Akreditace je osvědčení vnitrostátním akreditačním orgánem, že subjekt splňuje požadavky pro provádění konkrétních činností třetí strany v oblasti posuzování shody.

Podrobnosti jsou uvedeny v § 14 až § 16 zákona č. 22/1997 Sb.. a v článku 3 až 14 nařízení EP a Rady č. 765/2008.

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) jde o akreditaci ve smyslu nařízení EP a Rady č. 765/2008, přičemž nejde o činnosti související s posuzováním shody, ale s posuzováním a ověřováním stálosti vlastností. Subjekt, který získal osvědčení o akreditaci, podává žádost o oznámení tzv. oznamujícímu orgánu v souladu s čl. 47 CPR, a pokud splňuje požadavky stanovené v čl. 43 CPR, stává se po oznámení Komisi a členským státům tzv. oznámeným subjektem. Články v CPR týkající se oznamujících orgánů a oznámených subjektů nabyly účinnosti již 24. 4. 2011, a to z důvodu, aby bylo dostatek času na přípravu činnosti oznámených subjektů před 1. 7. 2013, kdy nabude účinnosti celá CPR. Další podrobnosti viz také Zabezpečení procesu oznamování subjektů působících ve smyslu nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích.

Poznámka: V nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) se nyní uvádí na rozdíl od směrnice Rady 89/106/EHS místo termínu „notifikovaná osoba“ termín „oznámený subjekt“, místo termínu „notifikující orgán“ termín „oznamující orgán“.

Autorizace

Autorizace je pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků stanovené příslušným nařízením vlády k zákonu č. 22/1997 Sb. Tuto autorizaci pro činnost uděluje ve vymezeném rozsahu Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena doklady o akreditaci a doklady o splnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem a příslušnými nařízeními vlády. Rozsah pověření (autorizace) je věcně omezen nařízením vlády, pro které byla autorizace udělena, výrobkovými oblastmi, případně postupy posuzování shody.

Další podrobnosti jsou uvedeny na stránkách ÚNMZ v Zásadách pro autorizaci k činnostem při posuzování shody výrobků.

Autorizované osoby

Autorizovaná osoba je právnická osoba pověřená k činnostem při posuzování shody výrobků v rámci zákona č. 22/1997 Sb. Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a zajišťuje tyto činnosti v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaci (podrobnosti o rozsahu působností autorizovaných osob lze nalézt také databázi ÚNMZ).

Při posuzování shody u vybraných stavebních výrobků nařízení vlády č. 163/2002 Sb. (národní cesta) působí následující autorizované osoby, viz Informační portál ÚNMZ:

i Přehled a rozsah působnosti autorizovaných osob k nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

Poznámka. V rámci CPR působí při posuzování a ověřování stálosti vlastností oznámené subjekty.

Certifikát shody výrobku

(ES) certifikát shody (EC certificate of conformity) výrobku se používal do 30. 6. 2013 ve smyslu směrnice Rady 89/106/EHS (CPD) a v nařízení vlády č. 190/2002 Sb. Vydávala jej notifikovaná (autorizovaná) osoba u systémů posuzování shody 1 a 1+. Tento certifikát byl u těchto dvou systémů předpokladem pro vydání ES prohlášení o shodě.

Poznámka: Ve smyslu CPR se u systémů posuzování a ověřování stálosti vlastností 1 a 1+ vydává místo ES certifikátu shody výrobku tzv. osvědčení o stálosti vlastností výrobku.

Osvědčení o shodě řízení výroby

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (CPR) je od 1. 7. 2013 vydáváno osvědčení o shodě řízení výroby (the certificate of conformity of the factory production kontrol),, avšak pouze u systému 2+ , jelikož systém 2 byl v CPR vypuštěn.

Osvědčení o shodě řízení výroby se vydává pro každé jednotlivé místo výroby a pro každý typ výrobku. Při změně systému je třeba jej vydat znovu.

Poznámka: Ve smyslu směrnice Rady 89/106/EHS a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. vydávala do 30. 6. 2013 notifikovaná osoba u systémů 2, 2+ certifikát shody řízení výroby.

Osvědčení o stálosti vlastností výrobku

Osvědčení o stálosti vlastností (the certificate of constancy of performance of the product) se vztahuje k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) a vydává jej pro daný výrobek od 1. 7. 2013 oznámený subjekt, a to u systémů 1 a 1+.

Poznámka: Ve smyslu směrnice Rady 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. vydávala do 30.6. 2013 autorizovaná/notifikovaná osoba u systémů 1 a 1+ tzv. (ES) certifikát shody výrobku.

Distributor a jeho povinnosti

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 20, jde o fyzickou nebo právnickou osobu v dodavatelském řetězci kromě výrobce nebo dovozce, která dodává stavební výrobek na trh Unie.

Vzhledem k charakteru stavebních výrobků a obvyklým způsobům jejich distribuce (doprava, skladování, prodej) mohou být vlastnosti stavebních výrobků ovlivněny (nejčastěji negativně) činností dalších hospodářských subjektů v obchodním řetězci – tj. dovozci a distributory. Nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) proto stanoví v článku 14 s účinností od. 1. 7. 2013 specifické povinnosti také distributorům:

1. při dodávání stavebního výrobku na trh jednat s řádnou péčí, pokud jde o požadavky CPR

2. zajistit, aby výrobek nesl označení CE a byly k němu připojeny dokumenty požadované v CPR

3. zajistit, aby výrobek byl opatřen návody a bezpečnostními informacemi v úředních jazycích státu určení

4. zajistit, aby skladovací nebo přepravní podmínky neohrožovaly shodu výrobku s prohlášením o vlastnostech a jinými příslušnými ustanoveními CPR

5. uplatnit opatření k nápravě při zjištění, že výrobek není v souladu s prohlášením o vlastnostech, nebo ustanoveními CPR, případně jej stáhnout z trhu či z oběhu, informovat o tom orgány dozoru v členských státech, kam výrobek dodal na trh

6. uchovávat kopii prohlášení o vlastnostech po dobu 10 let od uvedení na trh

7. na žádost předávat orgánům dozoru dokumentaci a spolupracovat na odstranění rizik vyvolaných stavebními výrobky, které distribuoval

8. distributor je pro účely CPR (viz čl. 15) považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce, pokud uvádí na trh výrobek pod svým jménem či firmou nebo ochrannou známkou nebo upravuje stavební výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, že může být dotčena shoda s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech.

Dodání na trh

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 16, jde o dodání stavebního výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať již za úplatu nebo bezúplatně.

Dovozce a jeho povinnosti

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 21, jde o fyzickou nebo právnickou osobu usazenou v EU, která uvádí na trh EU stavební výrobek z třetí země (výrobek musí být v tomto případě opatřen jménem výrobce ze třetí země).

Poznámka: Směrnice Rady 89/106/EHS (CPD) stanovila v sektoru výroby a distribuce stavebních výrobků povinnosti pouze výrobci a ve velmi omezeném rozsahu jeho zplnomocněnému zástupci.

Vzhledem k charakteru stavebních výrobků a obvyklým způsobům jejich distribuce (doprava, skladování, prodej) mohou být vlastnosti stavebních výrobků ovlivněny (nejčastěji negativně) činností dalších hospodářských subjektů v obchodním řetězci – dovozci a distributory. nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) proto stanoví v článku 13 s účinností od. 1. 7. 2013 následující specifické povinnosti dovozcům:

1. uvádět na trh Unie pouze takové stavební výrobky, které jsou v souladu s požadavky CPR

2. zajistit, aby výrobce provedl posouzení a ověření stálosti vlastností uvedených v prohlášení o vlastnostech, vypracoval technickou dokumentaci a připojil označení CE

3. kde je to vhodné, provádět zkoušky výrobků uváděných nebo dodávaných na trh, provádět šetření, vést registr stížností a nevyhovujících výrobků a výrobků stažených z oběhu a informovat distributory o tomto monitoringu

4. zajistit, aby výrobek byl opatřen návody a bezpečnostními informacemi v úředních jazycích státu určení, kam výrobek dováží

5. uvádět své jméno či firmu, ochrannou známku a jedinou kontaktní adresu na výrobek, jeho obal nebo průvodní dokumenty

6. zajistit, aby skladovací nebo přepravní podmínky neohrožovaly shodu výrobku s prohlášením o vlastnostech a jinými příslušnými ustanoveními CPR

7. uplatnit opatření k nápravě při zjištění, že výrobek není v souladu s prohlášením o vlastnostech nebo ustanoveními CPR, případně jej stáhnout z trhu či z oběhu, informovat o tom orgány dozoru ve státech, kam výrobek dodal na trh

8. uchovávat kopii prohlášení o vlastnostech 10 let od uvedení výrobku na trh

9. na žádost předávat orgánům dozoru dokumentaci a spolupracovat na odstranění rizik vyvolaných stavebními výrobky, které dovezl

10.dovozce je pro účely CPR (viz čl. 15) považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce, pokud uvádí na trh výrobek pod svým jménem či firmou nebo ochrannou známkou nebo upravuje stavební výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, že může být dotčena shoda s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech

Eurokódy

Jsou to jednotné evropské normativní dokumenty pro navrhování pozemních a inženýrských staveb, které zahrnují všechny základní stavební materiály a sjednocují metodiku navrhování ve společných oblastech různých typů konstrukcí. Jsou určeny k prokázání shody v oblasti základního požadavku: č. 1 „Mechanická odolnost a stabilita“ včetně takových hledisek základního požadavku č. 4 „Bezpečnost při užívání“, které se týkají mechanické odolnosti a stability, a části základního požadavku č. 2 „Požární bezpečnost“.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:
i Eurokódy

Evropské technické posouzení (ETA)

Termín „evropské technické posouzení (ETA - European Technical Assessment)“ se vztahuje k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 13 a čl. 26 a lze je vydávat po 1. 7. 2013. Jde o dokument vydaný subjektem pro technické posuzování (TAB) na základě evropského dokumentu pro posuzování (EAD) a na žádost výrobce. Na jeho základě pak výrobce stavebního výrobku vypracuje prohlášení o vlastnostech a opatří výrobek označením CE. Jde o zdokumentované posouzení vlastností stavebního výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám v souladu s příslušným evropským dokumentem pro posuzování (EAD) a používá se u těch stavebních výrobků, na které se nevztahuje nebo plně nevztahuje harmonizovaná norma.

