|
PŘÍRUČKY PRO MSP PŘEDPISY A NORMY PRO zdivo a souvisejicí výrobky,
zdící prvky, malty a doplňky (Skupina 17) 1 Termíny,
vysvětlivky, označení a zkratky 3 Uvádění zdiv a souvisejících výrobků na
trh bez označení CE podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. 4 Přehledy
norem pro zdivo, malty a doplňky 4.1.3
Technické zprávy komise CEN/TC 125 4.1.4
Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí Úvod
Tato příručka je určena především pro malé a střední výrobce zdiva a souvisejících výrobků, dále je určena pro jejich dovozce, zplnomocněné zástupce a distributory a slouží pro rychlou orientaci při uvádění těchto výrobků na trh v ČR a EU. Podle této příručky lze rychle zjistit, jak postupovat při posuzování a ověřování stálosti vlastností po 1. 7. 2013, kdy nabylo v plném rozsahu účinnosti nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR) (konsolidované znění se zapracováním Opravy, nařízení (ES) č. 574/2014 a nařízení (ES) č. 568/2014). POZNÁMKA:
Od 16. července 2021 nabývá účinnosti změna k CPR nařízením 2019/1020.
V čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) č. 305/2011 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„1. Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné
důvody domnívat se, že stavební výrobek, na nějž se vztahuje harmonizovaná
norma nebo pro nějž bylo vydáno evropské technické posouzení, nesplňuje
vlastnosti uvedené v prohlášení a představuje riziko pro splnění základních
požadavků na stavby, na něž se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení
toho, zda dotčený výrobek splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto
nařízením. Příslušné hospodářské subjekty spolupracují v nezbytné míře s
orgány dozoru nad trhem.“ Podle rozdělení stavebních výrobků do 35 skupin na základě přílohy IV k CPR jsou stavební zdiva a související výrobky zařazeny do skupiny 17. Poznámka: Při navrhování a provádění staveb musí být také respektovány související právní předpisy vztahující se ke stavbám, a to především požadavky uvedené ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která je prováděcím předpisem k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V závislosti na určeném použití je třeba dodržovat další vybrané právní předpisy vztahující se ke stavebním výrobkům a dále předpisy týkající se obecné bezpečnosti. 1 Termíny, vysvětlivky, označení a
zkratky
Pro
účely uvádění zdiva a souvisejících výrobků na trh EU doporučujeme
prostudovat následující: Pro lepší pochopení celé problematiky jsou použité termíny v následujícím textu přímo propojeny na jejich vysvětlení. V textu jsou dále použity tyto značky: i - pokud
je v následujícím textu uvedena tato značka, je zde uveden odkaz na
příslušnou kapitolu na Informačním portálu ÚNMZ pro stavební
výrobky, kterou také doporučujeme prostudovat. ČSN on-line - zákazníci, kteří mají na svém počítači
sjednanou od České agentury pro standardizaci (ČAS) službu pro elektronický
přístup do plných textů norem v pdf (aplikaci pro firmy nebo pro jednotlivce), mohou z této stránky přímo otevírat
citované ČSN. Při otevírání první normy se objeví skript (rozcestník), kde je
uživatel vyzván uvést e-mailovou adresu, na kterou je registrován
v ČSN on-line, popřípadě je vyzván přihlásit se přihlašovacími údaji
obdrženými od ČAS. Po zadání platných údajů je uživatel přesměrován rovnou
k danému pdf souboru. Při přihlášení na server ČSN online jsou
zapsány cookies s platností 14 dní. Je třeba
proto mít povolené cookies ve
webovém prohlížeči. Po tuto dobu se nemusí uživatel přihlašovat. Pokud
uživatel zaškrtne „Příště se již neptat a přímo zobrazovat normy“ budou se
normy otevírat přímo a skript (rozcestník) se již nebude objevovat. Pokud
dojde na počítači ke změně přihlašovacích údajů, je třeba cookies nejdříve smazat. Z důvodu
ochrany proti vykrádání roboty je možno otevírat za sebou normy nejdříve za
30 s. 2 Uvádění
zdiva a souvisejících výrobků na trh ČR a EU s označením CE podle
nařízení EP a Rady 305/2011
(CPR)
Od
1. 7. 2013, kdy nabylo nařízení EP a Rady 305/2011 (CPR) plné
účinnosti a bylo zrušeno nařízení vlády č. 190/2002 Sb.
včetně směrnice Rady
89/106/EHS (CPD), musí
stavební výrobky s označením CE v ČR, stejně jako v celé EU,
splňovat požadavky tohoto nařízení CPR, jako přímo použitelného předpisu
(podrobnosti k CPR viz také zde).
