než předměty na bázi dřeva a
nábytek. Dodatek
14: Měření
formaldehydu uvolňovaného do vnitřního ovzduší z předmětů uvedených v odst. 1
prvním pododstavci položky 77 obsahuje
podmínky měření formaldehydu a také odkaz
na normu EN 16516: Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných
látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší 9.2 Předpisy ČR pro uvolňování
nebezpečných látek ze stavebních výrobků do vnitřního prostředí staveb
viz zde 10 Výskyt vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř
stavby
10.1
Předpisy ČR pro výskyt vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích
uvnitř stavby
viz zde 11 Další právní předpisy související s dopady na životní prostředí
11.1 Další evropské
předpisy související s dopady na životní prostředí
Za účelem
prevence, snižování a pokud možno úplného vyloučení znečištění vyplývajícího
z průmyslových činností byla zpracována směrnice EP a Rady č. 2010/75/EU
o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění (ve
znění změny). K této směrnici zpracovala komise následující prováděcí
rozhodnutí: ·
Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2013/163/EU,
kterým se stanoví závěry o nejlepších
dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu
hořečnatého. V rámci
CEN působí samostatný sektor pro ochranu životního prostředí: http://www.cen.eu/cen/Sectors/Sectors/Environment/Pages/default.aspx 11.2 Další právní předpisy ČR související
s dopady na životní prostředí
viz zde |