ETA obsahuje tyto informace:

- obecné informace o výrobci a typu výrobku,

- popis výrobku a jeho zamýšlené použití,

- vlastnosti výrobku a odkazy na metody použité pro jeho posouzení,

- použité systémy posouzení a ověření stálosti vlastností (AVCP),

- technické podrobnosti nezbytné pro provedení AVCP.

Podrobný obsah a struktura ETA je stanovena v Prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1062/2013 ze dne 30. října 2013 o formátu ETA k CPR ze dne 30. října 2013..

Podrobné informace lze nalézt v článku 26 nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR).

Poznámka: Ve vztahu ke zrušené směrnici Rady 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. se používal pro ETA termín evropské technické schválení. Na rozdíl od CPD musí být nově v rámci CPR před vydáním ETA vždy vydán evropský dokument pro posuzování (EAD). Vydání ETA bez ETAG cestou CUAP (uzavírání společných dohod o postupech posuzování shody bez mandátu od Komise ) není dle CPR přípustné.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:

i ETA - evropské technické posouzení podle CPR

Evropské technické schválení (ETA)

Evropské technické schválení (ETA - European Technical Approval) se vztahovalo ke směrnici Rady 89/106/EHS (CPD) a k nařízení vlády č. 190/2002 Sb. (viz § 4) a bylo jej možno vydávat do 30. 6. 2013. Šlo o dokument vydaný schvalovacím orgánem sdruženým v EOTA, a to na základě kladného technického posouzení vhodnosti výrobku k určenému použití založenému na splnění základních požadavků na stavby, pro něž byl výrobek použit. ETA se vydávalo na žádost výrobce pro výrobky, které se odchylovaly podstatně od harmonizovaných norem, nebo pro výrobky, pro které neexistovaly harmonizované normy. Evropské technické schválení musí být doloženo posouzením shody s řídícími pokyny pro ETA (ETAGs) nebo, pokud neexistují, s odkazem na základní požadavky a interpretační dokumenty, pokud jde o posouzení v rámci CUAP (Common Understanding of Assessment Procedure), což je uzavírání společných dohod o postupech posuzování shody bez mandátu od Komise schválením v EOTA a jsou vydávány ETA bez ETAG.

Od 1. 7.2013, kdy celá CPR včetně příslušných ustanovení k ETA nabyla účinnosti, se vydává tzv. evropské technické posouzení na základě EAD. Evropská technická schválení vydaná podle CPD do 30. 6. 2013 lze používat jako evropská technická posouzení podle CPR, a to po dobu jejich platnosti (viz také přechod CPD k CPR).

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:
i ETA - evropské technické schválení podle CPD

Evropská organizace pro technické schválení (EOTA) k CPD

Schvalovací orgány k vydávání ETA působily podle směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) od r. 1990 v Evropské organizaci pro technická schválení – EOTA (European Organisation for Technical Approvals), v rámci které se podílely na přípravě řídících pokynů pro ETA (ETAGs) na základě mandátů udělených Komisí EOTA pro ETAG a připravovaly postupy posuzování shody pro ETA bez řídících pokynů ETAG (ETA bez ETAG), kdy uzavíraly společné dohody o postupech posuzování shody bez mandátu od Komise (CUAP) a zpracovávaly technické zprávy EOTA k CPD (TR EOTA).

Poznámka: V rámci CPR nyní působí Evropská organizace pro technické posuzování (EOTA- – European Organisation for Technical Assessment) k CPR.

Evropský dokument pro posuzování (EAD)

Evropské dokumenty pro posuzování (European Assessment Documents - EADs) se vztahují k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 2 odst. 13 a čl. 19) a svým obsahem se podobají řídícím pokynům pro ETA (ETAGs) zpracovávaným v režimu nyní již zrušené směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD). EAD však patří spolu s harmonizovanými normami mezi harmonizované technické specifikace k CPD, na rozdíl od ETAGs, které v rámci CPD harmonizovanými specifikacemi nejsou, ale v praxi se jako harmonizované technické specifikace již začaly prosazovat.

Poznámka: Ve smyslu směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. jsou harmonizovanými technickými specifikacemi harmonizované normy a evropská technická schválení (ETA).

EAD se podle CPR vypracovává na žádost výrobce pro účely vydávání evropských technických posouzení (ETA) v podstatě za stejných podmínek jako v případě CPD a přijme se Evropskou organizací pro technické posuzování (EOTA). Plné náklady na vypracování a přijetí evropských dokumentů pro posuzování ponesou subjekty pro technické posuzování společně s OTAB. Postup pro přijetí EAD je uveden v příloze II k CPR.

EAD obsahuje tyto informace:

- obecné informace o předmětu a použití,

- seznam základních charakteristik odpovídajících zamýšlenému použití výrobků předpokládanému výrobcem a odsouhlasených mezi výrobcem a TAB,

- metody posuzování vlastností stavebního výrobku,

- odkaz na příslušné posouzení a ověření stálosti vlastností (AVCP),

- předpoklady pro posouzení vlastností, identifikaci stavebního výrobku,

- doporučené dokumenty jako jsou jiné EADs, normy, technické zprávy atd.

Na rozdíl od CPD musí být nově v rámci CPR před vydáním ETA vždy vydán evropský dokument pro posuzování (EAD). Vydání ETA bez ETAG cestou CUAP (uzavírání společných dohod o postupech posuzování shody bez mandátu od Komise ) není dle CPR přípustné. Další informace viz stránky ÚNMZ:

i Evropské technické posouzení (ETA) k CPR

ETAGs, které byly zveřejněny před 1. 7. 2013, se mohou po 1:7: 2013 používat jako EADs.

i Evropské dokumenty pro posuzování - EADs (řídicí pokyny ETAGs používané jako EADs)

Plná znění EADs budou k dispozici na příslušné webové stránce EOTA:

http://www.eota.eu/en-GB/content/etags-used-as-ead/26/

Harmonizované normy

Aktuální seznam všech současně platných harmonizovaných norem ke stavebním výrobkům označovaným CE s přiřazením odpovídajících mandátů CEN, rozhodnutí Komise, postupů posuzování a ověřování stálosti vlastností, s uvedením přechodného období (období souběžné existence) a rozsahem oznámených subjektů, viz databáze umístěná na Informačním portálu ÚNMZ:

i Databáze harmonizovaných norem ke stavebním výrobkům označovaným CE

i Přiřazení harmonizovaných norem ke skupinám výrobků (podle přílohy IV k CPR)

Podrobnosti viz také: Upřesnění k harmonizovaným normám

Harmonizované technické specifikace

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz také čl. 2 odst. 11, jsou harmonizovanými technickými specifikacemi od 1.7. 2013 harmonizované normy a evropské dokumenty pro posuzování (EAD).

Poznámka: Ve smyslu směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. byly do 30. 6. 2013 harmonizovanými technickými specifikacemi harmonizované normy a evropská technická schválení (ETA).

Hospodářský subjekt

Pod pojmem hospodářský subjekt se rozumí výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce.

Vzhledem k charakteru stavebních výrobků a obvyklým způsobům jejich distribuce (doprava, skladování, prodej) mohou být vlastnosti stavebních výrobků negativně ovlivněny činností dalších hospodářských subjektů v obchodním řetězci - dovozců a distributorů. Nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) proto stanoví v kapitole III specifické povinnosti nejen výrobcům a jejich zplnomocněným zástupcům, ale i dovozcům a distributorům.

Poznámka: Směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) stanovila v sektoru výroby a distribuce stavebních výrobků povinnosti pouze výrobci a ve velmi omezeném rozsahu jeho zplnomocněnému zástupci.

Interpretační dokumenty

Interpretační dokumenty (Interpretative documents – ID) byly vydány ke směrnici Rady 89/106/EHS (CPD) a jsou v nich podrobně rozpracovány základní požadavky na stavby (anglicky byly dokumenty publikovány ve sdělení Komise 94/C 62/01). Tyto základní požadavky jsou zde zaměřené na konečný výrobek, kterým je stavební objekt jako celek, a teprve od nich se odvozují požadavky na vlastní stavební výrobky a části staveb. Hlavním cílem interpretačních dokumentů je vytvoření vazby mezi základními požadavky a mandáty CEN a mandáty EOTA.