Kromě toho je třeba brát v úvahu také Nařízení Komise v přenesené
pravomoci (EU) č. 2017/1228 o
podmínkách klasifikace, bez zkoušení, vnějších a vnitřních omítek s
organickými pojivy, na které se vztahuje harmonizovaná norma EN 15824, a malt
pro vnitřní a vnější omítky, na které se vztahuje harmonizovaná norma EN 998-1,
pokud jde o jejich reakci na oheň. i Postup uvádění stavebních
výrobků na trh podle CPR s označením CE Výrobce
musí povinně vydat prohlášení o vlastnostech a označit výrobek
označením CE
v případě, že pro stavební výrobek existují harmonizované normy.
Grafická podoba označení CE je dána nařízením č. 765/2008 (od
16. července 2021 nabývá účinnosti změna 2019/1020),
textový obsah se musí přizpůsobit příslušným hEN nebo ETA a požadavkům CPR.
Evropská komise vydala brožuru: Označení CE stavebních výrobků krok za
krokem. i Kontaktní místa pro stavební výrobky s označení
CE k CPR Pro zdiva a související výrobky jsou zpracovány
harmonizované normy, které patří pod mandát CEN M/116, M/116_amd_rev (změna: M/137), Annex I- NL a pod
rozhodnutí Komise č. 1997/740/ES, (více
obecných informací viz mandáty a rozhodnutí
Komise). Harmonizované
normy pro stavební zdivo a související výrobky jsou uvedeny ve skupině 17,
viz databáze harmonizovaných norem ÚNMZ: i Harmonizované
normy skupiny 17 – Zdivo a související výrobky: zdicí prvky, malty a doplňky Poznámka: Databáze harmonizovaných norem včetně skupin výrobků je pravidelně měsíčně aktualizována na Informačním portálu ÚNMZ. V těchto seznamech lze nalézt u každé
harmonizované normy začátek platnosti normy jako harmonizované, včetně
data ukončení období souběžné existence (přechodného období) a odpovídající systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností, které vycházejí z přílohy ZA každé
z citovaných harmonizovaných norem. Dále lze v těchto seznamech u
každé evropské harmonizované normy nalézt příslušný český ekvivalent ČSN
(možnost otevírat plné znění z ČSN on-line). V databázi harmonizovaných norem lze také u
každé citované normy nalézt odkaz na příslušný český oznámený subjekt, který
ji má ve své působnosti. V souladu se
zamýšleným použitím výrobce přiřadí
stavebnímu výrobku odpovídající systém posuzování a
ověřování stálosti vlastností uvedený
v harmonizované normě, tj. u zdiv a souvisejících výrobků 1, 2+, 3 nebo 4. Pokud je
u příslušného systému požadováno, že je třeba zajistit součinnost oznámeného
subjektu, je třeba u
něj zajistit příslušné podklady. Systém 3 a 4 pouze uvádí, že
charakteristiky „reakce na oheň“ a/nebo „chování při vnějším požáru“ zkouší
buď notifikovaná zkušební laboratoř nebo se nezkouší vůbec, podrobnosti viz Základní
požadavek č. 2: Požární bezpečnost. Poznámka:
Podrobnosti, týkající se předpisů a norem ve vztahu k základním
požadavkům, lze nalézt na Informačním portálu ÚNMZ: Základní požadavky na stavby podle CPR. Odkazy na normy pro zkoušení těchto vlastností
jsou většinou uvedeny přímo v příslušných výrobkových normách, přičemž
některé z nich jsou zahrnuty mezi horizontální specifikace k CPR. Podle nařízení CPR musí být u
stavebních výrobků od 1. 7. 2013 uvedeny v prohlášení o vlastnostech také
informace o nebezpečných látkách a informace týkající poskytování informací v
dodavatelském řetězci, tj. článku 31 a 33 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH) (aktuální
znění). Seznam látek podléhajících povolení obsahuje příloha XIV nařízení
REACH. Tyto látky podléhající povolení byly vybrány z Kandidátského seznamu látek, tzv.