Vzhledem k tomu, že existuje již velké množství harmonizovaných technických specifikací vypracovaných v rámci CPD, ale použitelných i v rámci CPR, ztrácejí interpretační dokumenty postupně na významu.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:

i Základní požadavky podle CPD/CPR a interpretační dokumenty

Kontaktní místa pro výrobky

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz podrobně čl. 10 a 11, jsou kontaktní místa na výrobky (Contact Points) zřízena v každém členském státě podle článku 9 nařízení (ES) č. 764/2008 a jsou povinna bezúplatně informovat každého zájemce o národních požadavcích tohoto státu vztahujících se ke stavebním výrobkům a poskytovat informace o ustanoveních majících za cíl splnění základních požadavků na stavby ve vztahu k zamýšlenému použití každého stavebního výrobku. Kontaktní místa sdělují bezúplatně do 15 dnů informace o příslušných technických pravidlech na svém území, zda pro uvedení výrobku jsou stanovena speciální pravidla a jaká, informace o orgánech dohlížejících na dodržování těchto pravidel, informace o kontaktních místech jiných států aj. Kontaktní místa na výrobky by měla být schopna plnit svoji funkci tak, aby zabránila střetům zájmů, zejména pokud jde o postupy získávání označení CE. Podrobnosti viz:

i Kontaktní místa pro stavební výrobky s označením CE k CPR

Kusové výrobky

Stavební výrobky, na něž se vztahují harmonizované i neharmonizované technické specifikace a které jsou vyráběny jednotlivě nebo nesériově na zakázku na zvláštní objednávku a jsou zabudovány do jedné určité stavby.

Pro případ kusové výroby v rámci nařízení vlády č. 163/2002 Sb. je zaveden zjednodušený postup podle § 9.

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) bude možno od 1. 7. 2013 pro kusové výrobky používat podle čl. 5 odst. a) tzv. specifickou technickou dokumentaci.

Mandáty CEN

Mandát CEN je zakázka Evropské komise (popř. ve spolupráci s ESVO) u CEN/CENELEC (ve spolupráci s ESVO) pro vypracování harmonizovaných evropských norem. Upřesňuje všechny aspekty, které mají být brány podle Evropské komise a členských států v potaz těmito harmonizovanými normami. Informace o přípravě a struktuře mandátů v rámci CPD se zapojením CEN/TCs podává dokument BTS1N877Rev1. Mandáty uvádějí charakteristiky jednotlivých výrobků podle jejich účelu použití s přiřazením postupu prokazování shody na základě klasifikace (tam, kde je to vhodné) z hlediska reakce na oheň. Mandát definuje výrobek, určené použití výrobku, charakteristické vlastnosti výrobku, třídy nebo úrovně funkčních vlastností výrobku, pokud to vyžadují interpretační dokumenty nebo o tom rozhodl Stálý výbor pro stavebnictví a dále systém prokazování (posuzování) shody, který se musí použít. Horizontální mandáty zastřešují většinu vydaných mandátů vztahujících se k jednotlivým výrobkům. Komise EU neustále tyto mandáty prověřuje a jednotlivé členské státy mohou zasílat své připomínky.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:

i Přehled mandátů CEN/CENELEC ke směrnici Rady č. 89/106/EHS pro vypracování harmonizovaných norem stavebních výrobků

Mandáty EOTA

Mandáty EOTA udělovala v rámci CPD Komise Evropské organizaci pro technické schválení (EOTA) pro vypracování řídicích pokynů pro ETA (ETAGs), na základě kterých se zpracovává evropské technické schválení (ETA) k CPD. Mandáty EOTA stejně jako mandáty CEN uvádějí definice, charakteristické vlastnosti, třídy nebo úrovně funkčních vlastností výrobku, pokud to vyžadují interpretační dokumenty nebo o tom rozhodl Stálý výbor pro stavebnictví, a dále systém prokazování (posuzování) shody, který se musí použít.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:
i Přehled mandátů EOTA pro ETAG

Mezní úroveň

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz také čl. 2 odst. 8, jde o minimální nebo maximální úroveň vlastností základních charakteristik stavebního výrobku. Podrobnosti, které jsou obecně platné, lze nalézt v Pokynu E: „Úrovně a třídy ve směrnici o stavebních výrobcích“.

Mikropodnik

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz také čl. 2 odst. 27, jde o podnik definovaný v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. Jsou to podniky, které splňující současně 2 podmínky – mají maximálně 9 zaměstnanců a roční obrat do 2 mil. EUR.

Evropská organizace pro technické posuzování (EOTA)

Evropská organizace pro technické posuzování EOTA (European Organisation for Technical Assessment), viz www.eota.be , soustřeďuje všechny subjekty pro technické posuzování (TABs) určené členskými státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Země, které mají s EU dohodu o vzájemném uznávání, mohou být rovněž členem.

EOTA:

- vypracovává a přijímá evropské dokumenty pro posuzování (EADs),

- koordinuje žádosti o evropské technické posouzení (ETA) a koordinuje postup přijímání evropských dokumentů pro posuzování (EADs),

- podporuje sdílení nejlepší praxe mezi svými členy,

- těsně spolupracuje s Evropskou komisí, členskými státy, evropskými normalizačními organizacemi a představiteli výzkumu a stavebnictví,

- na svých webových stránkách zveřejňuje přijaté EADs a odkazy na ETAs.

Přehled všech TABs členských států EU jsou uvedeny v databázi NANDO.

Poznámka: Jde o obdobu EOTA v rámci směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD)

Označení CE

Označení CE (CE marking) ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz podrobně čl. 8 a 9, podléhá zásadám (včetně jeho grafické podoby) uvedeným v nařízení (ES) č. 765/2008 a připojí se k těm výrobkům, pro které výrobce vypracoval prohlášení o vlastnostech. Pokud nebylo vystaveno, nesmí se označení CE připojit. Označení CE potvrzuje, že informace připojené k výrobku byly získány ve shodě s požadavky CPR. Označení CE je jediným označením, které potvrzuje shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech ve vztahu k základním charakteristikám podle harmonizovaných norem nebo EAD a připojí se před uvedením výrobku na trh. Členský stát na svém území nebo v rámci své pravomoci nezakáže ani nebrání dodávání na trh nebo používání stavebních výrobků, které nesou označení CE, pokud vlastnosti uvedené v prohlášení o vlastnostech odpovídají požadavkům pro toto použití v členském státě. Může k němu být připojen piktogram nebo jakákoliv jiná značka zejména označující zvláštní riziko nebo použití.

Poznámka: Označení CE používané pro stavební výrobky má jiný význam, než označení CE pro výrobky určené přímému spotřebiteli, protože stavební výrobek může plnit bezpečnostní ukazatele stavby ve vztahu k základním požadavkům na stavby teprve poté, co byl na základě svých deklarovaných vlastností správně vybrán a následně správně zabudován do stavby. Z toho důvodu je důležité určit zamýšlené použití výrobku.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:

i Prohlášení o vlastnostech a náležitosti označení CE podle CPR

Oznámené subjekty

Oznámené subjekty (notified bodies) jsou v rámci nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) subjekty zajišťující činnosti při posuzování a ověřování stálosti vlastností. Podrobnosti viz kapitolu VII, čl. 39 až 55, které nabyly účinnosti již 24. 4. 2011, a to z důvodu, aby bylo dostatek času na přípravu činnosti oznámených subjektů před 1. 7. 2013, kdy nabude účinnosti CPR v celém rozsahu.

Poznámka: V CPR i v dokumentech nového legislativního rámce se nyní používají výrazy „oznamující orgány“ a „oznámené subjekty“ místo dřívějších výrazů „notifikující orgány“ a „notifikované osoby“.

Jde o právnickou osobu, která ve správním řízení vedeném ÚNMZ prokázala, že splnila požadavky čl. 43 CPR. Náležitosti žádosti o udělení oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu stanoví čl. 47 nařízení CPR.

Informace o oznámených subjektech jsou uváděny v databázi NANDO.

i Seznam českých oznámených subjektů a TABs k činnostem při posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků podle nařízení EP a Rady 305/2011 (CPR)

Podle funkce při zapojení do posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobku z hlediska jeho základních charakteristik se podle přílohy V k CPR rozlišují:

a) oznámené subjekty pro certifikaci (osvědčení) výrobku;
b) oznámené subjekty pro certifikaci (osvědčení) řízení výroby;
c) oznámené zkušební laboratoře.

Oznamující orgán

Oznamující orgán (notifying authorities) je v rámci nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) orgán, který určily členské státy a který je odpovědný za oznamování tzv. oznámených subjektů. Podrobnosti viz kapitolu VII, čl. 39 až 55, které nabyly účinnosti již 24. 4. 2011, a to z důvodu, aby bylo dostatek času na přípravu činnosti oznámených subjektů před 1. 7. 2013, kdy nabude účinnosti celá CPR. Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedocházelo ke střetu zájmů s oznámenými subjekty a musí být organizován a provozován tak, aby byla zaručena jeho způsobilost, objektivita a nestrannost jeho činnosti. V ČR je oznamujícím orgánem Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Pokyny a poziční dokumenty

Pokyny Stálého výboru pro stavebnictví (Guidance Paper A až M) se vztahovaly ke směrnici Rady č. 89/106/EHS (CPD). Zabývají se specifickými záležitostmi ve vztahu k provádění, praktickému uplatňování a používání CPD. Tyto pokyny nejsou právními výklady CPD. Nejsou právně závazné a žádným způsobem neupravují nebo nemění směrnici. Pokud obsahují postupy, nevylučuje to zpravidla jiné postupy, které mohou vyhovovat směrnici. Tyto pokyny se prozatím nemají rušit, a lze se na ně odkazovat jako na odsouhlasený návod, pokud nejsou v rozporu s CPR. Tyto pokyny a dokumenty se prozatím nemají rušit, zůstávají v archivaci, lze je brát jako podpůrný materiál a lze se na ně odkazovat jako na odsouhlasený návod, pokud nejsou v rozporu s CPR.

Skupina notifikovaných osob GNB-CPR (Skupina notifikovaných osob pro nařízení o stavebních výrobcích) vydává upřesňující pokyny (některé pokyny zpracovávané v rámci GNB-CPD zůstávají v platnosti):

i Pokyny a dokumenty NB- CPR

Počáteční inspekce ve výrobním závodě a řízení výroby

Počáteční inspekce v místě výroby a řízení výroby (initial inspection of the manufacturing plant and of factory production control) se provádí od 1. 7. 2013 jak ve smyslu kapitoly V nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (do 30. 6. 2013 se prováděla podle směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., a to u výrobků se systémem 1+, 1 a 2+). Musí být provedena po ustálení výrobního procesu a během provozu. Musí být posouzena dokumentace výrobního závodu a systému řízení výroby. Všechna posouzení a jejich výsledky musí být zdokumentovány v protokolu o počáteční inspekci.

Může ji provádět i inspekční orgán. Probíhá v souladu s harmonizovaným předpisem (viz např. příloha ZA harmonizované normy). Zodpovědnost nese oznámený subjekt.

Pokud systém řízení výroby zahrnuje více než jeden výrobek, výrobní linku, výrobní proces a je potvrzeno, že obecné požadavky při posuzování výrobku, výrobní linky nebo výrobního procesu jsou splněny, nemusí se posouzení obecných požadavků při posouzení systému řízení výroby pro jiný výrobek, výrobní linku nebo výrobní proces opakovat.

Jako vodítko lze využít v rámci CPD kontrolní dotazníky - checklists v pozičním dokumentu NB-CPD/AG/03/004r2 (anglicky) (česky).

Počáteční zkoušky typu (ITT)

Počáteční zkoušky typu výrobku (ITT- Initial type testing) byly prováděny v rámci postupů (systémů) prokazování (posuzování) shody podle směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., a to u systémů 1+, 1 a 3. Počáteční zkoušky typu výrobku platily pro daný a přesně definovaný typ výrobku. Při dalším vývoji výrobku bylo povinností výrobce zajistit další počáteční zkoušku typu.

Poznámka: Podle přílohy V k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 568/2014, kterým se mění příloha V CPR) se místo počáteční zkoušky typu výrobku provede posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ výrobku.

Při provádění počáteční zkoušky typu výrobku podle CPD i při posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ podle CPR se vychází z harmonizované technické specifikace, kde je popsáno, které zkoušky provádí notifikovaná osoba/oznámený subjekt, popřípadě které zkoušky provádí výrobce a přitom se ověřuje, zda výrobek vyhovuje této harmonizované technické specifikaci. Podrobně se počátečními zkouškami typu (ITT) u výrobce zabývá také Pokyn M: „Počáteční zkoušky typu a řízení výroby u výrobce“.

D a CPR

Posuzování a ověřování stálosti vlastností

Posuzování a ověřování stálosti vlastností (Assessment and Verification of Constancy of Performance - AVCP) se provádí ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) od 1. 7. 2013, kdy nabylo CPR účinnosti v celém rozsahu.

Popis systémů je uveden v příloze V k CPR. Dne 28.5. bylo v OJEU vyhlášeno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 568/2014 ze dne 18. února 2014, kterým se mění příloha V nařízení (EU) č. 305/2011, pokud jde o posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků. Toto nařízení vstupuje v platnost 20. dnem po vyhlášení v OJEU.

Systém 1+

Systém 1

Systém 2+

Systém 3

Systém 4

Jde o definovaný způsob, kterým výrobce posuzuje a ověřuje stálost vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků. Pokud se to u příslušného postupu (systému) požaduje, je třeba zajistit účast oznámeného subjektu. V příloze V k CPR je uvedeno pět systémů „posuzování a ověřování stálosti vlastností“ 1+, 1, 2+, 3 a 4 místo původních šesti systémů prokazování (posuzování) shody uvedených v CPD a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., jelikož systém 2 byl vypuštěn. Těchto pět systémů uvedených v CPR a CPD je prakticky identických a jsou i takto stejně označovány.

Komise stanoví vhodný systém (systémy) pro příslušný výrobek v mandátech pro harmonizované normy a v evropských dokumentech pro posuzování (EAD). Výrobce má možnost sám vybrat přísnější systém a použít jej pro marketingové účely. Vedle těchto standardních systémů zavádí Komise pro mikropodniky tzv. zjednodušené postupy při použití příslušné technické dokumentace a v případě kusových výrobků lze použít tzv. specifickou technickou dokumentaci (čl.2 odst. 15 a čl. 37 a 38 CPR).

Na žádost výrobce z technických, ekonomických nebo logistických důvodů mohou oznámené subjekty podle čl. 46 CPR rozhodnout o provedení zkoušek pro systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností 1+, 1, a 3 mimo vlastní nebo subdodavatelskou laboratoř.

Poznámka: Podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) se místo termínu „posuzování a ověřování stálosti vlastností“ používal termín „prokazování (posuzování) shody“.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ:

i Systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností podle CPR

Prohlášení o shodě (ES prohlášení o shodě)

ES prohlášení o shodě (EC declaration of conformity) je dokumentem ve smyslu CPD a §13 odst. 2 zákonu č. 22/1997 Sb., přičemž podrobnosti jsou uvedeny v příslušných nařízeních vlády.

ES prohlášení o shodě u stavebních výrobků označených CE se vztahovalo do 30. 6. 2013 k nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a ke směrnici Rady 89/106/EHS (CPD) (viz příloha III bod 4.3 ) a vydával je vždy výrobce, a to při posuzování shody podle systémů, tj. 1, 1+, 2, 2+, 3 nebo 4. Pokud se u příslušného systému požadovalo, je třeba pro prohlášení o shodě zajistit podklady od autorizované/notifikované osoby.

Prohlášení o shodě u vybraných stavebních výrobků k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. (náležitosti viz v § 13) vydává vždy výrobce nebo dovozce, a to při posuzování shody výrobku podle systémů uvedených v § 5, § 5a, § 6, § 7, § 8 nebo § 9, popř. pokud bylo vydáno na výrobek stavební technické osvědčení. Pokud se u příslušného systému požaduje, je třeba pro prohlášení o shodě zajistit podklady od autorizované osoby.

Poznámka: Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) se místo ES prohlášení o shodě od 1. 7. 2013 vydává prohlášení o vlastnostech.

Prohlášení o vlastnostech

Prohlášení o vlastnostech (Declaration of Performance - DoP) se vztahuje k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz podrobně čl. 4) a vypracovává jej výrobce v případě, že se na stavební výrobek vztahuje harmonizovaná evropská norma nebo je-li tento výrobek v souladu s evropským technickým posouzením (ETA). Vzor prohlášení o vlastnostech je uveden v příloze III k CPR. Vzor prohlášení o vlastnostech je uveden v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 574/2014. Podmínky týkající se zpřístupňování prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků na internetové stránce jsou popsány v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 157/2014.

i Prohlášení o vlastnostech a označení CE

Poznámka: Výrobci dle CPR vydávají prohlášení o vlastnostech na rozdíl od směrnice Rady 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kdy výrobci vydávali do 30. 6. 2013 tzv. „(ES) prohlášení o shodě“.

Prokazování (posuzování) shody

Prokazování shody (attestation of conformity) je termín vztahoval ke směrnici Rady č. 89/106/EHS (CPD). Jde o definovaný způsob, kterým výrobce prokazuje shodu vlastností výrobku se základními požadavky, a pokud je to u příslušného postupu (systému) požadováno, je třeba zajistit účast notifikované (autorizované) osoby. V nařízení vlády č. 190/2002 Sb. i v nařízení vlády č. 163/2002 Sb. je pro tuto činnost uveden výraz „posuzování shody“.

Postupy (systémy) prokazování (posuzování) shody u výrobků označovaných CE podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) popisovaly úkoly výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce a úkoly notifikované osoby. Existovalo 6 postupů, které byly podle CPD označovány jako systémy 1, 1+, 2, 2+, 3 a 4. V nařízení vlády č. 190/2002 Sb. byly tyto postupy popsány v § 5, odst. 1 pod písmeny a), b), f), e), d) a c) a byly s těmito systémy uvedenými v CPD shodné. Pro příslušný výrobek jsou vhodné systémy stanoveny již v mandátu CEN nebo mandátu EOTA a v rozhodnutí Komise. Stejné postupy posuzování shody jsou pak uvedeny i v příslušné harmonizované normě, popř. ETAG. Další informace jsou v Pokynu K: „Systémy prokazování shody a úloha a úkoly notifikovaných osob v oblasti působnosti směrnice o stavebních výrobcích“.