SVHC látek (látky vzbuzující velmi velké obavy) a budou podléhat povolení pro
určitá použití. Pro každou látku uvedenou v příloze XIV je stanoveno datum
zániku, po kterém je použití a uvedení na trh zakázáno. SVHC látky z přílohy
XIV po datu zániku nesmí výrobce, dovozce a následný uživatel uvést na trh
pro určitá použití nebo je používat bez povolení. V současné době se
připravují pro posuzování uvolňování nebezpečných látek v CEN/TC 351 horizontální
dokumenty, které jsou
postupně zaváděny do TNI a ČSN. V rámci databáze nebezpečných látek byla
shrnuta pro každou skupinu
problematika nebezpečných látek, pro zdivo viz: i Výběr nebezpečných
látek vztahujících se ke skupině 17 Vybrané možné SVHC látky obsažené
v jednotlivých materiálech (kámen, cement, kov, omítka, plasty), vztahujících
se ke skupině 17, jsou hypertextově propojeny na veřejně přístupné webové
stránky databáze
chemických látek spravované agenturou ECHA. Výrobce vydá prohlášení o vlastnostech (PoV). Vzor prohlášení o vlastnostech je
uveden v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 574/2014, kterým se mění CPR. Výrobci mohou na svých webových stránkách
zveřejňovat PoV ke svým výrobkům v elektronické formě (tzv. e-PoV).
Podmínky, týkající se zpřístupňování prohlášení o vlastnostech stavebních
výrobků na internetové stránce, jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené
pravomoci (EU) č. 157/2014. Výrobce
musí vždy stanovit zamýšlené použití výrobku ve
stavbě, odpovídající systém posuzování
a ověřování stálosti vlastností (AVCP),
popř. musí zjistit, např. u kontaktních
míst, zákonné požadavky členských států,
kam hodlá výrobek dodávat na trh. Dále musí vypracovat technickou dokumentaci popisující
všechny prvky použitého systému AVCP. U zdiv
a souvisejících výrobků se systémem 4 si výrobce sám provede posouzení vlastností stavebního výrobku a zavede systém řízení výroby bez účasti třetí strany, tj. bez účasti oznámeného subjektu. V rámci
systémů 1, 2+ a 3, které vyžadují zapojení třetí strany, je třeba podat na některý z
oznámených subjektů
žádost o posouzení
shody popřípadě žádost o dohled nad
fungováním systému řízení výroby stavebních
výrobků označovaných CE. Současně
se žádostí o posouzení shody je vhodné doručit vzorky a technickou dokumentaci. Legislativa EU
neumožňuje, aby výrobce podal žádost pro
jeden výrobek na více subjektů. Po ukončení celého procesu posouzení
shody vydá výrobce prohlášení o vlastnostech a opatří výrobek označením
CE. K označení CE se
doplní dvě poslední číslice roku, v němž bylo označení připojeno, název a
sídlo výrobce nebo identifikační značka, umožňující snadnou a jednoznačnou
identifikaci jména či firmy a adresy výrobce, jedinečný identifikační kód
typu výrobku, referenční číslo prohlášení o vlastnostech a úrovně nebo třídy
vlastností uvedených v prohlášení, odkaz na použitou harmonizovanou
technickou specifikaci, případně identifikační číslo oznámeného subjektu a
zamýšlené použití, jak je stanoveno v příslušné harmonizované technické
specifikaci. CE značení má graficky kopírovat podobu
určenou v CPR, příslušných harmonizovaných normách nebo evropských
dokumentech pro posuzování (EAD) a textový obsah se musí přizpůsobit požadavkům
CPR. Z článku 9 odst. 2 CPR lze odvodit, že bude zachován současný vzhled CE
značení, jehož příklady jsou uvedeny v harmonizovaných normách, doplněný o
jedinečný identifikační kód typu výrobku a referenční číslo prohlášení o
vlastnostech. V rámci pětiletých revizí je nyní u jednotlivých
harmonizovaných norem průběžně revidována příloha ZA z hlediska nového
nařízení CPR tak, aby se terminologicky i věcně přizpůsobila tomuto nařízení
ve vztahu k základním charakteristikám a požadavkům na řízení výroby a jsou
vydávána konsolidovaná znění.