Postupy (systémy) posuzování shody u vybraných stavebních výrobků v rámci k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. jsou zde uvedeny v § 5, § 5a, § 6, § 7 nebo § 8. Pro případ kusové výroby je zaveden zjednodušený postup podle § 9. Ve smyslu §10 tohoto nařízení lze na základě žádosti výrobce nebo dovozce nahradit kterýkoliv ze základních postupů posuzování shody certifikací podle § 5. Uplatnění příslušného postupu je pro konkrétní stavební výrobek a jeho určení ve stavbě pevně stanoveno v posledním sloupci tabulek přílohy č. 2 k tomuto nařízení a řídí se příslušnými rozhodnutími Komise k CPD.

Poznámka: Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) se místo termínu „posuzování shody“ používá termín „ posuzování a ověřování stálosti vlastností“.

Další podrobnosti viz také Informační portál ÚNMZ (archiv):

i Systémy prokazování shody podle CPD

Prověřovací (auditní) zkoušky vzorků

Ve smyslu směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. byly prováděny v rámci systému prokazování shody 1+ tzv. auditní (kontrolní, dozorové, prověřovací) zkoušky vzorků (audit-testing of samples) odebraných výrobcem nebo notifikovanou osobou v místě výroby, na volném trhu nebo na staveništi. Výsledky těchto auditních zkoušek se porovnávají s deklarovanými ukazateli charakteristik výrobku, které byly stanoveny pro počáteční zkoušku typu. Je předložen protokol o zkouškách, kterým se potvrzuje, že zjištění jsou ve shodě s technickými specifikacemi, počáteční zkouškou typu a ustanoveními o řízení výroby a že výrobce i notifikované osoby provedly všechny náležitosti podle příslušného systému prokazování (posuzování) shody.

Ve smyslu nnařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) jsou tyto zkoušky také prováděné v rámci systému posuzování a ověřování stálosti vlastností 1+ (anglický výraz „audit-testing of samples“ je v CPR přeložen jako „prověřovací zkoušky“) Na rozdíl od CPD se však podle CPR provedou tyto zkoušky vzorků před uvedením výrobku na trh Unie. Výsledky prověřovacích zkoušek se porovnávají s deklarovanými ukazateli charakteristik výrobku, které byly stanoveny pro určení typu výrobku na základě zkoušek typu (CPR). Předkládá se protokol o zkouškách, kterým se potvrzuje, že zjištění jsou ve shodě s technickými specifikacemi, zkouškami typu a ustanoveními o řízení výroby a že výrobce i oznámené subjekty provedly všechny náležitosti podle příslušného systému posuzování a ověřování stálosti vlastností.

Průběžný dozor, posouzení a hodnocení řízení výroby

Do 30. 6. 2013 byl prováděn v rámci příslušných postupů (systémů) prokazování (posuzování) shody ve smyslu směrnice Rady č 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a od 1. 7. 2013 je také používán v rámci posuzování a ověřování stálosti vlastností ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) Provádí jej třetí strana (oznámený subjekt), a to u výrobků pod systémem 1, 1+, 2+. Frekvence je v pravomoci třetí strany, obvykle jednou ročně. Dozor nad systémem řízení výroby musí zahrnovat přezkoumání zkušebního plánu a výrobního procesu (procesů) pro každý výrobek, pro zjištění, zda byly od posledního posouzení nebo dozoru provedeny nějaké změny.

Přechod CPD k CPR

Nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) vstoupilo v platnost 24. 4. 2011 (dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU), kdy nabyly účinnosti články týkající se terminologie, ustavení Stálého výboru pro stavebnictví (SCC) a především subjektů pro technická posuzování a oznamujících orgánů a oznámených subjektů. Avšak účinnosti v celém rozsahu nabyla až k 1. 7 2013, kdy nabyly účinnosti i ostatní články a přílohy CPR. Do 30. června 2013 zůstala v platnosti směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a probíhalo přípravné období na CPR.

Pro splnění požadavků CPR týkající se oznamujících orgánů a oznámených subjektů jsou na stránkách ÚNMZ postupně uváděny informace v aktualitách zde. Vzhledem k tomu, že CPR vyžaduje přímou implementaci do právního řádu, bylo nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým byla směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) transponována do českého právního prostředí, s ukončením platnosti této směrnice k 30. červnu 2013 zrušeno, zatímco nařízení vlády č. 163/2002 Sb. týkající se vybraných stavebních výrobků (neharmonizovaná oblast) zůstalo v platnosti.

Stavební výrobky uvedené na trh v souladu se směrnicí Rady č. 89/106/EHS (CPD) (popř. nařízením vlády č. 190/2002 Sb.) před 1. 7. 2013 jsou považovány za vyhovující novému nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR). Výrobci mohou na základě posouzení (průkazu) shody, které bylo vydáno před 1. 7. 2013 podle CPD, učinit prohlášení o vlastnostech podle CPR. Pokyny pro evropské technické schválení (ETAGs), které byly zveřejněny před 1. 7. 2013, mohou být použity jako evropské dokumenty pro posuzování (EAD). Výrobci a dovozci mohou evropská technická schválení ETA vydaná před 1. 7. 2013 podle CPD použít jako evropská technická posouzení podle CPR, a to po dobu jejich platnosti.

Přechodné období (období souběžné existence) u harmonizované normy

Jde o souběžnou platnost národních a evropských norem, popřípadě souběžnou platnost dřívějších a nových verzí harmonizovaných norem. Jedná se o časově omezené období začínající datem účinnosti harmonizované evropské normy (platnost normy jako harmonizované) a končící datem, kdy je třeba ukončit platnost všech konfliktních technických předpisů. Tzn. při prvním zveřejnění harmonizované normy v Úředním věstníku EU se jedná o období, kdy lze pro účely označování CE vedle sebe používat národní technické specifikace i harmonizovanou normu. Po tomto datu lze používat pouze harmonizovanou normu. Nahrazuje-li se norma, která byla již dříve zveřejněna jako harmonizovaná, novou revizí, znamená to, že lze pro účely připojení označení CE po dobu souběžné platnosti používat obě verze normy, starou i novou. Po skončení období souběžné platnosti lze používat pouze normu novou. K normám dosud nezveřejněným v OJEU (dosud neharmonizovaným) se toto období nevztahuje.

Začátek a konec přechodného období je k příslušné harmonizované normě zveřejňován v Úředním věstníku EU. Toto období může být různě dlouhé, např. 1 rok, 21 měsíců, 2 roky. Podrobnosti viz též Pokyn J: „Přechodné režimy v rámci směrnice o stavebních výrobcích“.

Aktuální seznam všech současně platných harmonizovaných norem ke stavebním výrobkům označovaných CE s přiřazením odpovídajících mandátů CEN, rozhodnutí Komise, postupů posuzování a ověřování stálosti vlastností a s uvedením přechodného období (období souběžné platnosti) a rozsahem oznámených subjektů, viz Informační portál ÚNMZ:

i Přehled harmonizovaných norem k CPR

i Přiřazení harmonizovaných norem ke skupinám výrobků (podle přílohy IV k CPR)

Příslušná technická dokumentace

Příslušnou technickou dokumentaci (Appropriate Technical Documentation - ATD) lze použít v rámci zjednodušených postupů podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 36, jehož účinnost je od 1. 7. 2013. Jde o opatření kdy výrobce může při posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ výrobku nahradit zkoušky typu výrobku nebo výpočty pro typ výrobku příslušnou technickou dokumentací. Pokud však jde o systém 1 a 1+, musí být příslušná technická dokumentace ověřena oznámeným subjektem.

Příslušnou technickou dokumentaci lze požít v některé ze tří následujících skutečností:

1. Ohledně jedné nebo několika základních charakteristik stavebního výrobku lze považovat výrobek za dosahující určité úrovně nebo třídy vlastností výrobku bez zkoušek nebo výpočtů (Without Testing or Calculation - WT), nebo bez dalších zkoušek nebo výpočtů (Without Further Testing or Calculation - WFT), v souladu s podmínkami stanovenými v příslušné harmonizované technické specifikaci nebo v rozhodnutí Komise.

2. Stavební výrobek pokrytý harmonizovanou normou (nikoliv ETA) odpovídá typu jiného stavebního výrobku jiného výrobce, který již byl vyzkoušen v souladu s příslušnou harmonizovanou normou. Na základě výsledků těchto testů smí výrobce vydat prohlášení o vlastnostech.

3. Stavební výrobek je systémem sestávajícím z částí, které výrobce montuje podle poskytnutých návodů. Jestliže dodavatel systému nebo součástí provedl jejich testy, smí výrobce vydat prohlášení o vlastnostech na základě výsledků těchto testů.

Vlastník výsledků testů uvedených v bodě 2 a 3 však musí s jejich využitím souhlasit a je zodpovědný za jejich přesnost, spolehlivost a stabilitu.

Rozhodnutí Komise k CPD

Rozhodnutí Komise jsou předpisy Evropské komise, které nemusejí být převáděny do národního práva, protože platí pouze pro státy, instituce a jednotlivce, kterým jsou určeny. Většina rozhodnutí Komise ke směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) uvádí postupy prokazování shody stavebních výrobků patřících do konkrétní skupiny v závislosti na jejich určeném použití a třídách reakce na oheň, popřípadě dalších třídách nebo úrovních týkajících se základních požadavků. Další typy rozhodnutí Komise jsou horizontálního charakteru a týkají se oblastí společných pro všechny výrobky spadající pod CPD, např. rozhodnutí Komise o požárně technických vlastnostech, atd.

Rozhodnutí Komise k CPD o postupech prokazování shody pro jednotlivé stavební výrobky jsou podkladem k udělení mandátu CEN orgánům CEN/CENELEC pro vypracování harmonizovaných norem nebo mandátů EOTA organizaci EOTA pro vypracování řídících pokynů pro ETA.

V rozhodnutích Komise se uvádějí systémy prokazování shody jednotlivých skupin stavebních výrobků.

Tato rozhodnutí Komise se neruší, budou postupně revidovány v rámci CPR, zůstávají v archivaci a lze se na ně odkazovat.

Přehled a znění všech rozhodnutí Komise k CPD v českém jazyce viz Informační portál ÚNMZ:

i Rozhodnutí komise k CPD

Řídící pokyny pro ETA (ETAGs)

V rámci zpracování evropského technického schválení (ETA) podle směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. se používaly tzv. řídící pokyny pro evropská technická schválení (ETAGs). Byly vypracovány Evropskou organizací pro technická schválení (EOTA) na základě mandátů Komise pro EOTA a projednávány ve Stálém výboru pro stavebnictví. ETAGs stanoví rozsah a způsob hodnocení specifických charakteristik výrobku a požadavků na výrobek nebo skupinu výrobků. Obsahují ve vztahu k danému výrobku/sestavě zejména rozsah působnosti, terminologii, návod k posuzování vhodnosti k použití, specifikaci šesti základních požadavků, hlediska trvanlivosti, použitelnosti a identifikace, posuzování a hodnocení vhodnosti k použití, předpoklady a doporučení, podle nichž se posuzuje vhodnost k použití, prokazování a hodnocení shody, obsah ETA atd. Tyto řídící pokyny musí být dodrženy při zpracování evropského technického schválení schvalovacím orgánem.

Poznámka: Podle CPR se od 1. 7.2013 místo ETAG zpracovává tzv. evropský dokument pro posuzování (EAD), který se vypracuje na žádost výrobce v podstatě za stejných podmínek, jako v případě CPD, a přijme Evropskou organizací pro technické posuzování. Na rozdíl od CPD musí být nově v rámci CPR před vydáním ETA vždy vydán evropský dokument pro posuzování (EAD). Vydání ETA bez ETAG cestou CUAP (uzavírání společných dohod o postupech posuzování shody bez mandátu od Komise ) není dle CPR přípustné. Souběžná platnost ETAGs a EADs byla do 30. 6. 2013. ETAGs, které byly zveřejněny do 30. 6. 2013, se mohou používat jako EADs.

Další podrobnosti včetně přehledu a znění ETAGs viz Informační portál ÚNMZ:

i Evropské dokumenty pro posuzování – EAD (řídící pokyny ETAG používané jako EAD k CPR)

Řízení výroby

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 26, (stejně jako do 30.6.2013 podle přílohy III ke směrnici Rady č. 89/106/EHS (CPD a nařízení vlády č. 190/2002 Sb.) jde o stálé vnitřní řízení výroby prováděné výrobcem (Faktory Production Control - FPC) v místě výroby, v jehož rámci musí být všechny údaje, požadavky a opatření systematicky dokumentovány formou písemných postupů a instrukcí. Dokumentace musí zajistit jednoznačné vymezení odpovědností pro zabezpečení výroby v dané oblasti a umožnit dosažení a udržení požadovaných vlastností výrobků a účinnosti prověřovaného systému řízení výroby, v němž je příslušný výrobek zhotovován.

Hlavními aspekty systému řízení výroby jsou kontrola vstupních surovin, kontrola výroby, kalibrace zkušebních přístrojů, zkoušení hotových výrobků (přímé zkoušení podle příslušných zkušebních metod nebo nepřímé hodnocení, kdy se jedna vlastnost posuzuje prostřednictvím druhé vlastnosti, pokud je mezi těmito dvěma vlastnostmi známý vztah), sledovatelnost. Výrobce je odpovědný za organizaci efektivního zavedení systému řízení výroby.

Ve smyslu k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. je systém řízení výroby označován zkratkou SŘV a je popsán v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

Sdílené a kaskádové zkoušky typu

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) může výrobce od 1. 7. 2013 využít výsledky posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ výrobku u získané někým jiným jako podklad pro vlastní prohlášení o vlastnostech týkající se výrobku, který je vyroben podle stejného návrhu (např. stejné rozměry) a ze stejných surovin, složek a stejnými výrobními metodami za předpokladu, že je známo, že výsledky jsou platné pro výrobky se stejnými základními charakteristikami, ke kterým se vztahují vlastnosti výrobku. Strana, která provedla stanovení příslušného typu výrobku nebo si ho nechala provést, musí jasně souhlasit s předáním výsledků. Výrobce využívající výsledky jiné strany přijímá odpovědnost za výrobek s deklarovanými vlastnostmi a zajišťuje, že výrobek má stejné vlastnosti vztahující se k charakteristikám, které měl výrobek u něhož bylo provedeno stanovení typu výrobku a že nejsou významné rozdíly ve výrobním zařízení a systému řízení výroby v porovnání s výrobkem, u něhož byl stanoven typ výrobku. Musí mít k dispozici kopii protokolu o stanovení typu výrobku, který obsahuje také informaci nezbytnou pro ověření, že výrobek je vyroben podle stejného návrhu a ze stejných surovin a součástí a stejnými výrobními metodami.

Také ve smyslu směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) bylo možno při provádění počátečních zkoušek typu (ITT) použít sdílených a kaskádových zkoušek typu. Principy týkající se použití sdílených (kaskádových) počátečních zkoušek typu jsou zpracovány v pozičním dokumentu NB-CPD/AG/06/007.

Sestava

Sestavou se ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 2 rozumí stavební výrobek uvedený na trh jedním výrobcem sestávající alespoň ze dvou samostatných součástí, které je třeba pro zabudování do stavby sestavit.

Podrobnosti jsou uvedeny v Pokynu C: „Význam termínů sestavy a systémy v oblasti působnosti směrnice o stavebních výrobcích“

Schvalovací orgány (osoby, subjekty) k vydávání ETA

Schvalovací orgány k vydávání ETA (approval bodies) byly pověřeny k vydávání evropského technického schválení (ETA) podle článku 10 směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. Podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb. musely být schvalovací autorizované osoby zároveň notifikovanými osobami.

Schvalovací orgány se sdružily a založily Evropskou organizaci pro technická schválení - EOTA.

Poznámka: Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) byly obdobně zřízeny pro vydávání evropského technického posouzení tzv. subjekty pro technické posuzování (TABs), které se sdružily do Evropské organizace pro technické posuzování - EOTA.

Skupiny výrobků

V příloze IV k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) jsou výrobky seřazeny podle skupin výrobků.

Podle těchto skupin výrobků by měly být uděleny rozsahy působností pro oznámené subjekty i subjekty pro technické posuzování (TABs).

Přehledy skupin stavebních výrobků podle přílohy IV k CPR s přiřazením harmonizovaných norem, viz databáze Informačního portálu ÚNMZ:

i Přiřazení harmonizovaných norem ke skupinám výrobků podle přílohy IV k CPR

Specifická technická dokumentace

Specifická technická dokumentace (Specific Technical Documentation - STD) se vztahuje k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 2 odst. 15 a čl. 37 a 38), jejichž účinnost je od 1. 7. 2013 a lze ji použít v rámci zjednodušených postupů u mikropodniků a u kusových výrobků.

V případě mikropodniků lze podle čl. 37 CPR u stavebních výrobků, na něž se vztahuje harmonizovaná norma, nahradit posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ pro příslušné systémy 3 a 4 využitím metod, které se liší od těch, jež jsou uvedeny v příslušné harmonizované normě. Tito výrobci mohou rovněž přistupovat ke stavebním výrobkům, na něž se vztahuje systém 3, podle ustanovení pro systém 4.

Specifickou technickou dokumentaci lze použít podle také čl. 38 CPR pro stavební výrobky, na něž se vztahují harmonizované normy, a které jsou vyráběny jednotlivě nebo nesériově na zakázku na zvláštní objednávku (viz kusové výrobky) a zabudovány do jedné určité stavby.

Stálý výbor pro stavebnictví

Podle směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD), viz čl. 19, byl zřízen tzv. „Stálý výbor pro stavebnictví“, (SCC- Standing Committee on Construction), aby prověřoval všechny otázky, které mohou vzniknout při plnění a praktické aplikace CPD.

Také podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 64, jehož účinnost je od 24. 4. 2011) je nyní Komisi nápomocen Stálý výbor ve stavebnictví v rámci CPR, kdy členské státy zajistí, aby členové výboru Stálého výboru pro stavebnictví byli schopni vykonávat své úkoly tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, zejména pokud jde o postupy získávání označení CE.