Obrázek 1
- Příklad označení CE podle CPR Výrobce
může využít podle čl. 36 až 38 CPR
tzv. zjednodušené postupy. Např. při určování typu výrobku může nahradit
zkoušky výrobku nebo výpočty příslušnou
technickou dokumentací,
pokud splňuje podmínky uvedené v bodě 36 CPR.
Malé a střední podniky a především mikropodniky (9 zaměstnanců a
méně a roční obrat do 2 mil. EUR) mohou podle čl. 37 CPR nahradit
posouzení vlastností stavebního výrobku u
systémů 3 a 4 s
využitím metod, které se liší od těch, jež jsou uvedeny v příslušné
harmonizované normě, nebo přistupovat ke stavebním výrobkům, na něž se
vztahuje systém 3, podle ustanovení pro systém 4. Další zjednodušené postupy
lze využít podle čl. 38 CPR v
případě, že jde o stavební výrobky vyráběné jednotlivě nebo nesériově na zakázku
na zvláštní objednávku a jsou zabudovány do jedné stanovené stavby, kdy
výrobce použije tzv. specifickou
technickou dokumentaci.
V případě systému 1
ověří specifickou technickou dokumentaci oznámený
subjekt. Pro
dosažení cílů CPR je Komise oprávněna přijmout některé akty v přenesené
pravomoci (podmínky pro jejich přijetí jsou popsány v článku 60 až 63 CPR),
které je nutno při posuzování a ověřování stálosti vlastností brát v úvahu. Pro omítky bylo vydáno např. nařízení Komise v přenesené
pravomoci (EU) č. 2017/1228 o podmínkách klasifikace
bez zkoušení, vnějších a
vnitřních omítek s organickými pojivy, na které se vztahuje
harmonizovaná norma EN 15824,
a malt pro vnitřní a vnější
omítky, na které se vztahuje harmonizovaná norma EN 998-1, pokud jde o jejich reakci na oheň. Je
třeba upozornit, že v CPR jsou povinnosti
výrobců a zplnomocněných
zástupců
také nově rozšířeny na
dovozce a distributory. Pokud pro
daný výrobek harmonizovaná norma neexistuje (ani se nepřipravuje) nebo pokud
by se výrobek od ní podstatně odchyloval a výrobce by chtěl opatřit výrobek označením CE, může požádat subjekt pro technické posuzování (TAB) o
vydání evropského
technického posouzení (ETA). Pokud
výrobce žádá při neexistenci harmonizované normy o vydání ETA, je třeba
zjistit, zda existuje
evropský dokument pro posuzování (EAD). Pokud EAD nebyl ještě zpracován, lze
požádat prostřednictvím oprávněného TAB Organizaci subjektů pro technické posuzování
(EOTA) o jeho vypracování. Na základě EAD provede
výrobce posouzení a ověření stálosti vlastností podle systému uvedeného v EAD. Pokud
je u příslušného systému požadováno, je třeba zajistit příslušné podklady od subjektu pro technické posuzování (TAB).
Výrobce vydá prohlášení
o vlastnostech a opatří
výrobek označením CE. Bez existence EAD nelze podle CPR požádat
o vydání evropského technického posouzení (ETA). Řídicí
pokyny pro ETA (ETAGs),
které byly zveřejněny před 1. 7. 2013, a nebyly nahrazeny EAD, mohou být
použity jako evropské dokumenty pro posuzování (EAD). U výrobků uvedených na
trh po 1. 7. 2013 mohou výrobci platná evropská
technická schválení (ETA)
vydaná před 1. 7. 2013 a dokumenty posouzení shody vystavené notifikovanou
osobou podle CPD použít pro vypracování prohlášení o vlastnostech a
připojení označení CE podle
CPR. Pro zdiva a související výrobky se zpracovává následující evropský dokument pro posuzování EAD: Pro tyto výrobky nebyly zpracovány následující řídicí pokyny ETAG, které by mohly být použity jako EAD: Pokud se na výrobek nevztahují
harmonizované normy a výrobce nepožádá o vydání ETA, posuzuje výrobek podle nařízení
vlády č.163/2002 Sb.,
kdy však lze výrobek uplatnit pouze na trhu ČR a nelze jej opatřit označením
CE. V tom případě vydává prohlášení
o shodě,
viz kapitolu 3). 3 Uvádění zdiv a souvisejících výrobků na trh bez označení CE podle
nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Pokud neexistují harmonizované
normy a
výrobce nepožaduje vydání evropského technického posouzení (ETA)
(přestože např. existují EADs nebo ETAGs), nebo pokud ještě neskončilo období souběžné
platnosti u prvního zveřejnění harmonizované normy a výrobce se rozhodl
postupovat podle národních specifikací, postupuje podle nařízení vlády 163/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), kterým se stanoví
technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení
vlády č. 215/2016, kterým se naposled mění nařízení vlády
č. 163/2002 Sb. nabylo
plné účinnosti 1. 1. 2017, hlavní změnou byla úprava přílohy č. 2, viz: ·
nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
(účinnost od 1. 1. 2017) ·
příloha 2 nařízení vlády 163/2002 Sb. se
zvýrazněnými změnami (platná od 1. 1. 2017) V souladu
s přechodnými ustanoveními (§ 14) se správní řízení, zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto nařízení a do tohoto dne neukončená, dokončí a práva
a povinnosti s nimi související se posoudí podle nařízení vlády č. 163/2002
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Dokumenty
vydané nebo pořízené při posuzování shody přede dnem nabytí účinnosti tohoto
nařízení lze využít jako doklady o posouzení shody nebo jako podklady pro
vyhotovení dokladů o posouzení shody podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Výrobek,
který je v souladu s nařízením vlády č. 163/2002 Sb. lze uplatnit pouze na trhu ČR, nelze jej
opatřit označením CE k tomuto nařízení a výrobce na něj vydává prohlášení o
shodě. Při tomto postupu je třeba pro zdiva a
související výrobky přiřadit příslušný postup posuzování shody podle § 5a, § 6
nebo § 8 uvedený v příloze
č. 2 k
nařízení vlády č. 163/2002 Sb. u
položky 2 a 5, podle toho, jestli se na výrobek
vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní (žlutě zvýrazněné
změny přílohy 2 platí od 1 .1 .2017).
V případě,
že existuje pro zdiva a související výrobky určená norma, a tato
norma konkretizuje z hlediska použití základní
požadavky na stavby,
provede se posouzení shody na základě této určené normy. Pokud žádná určená norma pro výrobek neexistuje,
popřípadě nepokrývá všechny užitné charakteristiky ve vztahu k základním
požadavkům, vydává se stavební technické osvědčení (STO) (podle
§ 3 nařízení vlády
č. 163/2002 Sb.) na jehož základě bude provedeno posouzení shody. Pro
jednotlivé skupiny výrobků uvedené v příloze č. 2 k NV č. 163/2002 Sb. jsou za účelem
posouzení shody na základě vydání STO vypracovávány tzv. technické návody. Po ukončení
celého procesu posuzování shody musí výrobce vydat prohlášení o shodě. Pokud
je u příslušného systému požadováno (tj. u systémů podle § 5a, § 6, § 7), je
třeba pro prohlášení o shodě zajistit příslušné podklady od autorizované osoby. Pokud
chce výrobce uvést výrobek na trh EU, je třeba kromě postupu podle NV
č. 163/2002 Sb. respektovat
ještě dodatečný postup členského státu. Na výrobcích, u nichž se posouzení shody provádí podle NV
č. 163/2002 Sb., nesmí být
uvedeno označení CE. Poznámka: Do režimu CPR postupně přecházejí stavební výrobky
uvedené v příloze č. 2 k NV č. 163/2002 Sb.