Stálý výbor tvoří zástupci jmenovaní členskými státy. Tito zástupci mohou být doprovázeni experty. Za českou republiku zde působí Ing. Alena Šimková, ÚNMZ. Výboru předsedá zástupce Komise. Každý členský stát je povinen oznámit složení delegace do Stálého výboru (maximálně dva zástupci, z nichž jeden (vedoucí delegace) je vybaven hlasovacím právem. Vedoucí delegace může se souhlasem komise v případě potřeby k jednání výboru přizvat příslušné experty. Oba výbory v rámci CPR i CPD nyní zasedají současně.

Posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) provádí výrobce nebo oznámený subjekt od 1. 7. 2013, kdy nabylo CPR účinnosti v celém rozsahu, v rámci posuzování a ověřování stálosti vlastností na základě zkoušky (včetně odběru vzorků), výpočtu, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku. Platí jen pro daný a přesně definovaný typ výrobku. Při dalším vývoji výrobku je povinností výrobce zajistit další posouzení.

Poznámka: Místo termínu „určení typu výrobku na základě zkoušek typu“ uvedeném v CPR se používá ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 568/2014, kterým se mění příloha V CPR, termín „posouzení vlastností stavebního výrobku provedené na základě zkoušky (včetně odběru vzorků), výpočtu, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku“, které platí pro daný typ výrobku

Stavba

Stavbou se ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) rozumí pozemní a inženýrské stavby.

Stavební technické osvědčení

Stavební výrobky, které patří do režimu nařízení vlády č. 163/2002 Sb., pro které však neexistují určené české technické normy nebo výrobek této normě neodpovídá, popřípadě pokud takové normy nebo technické předpisy nekonkretizují z hlediska určeného použití výrobku základní požadavky (viz § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.), vydává autorizovaná osoba tzv. „stavební technické osvědčení“ (podle § 3 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.).

Stavební výrobek

Stavebním výrobkem se ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 2 odst. 1) rozumí výrobek nebo sestava, které jsou vyrobeny a uvedeny na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části a jejichž vlastnosti ovlivňují vlastnost stavby s ohledem na základní požadavky na stavby. Trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku je stavební prací.

Poznámka: Definice stavebního výrobku podle směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) byla: „Každý výrobek vyrobený pro trvalé zabudování do staveb zahrnujících pozemní a inženýrské stavby.Trvalé zabudování je vymezeno v interpretačních dokumentech, kterými se podle CPD konkretizují základní požadavky, interpretační dokumenty však v CPR nejsou zmíněny.

Stažení z oběhu

Stažením z oběhu se ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 2 odst. 24) se rozumí opatření, jehož cílem je navrácení stavebního výrobku, který byl již dodán konečnému uživateli.

Stažení z trhu

Stažením z trhu se ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 2 odst. 23) rozumí opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl stavební výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh.

Subjekty pro technické posuzování (TABs) k CPR

Subjekty pro technické posuzování (TABs -Technical Assessment Bodies) jsou ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) subjekty oprávněné provádět úkoly třetích stran (viz čl. 29 až 35) pro vydávání evropských technických posouzení (ETAs).

Členské země budou nominovat TABs, které se musí podrobovat pravidelným hodnocením v těch skupinách stavebních výrobků, pro které byly určeny (seznam skupin viz přílohu IV k CPR).

Pověřovacím orgánem v ČR je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které může pověřit právnickou osobu výkonem činností subjektu pro technické posuzování (TAB) na základě její žádosti, pokud prokázala, že splnila požadavky čl. 30 a tabulky 2 přílohy III k CPR.

Subjekty pro technické posuzování všech členských států EU jsou zveřejňovány v databázi NANDO:

Subjekty pro technické posuzování založily podle čl. 31 CPR Evropskou organizaci pro technické posuzování (EOTA), která koordinuje používání procesních pravidel a vypracovává a přijímá evropské dokumenty pro posuzování (EADs).

Poznámka: Jde o obdobu schvalovacích orgánů k vydávání ETA, které do 30.6.2013 fungovaly v rámci směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD).

Technická dokumentace

Technická dokumentace musí být pořízena v takovém rozsahu, aby umožňovala posuzování shody výrobku s technickými požadavky obsaženými v normách a technických normách. Technická dokumentace s přihlédnutím k charakteru výrobku většinou obsahuje

· podrobný popis výrobku a vymezení způsobu jeho použití ve stavbě;

· u dovážených výrobků identifikační údaje o jejich výrobci;

· odkaz na harmonizované normy, určené normy, technické předpisy, které budou využity pro posuzování shody před uvedením výrobku na trh;

· projektové a výrobní výkresy výrobku, popřípadě jinou dokumentaci konkretizující vlastnosti výrobku vzhledem k jeho použití, technologický postup pro jeho výrobu a pro použití ve stavbě, údaje o technických vlastnostech výrobku vztahující se k základním požadavkům;

· popisy a vysvětlení nezbytné ke srozumitelnosti výkresů a funkce výrobku, návody k použití ve stavbě a případná upozornění; upozornění na nebezpečí nebo omezení použitelnosti a návody k bezpečnému použití musí být v českém jazyce;

· výsledky návrhových a konstrukčních výpočtů a výsledky případně provedených zkoušek;

· zkušební protokoly, popřípadě certifikáty, pokud byly před posuzováním shody vydány;

· popis systému řízení výroby.

Technické požadavky na výrobek

Jsou definovány v zákonu č. 22/1997 Sb. viz § 2 h) následovně:

1) technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků;

2) jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu.

Technický návod

Je považován za technický dokument vypracovaný pro stavební výrobky uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Účelem dokumentu je zajistit jednotný postup autorizovaných osob (AO) při posuzování shody. Návody jsou registrovány a archivovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který dohlíží na jejich průběžnou aktualizaci, a to v souladu s probíhajícími změnami na úseku technické normalizace a nových poznatků vědy a techniky

Pro jednotlivé skupiny výrobků uvedené v příloze č. 2 knařízení vlády č. 163/2002 Sb. jsou vypracovávány tzv. „technické návody“, jejichž aktualizovaný seznam, včetně znění, je uveden na: http://www.tzus.cz/.

Na Informačním portálu ÚNMZ lze nalézt stanovené výrobky rozdělené do 12 položek podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. s přiřazením plných znění odpovídajících technických návodů, postupů posuzování shody, působností AO a harmonizovaných norem přecházejících do působnosti NV 190/2002 Sb. následovně:

i 1 Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb

i 2 Stavební výrobky pro zděné stavby

i 3 Stavební výrobky ze dřeva a dřevěné konstrukce

i 4 Stavební výrobky pro kovové konstrukce

i 5 Ochranné tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla

i 6 Stavební výrobky ze skla

i 7 Stavební výrobky pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů

i 8 Stavební výrobky pro otvorové výplně

i 9 Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení

i 10 Technická zařízení staveb

i 11 Stavební výrobky pro vnitřní a vnější povrchové úpravy stěn, stropů, podlah

i 12 Stavební výrobky pro hygienická zařízení a ostatní speciální výrobky

Technické zprávy EOTA

Technické zprávy EOTA byly zpracovávány pro podporu dokumentů ETAG v rámci směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) a mohly být být také aplikovány pro společné dohody členů EOTA a Evropské komise o postupu posuzování shody (CUAP - Common Understanding of Assessment Procedure) a dále pro EOTA srovnávací dokumenty nebo technická schválení podle toho, na co se odkazovaly. Technické zprávy EOTA uvádějí podrobnosti některých obecně známých a existujících poznatků a zkušeností schvalovacích orgánů a lze je využívat i v rámci CPR.

Tyto technické zprávy se neruší a mohou být používány v rámci CPR, pokud nejsou v rozporu s některými ustanoveními.

Přehledy technických zpráv EOTA viz Informační portál ÚNMZ:

i Technické zprávy EOTA k CPD (EOTA TR)

Třída

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 7, jde o rozmezí úrovní vlastností stavebního výrobku, ohraničené minimální a maximální hodnotou.

Podrobnosti, které jsou obecně platné, lze nalézt v Pokynu E: „Třídy a úrovně ve směrnici o stavebních výrobcích“.

Typ výrobku

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 9, jde o soubor reprezentativních úrovní nebo tříd vlastností stavebního výrobku ve vztahu k základním charakteristikám tohoto výrobku vyrobeného za použití dané kombinace surovin nebo jiných prvků daným výrobním postupem. V rámci posuzováni a ověřování stálosti vlastností se provádí tzv. posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ.

Určené normy

Podle § 4a zákona č. 22/1997 Sb. může pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen "určené normy"). Česká technická norma se stává určenou normou až po jejím zveřejnění ve Věstníku ÚNMZ.

Určené české technické normy v rámci tohoto zákona byly zveřejněny k nařízení vlády č. 163/2002 Sb., týkajícího se vybraných stavebních výrobků, pro které neexistují harmonizované technické specifikace.