v závislosti na vývoji harmonizovaných technických specifikací. Zdivo a související výrobky jsou podle přílohy 2
k NV č. 163/2002 Sb. zařazeny do položky 1 (dílčí položka: 1/1,
1/12), 2 (dílčí položka: 2/1 až 2/6), 5 (5/14) a 9 (9/2 a 9/3), viz následující tabulky: i Položka 1:
Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb i Položka 2:
Stavební výrobky pro zděné stavby Poznámka: Platnost znění těchto
položek je průběžně aktualizována v souvislosti s nabytím účinnosti
přílohy
č. 2 k 1. 1. 2017 (viz žlutě
zvýrazněný text) podle 215/2016 Sb., kdy v položce 2/2 jsou nově
definovány zdicí prvky, které
jsou rozděleny podle pevnosti v tlaku a na ostatní zdicí prvky, kam
patří např. zdicí prvky hliněné. i Položka 9:
Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení Poznámka: U každé dílčí položky je v
tabulce uveden odpovídající postup (systém) posuzování shody (§ 5a, § 6 nebo § 8), dále zde lze najít odkaz na příslušnou
českou autorizovanou
osobu, která má výrobky podle této normy ve své
působnosti, a také odkaz na příslušný technický
návod. Kromě toho jsou zde uvedeny pro lepší
orientaci odpovídající harmonizované EN popřípadě ETAG za účelem, aby bylo
zřejmé, že výrobky podle těchto harmonizovaných technických specifikací
přešly do režimu podle CPR. Pro aktuální informace o případných nových
určených normách pro zdiva a související výrobky doporučujeme sledovat
měsíčně aktualizovanou tabulku uvedenou na Informačním portálu ÚNMZ, viz: i Přehled všech určených norem k nařízení vlády
č. 163/2002 Sb. Přehledy norem pro zdiva a související výrobky
s informací, zda jsou normy zařazeny mezi normy harmonizované (H) nebo
určené (U), jsou shrnuty níže v kapitole 4. 4
Přehledy norem pro zdivo,
malty a doplňky
ČSN normy pro zdivo, malty a doplňky přebírají
evropské normy následujících technických komisí CEN (zvýrazněné jsou
technické komise, které zpracovaly některou z harmonizovaných norem pro
tuto skupinu výrobků). Další technické komise s těmito komisemi
při tvorbě norem spolupracují a jsou zde uvedeny pouze pro informativní
přehled vydaných EN norem.
4.1 Zdivo,
malty a doplňky
4.1.1 Normy
výrobků
4.1.2 Zkušební normy
4.1.3 Technické zprávy komise CEN/TC 125
4.1.4 Eurokód 6: Navrhování zděných
konstrukcí
i Aktuální přehled Eurokódů včetně
odpovídajících ČSN Tento přehled Eurokódů včetně odpovídajících ČSN je měsíčně aktualizován v příručce pro MSP na stránkách UNMZ. Poznámka: Seznam
určených norem k Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m.
Prahy - Pražské stavební předpisy PSP: zde. 5 Dobrovolné
značky kvality
Pro stavební výrobky lze uplatnit dobrovolné
certifikační systémy z programu Česká kvalita, např.: a)
značku
shody „Osvědčeno
pro stavbu“, kdy je posuzována vhodnost stavebních výrobků ve
smyslu zákona č. 183/2006 Sb. Je třeba v této souvislosti upozornit, že
dodatečné údaje, které budou výrobek provázet, přičemž se netýkají
harmonizovaných hledisek, musí být zřetelně odděleny od informací
provázejících označení CE.
Správcem certifikačního systému „Osvědčeno pro stavbu“ je Svaz zkušeben pro výstavbu (SZV), který je vlastníkem ochranné známky. SZV spolupracuje při realizaci systému s akreditovanými zkušebnami a certifikačními orgány, s profesními sdruženími, subjekty dotčenými stavebním řádem a příslušnými orgány státní správy. Pro posuzování vhodnosti výrobků do stavby podle tohoto certifikačního systému pověřuje SZV akreditované certifikační orgány pro certifikaci výrobků, které splňují podmínky dané pravidly certifikačního systému. b) značku shody ITC certifikovaná kvalita, která informuje koncového spotřebitele o skutečnosti, že výrobek byl podroben nestrannému posouzení a toto posouzení bylo úspěšné. Značka podporuje tržní prosazení kvalitních výrobků na úkor těch s minimální bezpečností a popř. těch, které mají kolísavou úroveň kvality. Značka je srozumitelná a je dobrým vodítkem zejména tam, kdy nelze kvalitu odlišit na první pohled. Díky pravidelnému kontrolnímu mechanismu po dobu platnosti licence je značka, mimo jiné, také garancí dodržování stálosti vlastností certifikovaného výrobku. Ve spolupráci s programem Česká kvalita se značka zřetelně odlišuje od značek privátních a samo-certifikačních bez účasti nezávislé strany (zkušebna, certifikační orgán). Důležitým aspektem značky je ověřování spokojenosti distributorů, prodejců a spotřebitelů s výrobkem označeným značkou „ITC certifikovaná kvalita“. Licence na značku je udělována na dobu 3 let a její platnost je omezena lhůtou expirace a výsledky kontrol prováděnými v rámci dohledu nad stabilitou kvality.
Značka je určena pro
různé typy výrobků a jejich rozsah je omezen akreditací certifikačního orgánu
pro výrobky působícího při ITC. Jako nejvhodnější oblasti pro využití značky
jsou považovány následující produktové skupiny: Pravidla
pro užívání značky ITC certifikovaná kvalita c) značku SZUTEST - Product tested, která je součástí certifikačního systému Strojírenského zkušebního ústavu, s.p., který je od roku 2006 správcem značky, tj. organizací, která značku uděluje. Značka prokazuje shodu výrobků s požadavky odpovídajících technických norem, právních předpisů, účelu jejich používání a provozuschopnosti. Týká se všech výrobků, které spadají do oblastí pokrytých akreditacemi SZÚ,s.p., tzn. všech těch, které je zde možno za stanovených podmínek zkoušet. Se značkou se budeme setkávat např. u kovoobráběcích strojů a dřevoobráběcích strojů zejména pro kutily, ručního elektrického i neelektrického nářadí, teplovodních kotlů na plynná paliva, kotlů a lokálních spotřebičů na tuhá paliva elektrotechnických výrobků, sportovních potřeb, jízdních kol, sportovních přileb, vybavení fitness center, vybavení dětských hřišť, žebříků, schůdků, hasicích přístrojů a sprejů, hraček, nádobí, nábytku apod. U výrobků, které jsou touto značkou označeny je záruka, že jeho vlastnosti byly prověřeny v laboratořích SZÚ, s.p. a že splňují požadavky na bezpečnost a kvalitu. Při stanovování požadavků na kvalitu výrobků a služeb správce značky spolupracuje s odborníky v dané oblasti. Správce značky je povinen prověřovat schopnost výrobce dlouhodobě dodržovat kvalitu produkce. Stálost vlastností těchto výrobků se kontroluje v pravidelných intervalech přímo u výrobce, aby bylo zaručeno, že vlastnosti jsou shodné s vlastnostmi výrobků v době certifikace.
Dále lze např. uplatnit systém ekoznačky s využitím nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
66/2010 o ekoznačce
EU. Platnost lze ověřit zde.
Ekologicky šetrný výrobek (seznam všech ekologicky šetrných výrobků)
6 Zdroje
informací
http://www.agentura-cas.cz/csn-online http://www.unmz.cz/urad/informacni-portal-unmz http://www.unmz.cz/urad/informacni-portal-stavebni-vyrobky http://www.unmz.cz/urad/information-portal-construction-products http://www.nlfnorm.cz/terminologicky-slovnik http://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=unmz/nv163/polozky/polozky.htm
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