Přehledy určených norem viz Informační portál ÚNMZ:

i Aktualizovaný seznam a znění určených českých technických norem k nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

Poznámka: Pro stavební výrobky, pro které neexistují ani harmonizované technické specifikace ani určené ČSN nebo výrobek této normě neodpovídá, popřípadě pokud takové normy nebo technické předpisy nekonkretizují z hlediska určeného použití výrobku základní požadavky (viz § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.), vydává autorizovaná osoba tzv. stavební technické osvědčení (podle § 3 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.).

Úroveň

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 6, jde o výsledek posouzení vlastností stavebního výrobku z hlediska jeho základních charakteristik vyjádřených číselnou hodnotou.

Podrobnosti, které jsou obecně platné, lze nalézt v Pokynu E: „Úrovně a třídy ve směrnici o stavebních výrobcích“.

Uvedení na trh

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 17, jde o první dodání stavebního výrobku na trh Unie.

Poznámka: Podle výše zveřejněného právního výkladu Evropské Komise, který je shrnut v "častých otázkách a odpovědích“ zde je třeba chápat, že „uvedení na trh“ (viz otázka č. 4), které je v CPR definováno jako první dodání stavebního výrobku na trh EU, znamená první vstup každého jednotlivého kusu výrobku nebo šarže na trh individuálně. Není to tedy jednorázový akt vztahující se k prvnímu uvedení typu výrobku na trh, ale vztahuje se ke každému jednotlivému výrobku (např. každé okno, každý balík). Prvním dodáním výrobku na trh (tedy uvedením na trh) je myšlen okamžik, kdy je výrobek předán ze stádia výroby někomu dalšímu, např. distributorovi. Není tím myšleno dodání na trh prvního kusu stejného druhu výrobku. Druhé a případně další dodání výrobku na trh je dodání např. od distributora dalšímu distributorovi, nebo spotřebiteli, a nikoliv dodání druhého a dalších kusů stejného druhu výrobku na trh.

Vlastnosti stavebního výrobku

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 5, jde o vlastnosti související s příslušnými základními charakteristikami vyjádřené úrovní, třídou nebo popisem.

Výrobce a jeho povinnosti

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 19, je výrobcem fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem či firmou nebo ochrannou známkou stavební výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit (i výrobek z Číny se stává mým výrobkem, opatřím-li jej svým jménem, logem nebo adresou)

Povinnosti výrobce ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 11, účinnost od 1. 7. 2013):

1. Vypracovat prohlášení o vlastnostech a opatřit výrobek označením CE.

2. Sestavit technickou dokumentaci jako základ pro vydání prohlášení o vlastnostech a uchovávat ji 10 let od uvedení stavebního výrobku na trh.

3. Zajistit, aby sériová výroba zachovala stálost vlastností uvedených v prohlášení o vlastnostech. Zohlednit změny v typu výrobku a harmonizovaných specifikacích.

4. Tam, kde je to vhodné, provádět zkoušky výrobků uváděných nebo dodávaných na trh, provádět šetření, vést registr stížností a nevyhovujících výrobků a výrobků stažených z oběhu a informovat distributory o tomto monitoringu.

5. Označovat výrobky typem, sériovým číslem nebo jiným kódem umožňujícím identifikovatelnost. Není-li to možné na výrobku, použít značení na obalu nebo v průvodních dokumentech.

6. Uvádět na výrobek své jméno, firmu nebo ochrannou známku a jedinečnou a funkční kontaktní adresu.

7. Opatřit výrobek návody a bezpečnostními informacemi v jazyce určeném dotčeným členským státem, kterému uživatelé snadno rozumějí.

8. Výrobci, kteří zjistí, že jejich stavební výrobek není ve shodě s prohlášením o vlastnostech nebo s jinými požadavky CPR, přijmou okamžitě nezbytná opatření k nápravě k uvedení stavebního výrobku ve shodu, nebo jej stáhnou z trhu, případně z oběhu. Představuje-li výrobek navíc nějaké riziko, informují příslušné autority ve státech určení o riziku a provedených opatřeních.

9. Předat příslušným orgánům dozoru na základě odůvodněné žádosti informace a dokumenty nezbytné k prokázání shody stavebního výrobku s prohlášením o vlastnostech a s dalšími požadavky CPR.

10. Na žádost orgánů dozoru s nimi spolupracovat při všech činnostech směřujících k vyloučení rizik vyvolaných stavebními výrobky, které uvedli na trh.

Základní charakteristiky

Základní charakteristiky stavebního výrobku jsou podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 4, ty charakteristiky, které se vztahují k základním požadavkům na stavby (basic work requirements), jsou stanoveny v harmonizovaných technických specifikacích a v prohlášení o vlastnostech.

Základní požadavky na stavby

Základní požadavky na stavby jsou zaměřené na konečný výrobek, kterým je stavební objekt jako celek, a teprve od nich se odvozují požadavky na vlastní stavební výrobky a části staveb. Základní technické charakteristiky stavebního výrobku mají vliv na základní požadavky na stavby. Základní požadavky na stavby jsou uvedeny v podobě cílů vždy v příloze I, a to u všech relevantních právních předpisů (nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), dříve ve směrnici Rady č. 89/106/EHS (CPD), v nařízení vlády č. 190/2002 Sb. i v nařízení vlády č. 163/2002 Sb.). Z těchto požadavků lze uplatnit jeden, několik nebo všechny a musí být dodržovány během ekonomicky přiměřené životnosti. Základní požadavky představují základ pro přípravu mandátů CEN a mandátů EOTA a harmonizovaných technických specifikací.

Poznámka 1: V CPR jsou nyní základní požadavky označeny jako „basic works requirements“ – BWR, zatímco v CPD byly označeny jako „essential requirements“ - ER.

V rámci zrušené CPD a zrušeného nařízení vlády č. 190/2002 Sb. i v nařízení vlády č. 163/2002 Sb. (stejně jako ve zrušené CPD a zrušeném nařízení vlády č. 190/2002 Sb.) existuje šest základních požadavků, které jsou podrobně rozpracovány v interpretačních dokumentech k CPD. V CPR je oproti CPD uveden navíc základní požadavek č. 7 - Udržitelné využívání přírodních zdrojů, jehož účinnost je od 1. 7. 2013.

Podrobné informace ke všem sedmi základním požadavkům viz Informační portál ÚNMZ:

i Základní požadavek č. 1 - Mechanická odolnost a stabilita

i Základní požadavek č. 2 - Požární bezpečnost

i Základní požadavek č. 3 - Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

i Základní požadavek č. 4 - Bezpečnost a přístupnost při užívání

i Základní požadavek č. 5 - Ochrana proti hluku

i Základní požadavek č. 6 - Úspora energie a ochrana tepla

i Základní požadavek č. 7 - Udržitelné využívání přírodních zdrojů

Poznámka 2: Obecně se u výrobků (na rozdíl od stavebních výrobků) základními požadavky rozumí technické požadavky na výrobky, jejichž splnění je předpokladem minimální dostatečné bezpečnosti výrobku. Jsou definovány v evropských směrnicích nového přístupu vztahujících se k dané oblasti výrobků a implementovány do národních předpisů členských států EU. Splnění základních požadavků je rozhodujícím aspektem všech postupů posuzování shody. Nejčastějším způsobem prokázání shody se základními požadavky je shoda s harmonizovanou technickou specifikací.

Zamýšlené použití

Ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 14 se rozumí zamýšleným použitím stavebního výrobku to, co je vymezeno v příslušné harmonizované technické specifikaci.

Zjednodušené postupy posuzování a ověřování stálosti vlastností

Pro malé a střední podniky a především pro mikropodniky (maximálně 9 zaměstnanců a roční obrat do 2 mil. EUR) jsou v nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 36 až 38 a kapitolu VI, definovány zjednodušené postupy, kdy:

a) výrobce smí místo posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ použít tzv. příslušnou technickou dokumentaci;

b) mikropodniky a výrobci vyrábějící kusové výrobky (na zakázku nebo nesériově) smí místo posouzení vlastností stavebních výrobků pro daný typ použít tzv. specifickou technickou dokumentací.

Zplnomocněný zástupce a jeho povinnosti

Fyzická nebo právnická osoba usazená v EU (autorizovaný reprezentant), která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů, viz čl. 2 odst. 22 CPR

Směrnice Rady č. 89/106/EHS (CPD) stanovila v sektoru výroby a distribuce stavebních výrobků povinnosti pouze výrobci a ve velmi omezeném rozsahu jeho zplnomocněnému zástupci.

nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 12 s účinností k 1. 7. 2013, stanoví následující povinnosti

Výrobce může písemně pověřit svého zplnomocněného zástupce, aby za něj vykonával úkoly stanovené v plné moci. Sestavení technické dokumentace nesmí být součástí pověření. Pověření musí obsahovat alespoň tyto úkoly:

a) uchovávat prohlášení o vlastnostech a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních kontrolních úřadů po dobu 10 let od uvedení stavebního výrobku na trh;

b) poskytnout příslušnému orgánu dozoru na základě odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody stavebního výrobku s prohlášením o vlastnostech a s jinými příslušnými požadavky CPR;

c) spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány, pokud o to požádají, na činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná výrobky, na které se vztahuje jeho pověření.

Životní cyklus

Podle nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR), viz čl. 2 odst. 28, jde o po sobě následující a propojené fáze doby životnosti stavebního výrobku, od získání suroviny nebo vytvoření z přírodních zdrojů až po jeho konečnou likvidaci.